LN: Právě dnes začíná už třetí seriál správní tematikou, který pro Lidové noviny připravujete. V čem se bude lišit od loňských seriálů o dědickém a rodinném právu?
Rodina je složitý komplex ekonomických, právních a příbuzenských vztahů. Předchozí seriály upozorňovaly zejména na právní novinky, které od roku 2014 zavedl nový občanský zákoník. Když ale v rodině nastane skutečný problém, s právem si nevystačíme. Rodina vždy byla primárně ekonomická jednotka, a tak jsme si řekli, že tento seriál postavíme na ekonomice, ale s přihlédnutím k tomu, že je velký rozdíl mezi finančními vztahy v rodině a mimo ni.
LN: V čem?
V rodině se často na právo zapomíná. Spoléhá se na to, že příbuzenské vztahy a tradice nahradí formalitu, kterou jinak právní vztahy mají. V seriálu upozorníme na to, jak lze právně vztahy zakotvit, jak zvýšit právní jistotu při případném sporu. Ale je třeba si upřímně říct, že i když tak někdo bude postupovat, tak to prostě nikdy nebude stejné, jako kdyby do stejného právního vztahu vstoupili dva úplně cizí lidé. Rozdíl je hlavně ve vymáhání – na příbuzného lidé obvykle exekutora nepošlou.
V rodině navíc akce vždy vyvolává silnou reakci. Jakmile uděláte jeden krok, emocionálně působíte na celou rodinu. Není vždy možné jít přímo právními kroky. V takovém případě totiž můžete zcela zdevastovat své emocionální a příbuzenské vazby. Je to vidět třeba na výživném. Občanský zákoník jej konstruuje jako právo, kterému odpovídá povinnost. Když není plněna, lze ji vymáhat u soudu. Jenže pokud to uděláte, tak vztahy zničíte. Podobné je to u dědického řízení: Když budou všichni dědicové trvat na přesném podílu podle zákona, tak se může dům nebo pole rozparcelovat natolik, že ztratí hodnotu a nikomu fakticky k ničemu nebude. Leckdy je zkrátka lepší rezignovat na právo a ekonomickou spravedlnost, aby vám zůstaly rodinné vztahy.
LN: Neformální vztahy v rodině tedy fungují jen tehdy, pokud lidé své závazky plní?
Ono je to hodně o tom, že lidé dnes zapomínají, že plnění lze vyžadovat různými prostředky. Žijeme v době, která přeje upřímnosti až neslušnosti na úkor diplomatičnosti. V rodinných vztazích se tvrdě uplatňují práva, namísto aby se upevňovaly vztahy. Klasický případ je, když chce matka zvýšit výživné nebo když chce otec rozšířit styk s dítětem. Namísto aby se snažili narovnat vzájemné vztahy, obvykle postupují tím nejbrutálnějším způsobem: dávají návrh k soudu a pak se přou s advokáty v zádech. To vyvolá obrovskou averzi. Rodinní právníci přitom dobře vědí, že existuje tisíc způsobů, jak se mohou vztahy zlepšit.
LN: Seriál je tentokrát rozdělen do čtyř částí, přičemž každá detailně rozebírá jednu specifickou oblast. Prvním okruhem je společné jmění manželů (SJM). Co je podle vás klíčová věc, kterou lidé u SJM podceňují nebo již si neuvědomují?
Právní vědomí o manželském majetkovém právu je mezi Čechy z mojí zkušenosti dobré. Problém je ale v tom, že muži s dnešní koncepcí hluboce nesouhlasí a ženy svá práva vymáhají prostředky, které jsou pro muže nepřijatelné.
LN: Jak to myslíte?
Ženy tvrdě vyžadují polovinu mužova majetku, na což by striktně právní optikou asi měly právo. Muži s tímto nastavením ale až na naprosté výjimky nesouhlasí, což vede k tomu, že dělají všechno pro to, aby ženinu polovinu zmenšili. Patrně by muži měli více promýšlet a ženy by měly více zvažovat, spíše vyjednávat a mít aspoň něco než se dlouhé roky soudit.
Celé mě to vede k úvaze, že zjevně máme problém. Dává smysl trvat na systému, který polovina společnosti neakceptuje? Je to téma k zamyšlení pro zákonodárce. Kdybychom ale SJM zrušili, dostaneme ženy do velmi nevýhodné situace a pomůžou si jen muži. To by také nebylo férové.
V pátek startuje nový právní seriál LN, který ve 22 dílech podrobně probere nejdůležitější témata, jež se týkají majetku a peněz v rodině. Každý týden se zaměří na jinou oblast a poradí, jak rodinné finanční vztahy vhodně právně ukotvit, a ideálně tak předejít bolestným soudním sporům. Seriál vychází každý den od pondělka do soboty.
