Estonsko, Lotyšsko ani Litva nemají vlastní vojenská letectva, proto jejich nebe stráží jiné členské státy Severoatlantické aliance.
Češi ochranu vzdušného prostoru tří států na severu Evropy převzali poslední srpnový den od svých polských kolegů. Od začátku září při obraně Estonska, Lotyšska a Litvy nalétali přes 300 hodin. Velitel vzdušných sil Litvy Edvardas Mažeikis za to české letce vyznamenal medailí NATO. Nyní pomyslný klíč od nebe předali Dánům.
ČTĚTE VÍCE O GRIPENECH: |
Dnes dopoledne byla na základně v litevském městě Šiauliai svěšena česká vlajka a na jejím místě zavlála dánská zástava. Ve stejný den se Češi začali přepravovat domů. Čtveřice gripenů zamířila na leteckou základnu v Čáslavi. Do pondělí je budou následovat i členové pozemního personálu základny.
"V mezidobí bude nadále probíhat intenzivní balení, příprava materiálu, techniky a vybavení na letecký i pozemní přesun. Pozemní transport bude zabezpečován 14. brigádou logistické podpory z Pardubic s předpokládaným termínem ukončení do 10. ledna," sdělil zástupce velitele jednotky ochrany vzdušného prostoru David Schreier.
Dohled nad vzdušným prostorem pobaltských zemí stál českou armádu zhruba 100 milionů korun
Stíhačky států NATO vzlétají k letounům, které z nějakého důvodu naruší vzdušný prostor pobaltských republik. Kromě oblohy piloti stráží i teritoriální vody trojice zemí. K dalším úkolům českých letců patřily výcvik příslušníků řídícího střediska v litevské Karmelavě a účast na cvičeních vzdušných sil NATO v regionu.
Češi nebe nad Pobaltím střežili již před třemi lety. Dočasný domov nalezli na stejné letecké základně v Litvě, kde působili od května do konce srpna 2009. Na švédských nadzvukových strojích JAS-39 Gripen tehdy za čtyři měsíce nalétali 404 letových hodin při 336 vzletech. Osmkrát pak odstartovali k ostré akci, při níž zasahovali proti civilním i vojenským cílům, které nedodržovaly pravidla letů po tratích civilních letových služeb.
