„Cílem je získat další tři miliony uživatelů a pojišťovně ušetřit ročně 14 miliard korun,“ říká v rozhovoru Jiří Pašek, ředitel společnosti IZIP, která službu provozuje.
* LN Za posledních devět měsíců se vám zvýšil počet uživatelů o 65 procent. Přestali se lidé bát úniku informací o jejich zdravotním stavu?
Ano, lze to tak interpretovat. Myslím si ale, že ve skutečnosti z toho uživatelé nikdy strach neměli. Téma zneužití dat bylo rukojmím v rukou rádoby pacientských organizací.
* LN Proč tedy rostl počet uživatelů v předchozích letech tak pomalu?
Hlavním důvodem bylo, že jsme neměli od VZP jasné zadání, abychom systém budovali rychle. Dnes už ale konkrétní plány jsou. Do konce roku 2013 se má zapojit do systému 80 procent pojištěnců VZP.
* LN Proč ne všichni?
Platí, že dvacet procent populace čerpá osmdesát procent péče a tedy i peněz. Z těch dvaceti procent jen velmi malá část lidí čerpá opět zhruba osmdesát procent. Proto není třeba, aby se do systému zapojili všichni.
* LN Podaří se vám v určeném čase získat tolik uživatelů, znamená to zhruba milion lidí ročně?
Myslím si, že dosáhneme lepšího výsledku, dneska tomu doba přeje. Konečně se hovoří o tom, že rozpočty pojišťoven nejsou neomezené a že se bude muset omezit péče. A elektronická zdravotní knížka znamená kvalitnější zdravotní péči díky tomu, že se ušetří. Například tím, že se nebudou zbytečně provádět tatáž vyšetření. Lidé chtějí moderní léčbu, ale ne vyšší pojistné. To nám pomáhá získávat klienty.
* LN Do zdravotnictví jde sedm procent HDP, o dvě procenta méně než na Západě. Ministerstvo zdravotnictví chce místo zvýšení pojistného omezit přístup nových léků a technologií na trh a zavést doplácení. Není motivování lidí moderními léčebnými metodami do značné míry obchod se sliby?
Samozřejmě, z ušetřených peněz nepůjde zaplatit všechno. Ale i něco navíc je přece lepší než nic. Třeba by byly peníze na to, aby se u angíny dělal vždy výtěr z krku a odběry krve a s jistotou by se vědělo, jaká antibiotika nasadit.
* LN Kolik myslíte, že VZP díky elektronickým zdravotním knížkám ušetří?
Asi deset procent, což je zhruba čtrnáct miliard korun ročně, i když se někdy uvádí, že neefektivně poskytnutá zdravotní péče spotřebuje až třicet procent peněz.
* LN Proč se uvádí tak velký rozsah?
Deset procent lze ušetřit na základě lepší práce s informacemi. Více se dá ušetřit pomocí reformy a analýz, zda není v některé lokalitě třeba moc lékařů nebo velkých nemocnic.
* LN Deset procent je dva tisíce korun na člověka. Doktorům zabere čas, než všechna dosud provedená vyšetření a léčbu nastudují. Za to by měli být odměňováni.
Ano, protože pak kvalitněji léčí.
* LN Není to úplně záruka. Opakovaně chodí na vyšetření častěji prý starší lidi. Budou těch dvacet procent, které se nebudou systému knížek účastnit, tvořit důchodci, kteří asi obecně nemají k technologiím takovou důvěru?
Naopak, mladí lidé. Jen tak dosáhneme maximálního efektu.
* LN U VZP, která má oproti ostatním pojišťovnám více starších pojištěnců, jich bude čerpat většinu peněz ve zdravotnictví více než dvacet procent. Kolik lidí z této skupiny má elektronickou zdravotní knížku?
Myslím, že většina, na statistice teprve pracujeme.
* LN Při současném tempu nárůstu uživatelů dosáhnete třech milionů koncem dubna...
Váš odhad je velmi přesný.
* LN Kdy se ale nárůst zpomalí?
Nezpomalí. Naopak možná zrychlí podle toho, jaké akviziční nástroje budeme používat. Důležití jsou ošetřující lékaři a také dohadujeme s VZP, že by plošně o možnosti pořídit si elektronickou zdravotní knížku informovala pojištěnce. Kdybychom se spoléhali hlavně na naše lidi v terénu, ke zpomalení by došlo někdy na jaře.
* LN Přes lékaře nebo lékárnu se mohou lidé registrovat už nyní. Kolik za to lékárnám a lékařům platíte?
Zhruba 150 korun. Lékaře odměňujeme i za kvalitu. Chceme od něj, aby s knížkou i pracoval. Celkově mu dáme asi 220 korun. Záleží, jak rychle začne s knížkou pracovat.
* LN To ale nevíte ve chvíli, kdy odměnu vyplácíte.
Ano, proto zbylých 70 korun doplácíme zpětně.
* LN Jak motivujete lékaře, aby knížky používali dlouhodobě?
Pojišťovna je motivuje dost zamlženě. My jim za včasný zápis dáváme dvě koruny. Z vlastní zkušenosti ale vím, jaký je problém se u doktora, který se do projektu knížek zapojil, používání knížky dožádat.
* LN Dvě koruny jsou asi málo.
Je to málo. Problémem zdravotnictví je mj., že se neměří kvalita poskytování péče. Jak je odměňován praktický lékař?
* LN Kapitační platbou.
Ano, jeho hlavní příjem tvoří peníze získané za to, že má lidi v kartotéce. Princip to je správný, praktický lékař nemá mít limity na léčbu. Praxe je jiná - léčí málo, se vším odesílají ke specialistovi, a to stojí nemalé peníze. Jednotková kapitace, což je zhruba 50 korun za rodné číslo, se navíc ještě násobí koeficientem.
* LN V závislosti na věku pacienta. Za důchodce zhruba třiapůlkrát.
Obvodní lékař vlastně není přímo motivovaný pracovat.
* LN Díky knížce mají uživatelé možnost zjistit, kolik stála léčba a kolik utratili za poplatky. Kontrolují tyto údaje?
Zajímají se o ně, ale omezeně. Problém je, že údaje jsou třeba půl roku staré. Lidé si po takové době už často nepamatují, co přesně absolvovali. O regulační poplatky se zajímají senioři. Chtějí vědět, kdy dosáhnou limitu 2500 korun a pojišťovna jim začne peníze za poplatky refundovat. Často se totiž dopočítají hranice dříve.
* LN Protože nevědí, kolik z ceny léků se jim do limitu započítává. Na tuto službu tedy lákáte důchodce?
Ano. Navíc pracujeme na tom, abychom během několika málo měsíců zprostředkovávali informace maximálně dva měsíce staré. Nebude to ale finální přehled, údaje se třeba půl roku dozadu někdy opravují. Pojišťovna něco reklamuje, nebo zdravotnické zařízení něco dohledá a vykáže dodatečně.
* LN Kdo zkontroluje, jestli dodatečně vykázanou péči před půl rokem zařízení skutečně poskytla? Prakticky mohou vykázat, co chtějí?
To jste uhodila hřebíček na hlavičku. Ano, a pojišťovna jim to musí proplatit. Je na jejích revizních lékařích, aby to kontrolovali. Je otázka, jak jsou úspěšní.
* LN A kdo z pojištěnců bude kontrolovat dvakrát „stejný“ výpis? Navíc kdo z nich ví, že se může po čase lišit.
I tak je ale lepší ukázat něco než nic.
* LN Kolik procent lidí si pořídí knížku kvůli přehledu o nákladech?
Určitě ne většina, lidé nechtějí kontrolovat lékaře. Kdyby to byl jediný motiv, skončili bychom na milionu uživatelů, a to ještě s obrovskou mediální kampaní. Důvěra v lékaře je v Česku obrovská.
* LN Ministerstvo chce, aby v budoucnu pojišťovny zasílaly lidem povinně jednou za rok papírový výpis z účtu. Pokud bude mít většina lidí u VZP zdarma elektronický výpis, a o elektronické výpisy hlásí větší zájem i ostatní pojišťovny, není zasílání papírového zbytečným výdajem?
Je to úplná hloupost. Utrácet třicet korun za doporučené psaní, tedy více než 300 milionů korun. Navíc je otázka, kolik aktuálních adres pojišťovny mají. Ne každý dá vědět, že se stěhuje.
* LN Podle Vladimíra Kothery, viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR, si lidé výpis přečtou a zahodí do koše a nezmění se to do té doby, dokud nebudou finančně motivovaní chovat se jinak. Kolik lidí zajímá rok starý výpis?
Nikoho.
* LN Výpisy jsou navíc poměrně komplikované. Rozumí vůbec lidé výpisům?
Moc asi ne, proto připravujeme výkladový slovník. Ke zjištěním nesrovnalostí ze strany pojištěnců ale dochází.
* LN To sice ano, ale podepsat čestné prohlášení, na jehož základě může pojišťovna jednat, už chce málokdo.
Mechanismus je komplikovaný, je to běh na dlouhou trať.
* LN Loni stály elektronické knížky VZP téměř 300 milionů korun. 140 milionů korun jí účtujete každým rokem za náklady a dostupnost a provozování služby. Zbytek jsou akviziční výdaje. Kolik peněz dostáváte za nového uživatele?
Tři sta šedesát korun, nebo 800 korun v případě, že jde i o nového pojištěnce VZP.
* LN S VZP máte smlouvu do roku 2014. Toho, že by neměla zájem podepsat novou smlouvu, se asi vzhledem k tomu, že vlastní část společnosti IZIP, neobáváte?
Ne.
* LN Teď tvoří velkou část vašich příjmů odměny za akvizici. Co za tři čtyři roky, až nebude koho získávat?
Předpokládám, že budeme mít podíl na úspoře.
* LN Tu ale asi nikdo přesně nezměří. Říkal jste, že navíc uživatelskou kvótu naplníte dříve. To ale znamená, že by pojišťovna musela dát do toho více peněz v kratším časovém horizontu?
Ne. Když se zaměříme na přímé získávání klientů bez pomoci současných 3500 terénních pracovníků, které IZIP platí, tak se můžeme s pojišťovnou domluvit na nižších platbách za uživatele.
* LN Proč vlastně VZP tolik stála o exkluzivní smlouvu?
Kvůli stabilizaci počtu pojištěnců. Dlouhodobě jí ubývali, zhruba před rokem se trend obrátil a dnes jí přibývají. Každý pojištěnec jí ročně přinese zhruba 22 tisíc korun. Ten, který mění pojišťovnu, není zpravidla tentýž, který čerpá zdravotní péči. Miliarda, co ji projekt během devíti let stál, se jí už několikrát vrátila.
***
INFORMAČNÍ EXPERT Jiří Pašek Generální ředitel společnosti IZIP, která provozuje Elektronické zdravotní knížky, působil před příchodem do této společnosti dva roky jako výkonný ředitel společnosti MD Access. Do roku 2007 pracoval ve společnosti AutoCont. CZ, kde působil jako obchodní ředitel divize Outsourcingových služeb. Vystudoval elektrotechnickou fakultu a technické vzdělání si v současné době doplňuje ekonomickým na VŠEM Praha. Systém Elektronické zdravotní knížky je zabezpečený souhrn online zdravotních informací pacienta. Umožňuje sdílení informací mezi lékaři o léčbě pacienta. Lidem přináší možnost kontrolovat náklady na léčbu nebo například nastavit si termíny očkování a preventivních prohlídek.
Lze ušetřit na základě lepší práce s informacemi. Více se dá ušetřit pomocí reformy a analýz, zda někde není moc lékařů nebo nemocnic.
