130 let

Sochařina je zdravé umění

Česko

Pokud někdo chce být nesmrtelným výtvarným umělcem, musí být skvělý. Pokud ale chce jen být dlouhověkým výtvarným umělcem, stačí mu stát se sochařem. Takový je závěr (a vlastně i výchozí hypotéza) výzkumu biologa a milovníka umění Phillipa Greenspana z University of Georgia v amerických Aténách. Jeho studie vyšla v časopise Age and Ageing.

„Napadlo mě to, když jsem pomáhal své ženě sochařce,“ řekl Greenspan časopisu Nature. „Je to dřina - a já jsem si uvědomil, že znám spoustu malířů, kteří zemřeli v mladém věku, ale jen málo sochařů s takovým osudem.“ S kolegy pak prošel životopisy 406 umělců, kteří tvořili od 14. do 19. století. Průměrný věk dožití 144 sochařů v této skupině byl 67,4 roku, zbylých 262 malířů se průměrně dožilo 63,6 roku.

Greenspan považuje výsledek své studie za relevantní, protože k němu dospěl na relativně homogenní skupině. Sochaři i malíři měli podobné společné postavení, podobně se stravovali atd. Největším rozdílem je podle Greenspana množství fyzické námahy.

Podobný postup využila například starší studie provedená u zaměstnanců londýnské MHD, speciálně známých „double-deckerů“. V ní se ukázalo, že průvodčí, kteří chodili po dvoupatrovém autobuse (z toho hodně po schodech), se dožívali v průměru vyššího věku než řidiči.

Revmatolog Jan Dequeker z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu ale v komentáři pro časopis Nature navrhl jiné možné vysvětlení: malíři pracovali často s toxickými barvami. Greenspan na oplátku poukazuje na to, že zdraví rozhodně neprospívá ani kamenný prach.

Autor: