• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Stát si nechá větší rezervy potravin

Česko

Ropa místo potravin. Tak znělo heslo Správy státních hmotných rezerv v posledních letech. Tomu je ale konec.

Kvůli změnám klimatu a stále častějším povodním zpomalí stát v následujících třech letech výprodej potravinových zásob.

PRAHA Zařazení olejnin a mléčných výrobků na seznam potravin uchovávaných v rezervách a zastavení velkého rozprodeje stávajících potravinových zásob. To jsou dvě hlavní priority, kterými se má do roku 2014 řídit Správa státních hmotných rezerv.

„Připravili jsme zásadní změnu koncepce, kterou jsme upozornili na to, že zejména v potravinové oblasti kvůli klimatickým změnám a povodním hrozí nová nebezpečí, na která musíme reagovat,“ řekl Ladislav Zabo, předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

Česká republika má v rezervách pro případ nouze uloženy potraviny za zhruba 1,5 miliardy korun. Na jejich ochraňování loni vydala více než 256 milionů korun. A právě vysoké náklady na uskladnění a obměnu jednotlivých potravin byly v minulosti jedním z hlavních důvodů ke snižování jejich stavů.

Peníze, nebo potraviny?

„Ještě dnes se často setkávám s názorem, že udržování zejména potravinářských komodit s ohledem na jejich obměnu je finančně náročné a v našem případě by úplně stačilo mít připravenu jen zásobu peněz a žádné potraviny,“ řekl Zabo. Ten je však přesvědčen, že v krizové době nebude stačit mít připravené peníze. Potřebné zboží totiž nemusí být tak rychle vůbec k dostání nebo bude k mání za několikanásobnou cenu.

„Proto jsme potřebovali upozornit vládu, že je nutné z hlediska výprodeje trošku zabrzdit,“ řekl Zabo. Kabinet požadavky správy hmotných rezerv vyslyšel a letos v únoru její návrh schválil. Na provedení změn má teď správa rezerv tři roky.

V současnosti pracuje na určení priorit pro letošní rok. „Požadavky jednotlivých resortů na objemy a strukturu komodit ve státních hmotných rezervách šestkrát překročily možnosti našeho rozpočtu,“ upozornil Zabo. Proto se na půdě stálé komise předsedy Správy státních hmotných rezerv musí v následujících dnech určit priority. Žádný prodej pod kupní cenou Potraviny, jejichž objem se bude v následujících letech snižovat, bude správa hmotných rezerv prodávat formou veřejné obchodní soutěže či výběrového řízení se zveřejněním na centrální adrese a webových stránkách správy. Nabídky posuzuje komise složená ze zástupců správy, ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zemědělství a obrany.

„Zároveň při prodeji zejména zemědělských komodit respektujeme i doporučení Agrární komory, abychom nepoškodili tuzemský trh,“ řekl Zabo. Jeho úřad se při všech prodejích řídí základní poučkou nikdy neprodávat pod nákupní cenou komodity. „Loni jsem v sedmi případech z deseti nesouhlasil s prodejem, protože nabídka byla příliš nízká,“ řekl Zabo. Proto ani letos nemusí proběhnout všechny naplánované prodeje. Díky této strategii mohou všechny změny struktury a objemu státních rezerv proběhnout bez nároků na státní rozpočet.

***

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY

Kolik stát skladuje potravin

velikost zásoby

(počet dní celostátní životnost

spotřeby)

obilí 37 4 roky

cukr 19 10 let

olej 11 1 rok

maso 4 23 měsíců

konzervy 4 18 měsíců

mléčné produkty 5 až 8 různá

Plánovaná změna

struktury zásob

(miliony Kč v cenách ze září 2009)

Správa drží ropné rezervy zhruba za 25 miliard korun.

Přibližně 1,9 miliardy korun je uloženo v průmyslových surovinách.

Potraviny pak mají hodnotu asi 1,5 miliardy korun.

Dalších zhruba 2,3 miliardy korun činí takzvané pohotovostní zásoby (např. 6 km mostních konstrukcí, polní lůžka, deky apod.)

Autor: