Rukopis jasný na první pohled Díky svému talentu a také svému pobytu v západní Evropě a především ve francouzské metropoli se prosadila v mezinárodním kontextu. Zemřela poměrně mladá, ale přesto za sebou zanechala značně rozsáhlé a velmi originální dílo, jehož rukopis se pozná na první pohled. V Praze nevystavuje poprvé.
Velkou retrospektivu jí ani ne před deseti lety uspořádalo České muzeum výtvarných umění v Domě U Černé Matky Boží v Celené ulici. Její zvláštní figurace, která se u nás blíží Adrieně Šimotové, ale i dalším českým umělcům či umělkyním, má v sobě velkorysost i hravost. Odvážně kombinuje klasické i novodobé materiály. Stejně působivé jsou i sochy další pozoruhodné osobnosti – Věry Janouškové, která se prosadila hlavně u nás a od počátku dokázala zaujmout svými bílými osinkocementovými sochami. Ale snad nejvíc zaujala figurálními či znakovými plastikami svařovanými ze starých smaltovaných předmětů.
V nich dodnes projevuje příznačný smysl pro humor a nevyčerpatelnou fantazii. Má ještě stále ve svých osmdesáti šesti letech zásobu nápadů, ještě stále pracuje ve svém ateliéru se svářečkou. Další výraznou osobností je Eva Kmentová, která měla před časem velkou retrospektivu v Mánesu.
Tehdy se mohly ukázat všechny polohy její tvorby od monumentálních soch až po kresby a drobné objekty z papíru. Těm se hodně věnovala v závěru života, když už jí díky dlouhé nemoci ubývaly síly. Všechny tři vystavující sochařky spojuje jednak vyhraněný výtvarný názor a jednak příklon k figuraci, i když se v jejich díle objevují i abstraktní kompozice. Částí svého díla se řadí k proudu nové figurace, který v druhé polovině šedesátých let přinesl oživení vztahu k realitě, i když samozřejmě v nových významových rovinách. Výstava jistě stojí za návštěvu, hlavně s tvorbou Aliny Szapocznikow se u nás nemůžeme setkat každý den.
HODNOCENÍ LN ****
Tři sochařky
Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapocznikow Královský letohrádek, Pražský hrad Do 2. listopadu 2008
