Pokud by agentury kvůli prohloubení schodku snížily zemi rating, budeme muset zaplatit navíc přinejmenším dalších pět miliard na úrocích ze státních dluhů. Pro investory bude Česko ze dne na den rizikovějším dlužníkem, kterému budou ochotni půjčit jedině za vyšší cenu. Před pádem ratingu už varoval ministr financí Eduard Janota.
Ratingové agentury jsou momentálně ve střehu a každé zhoršení důvěryhodnosti rychle trestají. Už snížily hodnocení Řecka a varovaly Španělsko. Snížení ratingu o jeden stupeň by podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singra zvedlo úroky o 0,2 procenta. To je ale jen první okamžitá reakce. „Pak bychom celkově jen na úrocích ze státních dluhů příští rok zaplatili přes 85 miliard korun,“ říká ministr financí Eduard Janota. Ještě před třemi lety to přitom bylo „jen“ 40 miliard.
Jenže Singrův odhad je ještě velmi konzervativní. Řada ekonomů čeká, že úroky by bezprostředně mohly stoupnout až o 0,5 procenta a rychle by přišel další vzestup. Pak by jen úroky ze státních dluhů rychle vystoupaly ke 100 miliardám. „Úroky navíc mohou velmi stoupnout i bez horšího ratingu,“ varuje Janota.
Investory víc než 12 miliard, o které Paroubkova hlasovací koalice prohloubila schodek, znervózňuje, že je to další příklad chaosu a neochoty českých politiků rostoucí státní dluhy řešit. A rychle si je mohou zařadit vedle Řeků a Španělů, které vyššími úroky trestají za stejnou neschopnost.
Viceguvernér Singer upozorňuje, že obrovské schodky nemáme kvůli hospodářské krizi a nezbavíme se jich automaticky po jejím konci. „Stát dlouhodobě utrácí o 5 procent HDP, tedy zhruba o 180 miliard víc, než si může dovolit,“ říká Singer.
Pokračování na straně 13
Stát zaplatí jen za úroky z dluhů až 100 miliard
Dokončení ze strany 1
Odhad centrální banky je přitom ještě velmi střízlivý. „Evropská komise to odhaduje na 7,4 procenta HDP, tedy kolem 240 miliard korun,“ říká Singer. Janotův balíček, nebo přesněji to málo, co z něj zbylo, přitom bude platit jen příští rok. V roce 2011 se tak dluhy znovu samovolně prohloubí.
Politici, kteří budou před volbami slibovat, že dají zadlužené veřejné finance do pořádku, musí lidem říct, kde jim seškrtají, nebo od nich naopak vyberou až 240 miliard korun. Zpravidla tvrdili, že se vše zaplatí z rychlejšího vzestupu ekonomiky. K tomuto vysvětlení se tradičně uchyluje Jiří Paroubek. Před volbami 2006 jím vyšší výdaje vysvětlovala ústy Vlastimila Tlustého i ODS. Jenže tahle výmluva už teď neprojde. „Každý musí počítat s tím, že celá světová ekonomika poroste jen zhruba o jedno až dvě procenta. Ani my na tom nebudeme lépe,“ říká Singer. „Všechny realistické odhady je potřeba stavět na velmi mírném růstu.“ Stát tedy musí počítat i s menším vzestupem příjmů z daní a pojistného.
Ještě před rokem přitom ekonomové odhadovali, že české hospodářství by v následujících letech mohlo růst o 3 až 4 procenta ročně. Kvůli slabé ekonomice tak budou muset politici šetřit dvakrát víc, aby odvrátili riziko státního bankrotu a dostali rozpočtový schodek pod 3 procenta HDP, které žádá Evropská unie. „Pokud to neudělají, hrozí nám zastavení peněz z některých evropských fondů,“ varuje Janota. Ten se teď snaží sepisovat další úsporné plány, aby obhájil své setrvání ve vládě. Až do voleb už se ale nedá čekat, že by politici nějaké úspory prosadili. Koalice Jiřího Paroubka má naopak sílu prosadit ve sněmovně další výdaje, jako jsou třinácté důchody, zvýšení mateřské nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví. „Pokud to vláda s úsporami myslí vážně, měla by se od těchto plánů jasně distancovat. To bohužel zatím neudělá,“ říká místopředseda ODS Petr Nečas.
