Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Studenti mezilidsky trpí, covid jim brání v socializaci. Mnoho prváků dodnes ani neví, kdo jsou jejich spolužáci

Studenti se spíše scházejí mimo školu se svými bývalými spolužáky. foto: MAFRA

Doporučujeme
Prahau - Pandemie ztížila přechody žáků a studentů na novou školu. Navázat přátelství online je složité. Studenti prvních ročníků středních a vysokých škol nedostali šanci osobně se poznat. Spíše se mimo školu scházejí se svými bývalými spolužáky.
  5:00

Distanční vzdělávání se nejvíce podepisuje na těch, kdo na podzim nastoupili do prvních ročníků středních a vysokých škol. „Při každém přechodu na vyšší stupeň školy se žáci těší na změnu, je to pro ně mezník ve vzdělávací kariéře,“ uvedla Lenka Skácelová z Pedagogicko-psychologické poradny Brno.

Studenty trápí izolace i pocit nejistoty. Musíme se jim snažit pomoci, uvedla prorektorka Univerzity Karlovy

Prváci opustili starý třídní kolektiv a měli přijít do nového. Než se s ním ale stihli pořádně seznámit, už tu byla opět online výuka, která ještě víc zkomplikovala přechod na novou školu, náročný už sám o sobě.

Středoškoláci v prvních ročnících měli štěstí, že se na podzim stihli aspoň seznámit – těsně předtím, než se opět vrátili k online výuce. „Pak záleží na pedagozích, jak dokážou žáky propojovat v hodinách. Jestli třeba pracují ve skupinách,“ popisuje Skácelová. Ne všichni totiž mimo školu udržují kontakty, jež si na začátku školního roku vytvořili. Naopak se děti spíše scházejí se starými přáteli z bývalé třídy. V novém prostředí se proto můžou cítit vykořeněně.

„Je tu nedostatek sociální interakce mezi žáky, kteří se v posledním roce setkávali pouze zřídka. Mnoho žáků se navíc potýká s technickými problémy nebo se špatným zázemím,“ shrnuje to, co středoškoláky obecně nejvíc trápí, Jiří Daniel Trávníček, šéf studentské iniciativy NE:BRZO a Spravedlivá maturita.

Rizikové chování

Distanční výuka a přechod na novou školu můžou žákům působit stres nebo pocity úzkosti, k čemuž se může snadno připojit také školní neúspěch. „Děti potom situace řeší i únikem do rizikovosti. Může to být sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, užívání návykových látek, nadměrné trávení času v online prostředí,“ vyjmenovává Skácelová. Upozorňuje, že je třeba si toho včas všimnout a nabídnout žákům pomoc. Kromě individuálních konzultací s učitelem či školním psychologem se můžou obrátit na neziskové organizace, které nabízí podporu duševního zdraví.

Škola otestovala žáky antigenními i PCR testy. Výsledek? Nula nakažených

K psychické pohodě by mohl pomoct třeba i pravidelný denní režim. „Je třeba dát distanční výuce řád, pravidla. Ne se učit z postele v pyžamu,“ podotýká Skácelová. Navíc by žáci měli chodit více ven. „Dopoledne děti sedí na výuce a odpoledne zůstávají na počítačích dál. Radíme jim, aby šly ven. Musí změnit stereotyp činnosti,“ uvedla před časem pro Lidovky.cz ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová.

Když už se objeví nějaké problémy, nejlepší je otevřená komunikace, potvrzuje ředitelka pražské Pedagogicko-psychologické poradny Galina Jarolímková. „Pokud děti povzbudíme, aby otevřeně hovořily o svých obavách a dováděly je do konkrétních scénářů, tím snadněji pak můžeme tyto děsivé představy bořit,“ uvedla.

Podle Jarolímkové se žáci stále častěji se svými problémy obracejí právě na učitele, více než na své zákonné zástupce. „Může jít o žáky, jejichž rodiče například přišli o práci, jsou nemocní, ztratili partnera a zájmy dětí v tuto chvíli nejsou upřednostňovány, spíše utlačovány. Pedagog se stává ‚náhradním rodičem‘ a snaží se dělat vše ve prospěch žáka,“ říká Jarolímková. Žák musí kantorovi důvěřovat, ale taková důvěra se těžko buduje, když se znají prakticky jen z obrazovky.

Místo spolužáka emotikon

Čerství vysokoškoláci zase přišli o prezenční seznámení s akademickým prostředním a studentským životem. „Nikoho neznám, prostě se jen připojím na přednášku, poslouchám, dělám, co mám, a pak se odpojím,“ popsala svůj běžný školní den vysokoškolačka Jana, která na podzim nastoupila na jednu z pražských univerzit. Mnoho prváků dodnes neví, kdo jsou jejich spolužáci, protože se ještě nesetkali. V lepším případě znají obličeje z telekomunikačních platforem, kde online výuka probíhá. V tom horším mají studenti vypnuté kamery, takže jména či přezdívky si jejich spolužáci ani nepřiřadí k obličeji.

Vedle pocitu vykořeněnosti se musí vysokoškolští prváci vypořádat s novým stylem učení: samostudiem. Spolužáky neznají, nemají s kým konzultovat či jen sdílet své pocity či obavy z nového. Můžou se tak cítit osaměle. Komplikované to navíc měli i s praktickou výukou, o kterou, kromě zdravotnických a farmaceutických oborů, přišli. Posledním ročníkům VŠ se vrátila na konci dubna.

„Nejhůř jsou na tom studenti prvních ročníků a studenti oborů, kde je studijní zátěž v nějaký okamžik nadměrná. Například studenti v prvních ročnících na matematicko-fyzikální fakultě se s distanční výukou vypořádávají obtížněji,“ uvedla pro Lidovky.cz Milena Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy (UK). Starší a zkušenější studenti nemají s distanční výukou potíže tak často.

Třeba právě na UK můžou studenti využít psychologickou či mentoringovou pomoc v Centru Carolina nebo v poradnách jednotlivých fakult. Univerzita chce studentům ulehčit i finančně. „Nově máme i speciální stipendium pro akutní tíživé situace. Chtěli jsme být připraveni na to, když by student oboustranně osiřel nebo by přišel o příjem v rodině,“ sdělila Králíčková. A uchazeči o studium si můžou nově zažádat o jednu přihlášku zdarma, což jim může přechod na novou školu aspoň částečně zpříjemnit.

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Mohlo by vás zajímat