UHERSKÉ HRADIŠTĚ Ještě nedávno kdekdo pochyboval, že se vůbec vrátí k fotbalu, ale ve středu večer obavy definitivně zmizely.
Zdánlivě nekonečný příběh o soužení Tomáše Rosického dostal v kvalifikačním utkání proti San Marinu šťastnou tečku.
Osmadvacetiletý záložník si znovu zahrál ostrý zápas. Přesně 592 dní od chvíle, co se loni v lednu rozjelo jeho martyrium s prokletou podkolenní šlachou.
„Jsem rád, že jsem zpátky, užil jsem si to. Na rozehrání to pro mě byl dobrý soupeř,“ usmál se po vítězství 7:0 nad fotbalovým trpaslíkem hráč, který reprezentační dres oblékl po téměř dvou letech.
Za tu dobu přišel o loňské Euro, v národním dresu prošvihl dvacet zápasů a minul se s dvěma trenéry. Se svým návratem si dal načas.
„Je vidět, že to má v noze pořád. Měl tam dobré momenty a to je dobře pro jeho psychiku. Má se od čeho odrazit,“ říkal v Uherském Hradišti gólman Petr Čech.
Před třemi lety se tady s reprezentační kariérou loučil Pavel Nedvěd, teď ji na stejném místě podruhé zahájil jiný výjimečný záložník.
„Jen mě mrzí, že jsem nestihl zápas na Slovensku. Chyběly dva dny,“ povzdechl si Rosický.
Pravý stehenní sval, kvůli kterému se jeho návrat o měsíc zpozdil, měl stále zabandážovaný, ale jen pro svůj klid. „Dává mi to větší jistotu. Ale sval vůbec necítím, hrál jsem naplno,“ vykládal.
Nastoupil na levém kraji tříčlenné zálohy a většina akcí šla zase přes něj. Nezářil jako kdysi, ale to od něj nikdo po tak dlouhé pauze ani nečekal. Důležitější je něco jiného: fotbal hrát nezapomněl.
Rozdával přihrávky, sbíhal si pro míče do obrany, po několika neúspěšných pokusech Plašila převzal standardní situace a jednou vystřelil zhruba ze dvaceti metrů.
„Když je tam Rosický, víte, že můžete dostat kvalitní přihrávku. Párkrát to ukázal, i když to měl po takové pauze těžké. Ale odehrál výborný zápas,“ chválil Baroš.
Do října ho čeká sedm zápasů Jenže i laik poznal, že se Rosický ještě šetří. Ani jednou nerozkmital nohy k bleskovému sprintu a nepustil se ani do skluzu. „Bude ještě chvíli trvat, než se dostanu do špičkové formy, ale teď už to bude jen lepší,“ plánoval Rosický.
Ostatně musel si dávat velký pozor, vždyť tvrdě hrající soupeř s ním neměl žádné slitování. „Jednou jsem se tam rozčílil, protože mi tam zvedli nohu úplně zbytečně,“ hartusil po zápase.
Na hřišti nakonec vydržel 55 minut, a když střídal, osm tisíc fanoušků ho odměnilo bouřlivým potleskem. „Řekl jsem, že po takové pauze bude hrát maximálně hodinu. Bylo to domluvené i s trenérem Arsenalu,“ uvedl kouč Ivan Hašek.
I jemu musel před dramatickým závěrem kvalifikace Rosický vlít naději do žil. Na další sraz by mohl špílmachr dorazit ve formě, vždyť za londýnský klub by do začátku října mohl odehrát až sedm zápasů. Jen se nesmí znovu zranit.
