ÚS se argumenty senátorů k termínu voleb blíže nezabýval, protože skupinu považoval za takzvaného neoprávněného navrhovatele. Soud dospěl k závěru, že vyhlášení termínu voleb není podzákonným právním předpisem, jak předpokládali senátoři, ale rozhodnutím veřejné moci, které lze přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Skupina senátorů ale není oprávněna tento typ řízení iniciovat.
„V rámci řízení o ústavní stížnosti musí návrh podat ten jednotlivec, čili fyzická nebo právnická osoba, v daném případě třeba politická strana, která by tvrdila, že tím rozhodnutím bylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv nebo svobod,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Na rozhodnutí ÚS čeká obdobný návrh, který podala strana Spojení demokraté - Sdružení nezávislých, za něž je v Senátu Alena Dernerová. Předjímat rozhodnutí o jejich stížnosti by podle Šimíčka byla spekulace, návrh má na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Strana je však podle dnešního usnesení oprávněným navrhovatelem, a doloží-li porušení základních práv, měl by se soud jejím návrhem věcně zabývat.
„Vyzývám politické strany, aby se na Ústavní soud skutečně obrátily. Pokud se s rozhodnutím prezidenta smíříme, může se v budoucnu klidně stát, že se termín voleb bude vyhlašovat i několik let dopředu ve snaze napomoci vládním stranám,“ uvedl místopředseda Senátu Jan Horník (STAN)
Advokát skupiny senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) na twitteru ocenil postoj členů horní komory, kteří brzké vyhlášení voleb napadli. Soud dnes díky nim rozhodl, že postup prezidenta lze přezkoumat na základě stížnosti politické strany. „Tu už ostatně projednává,“ uvedl Polčák s odkazem na podnět Spojených demokratů - Sdružení nezávislých.
ANO má nejnižší podporu od roku 2017, dotahuje ho koalice Pirátů a STAN, ukázal volební model |
Pod návrhem bylo podepsáno 18 senátorů. Zeman podle nich zneužil svou prezidentskou pravomoc. Poukazovali na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.
Babišův výslech nevyšel
Prezidentovo rozhodnutí spolupodepsal premiér Andrej Babiš. V médiích pak Babiš uvedl, že jej Zemanovo rozhodnutí překvapilo. Babišova veřejná vyjádření byla podle Starostů nejednoznačná a zmatečná, proto žádali ústní jednání a premiérův výslech, v čemž jim ústavní soudci nevyhověli - vzhledem k tomu, že stížnost odmítli usnesením, veřejné jednání se konat nemohlo.
Senátoři kvůli termínu sněmovních voleb žádají výslech Babiše, Zeman podle nich zneužil svou pravomoc |
Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici. Rozhodnutí prezidenta podle Starostů zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjadřování k vládní agendě se za kampaň samo o sobě nepovažuje.
Termín voleb je sice po dnešku potvrzený, zatím ale není jisté, podle jakých pravidel se do Sněmovny bude volit. Důvodem je očekávané rozhodnutí ÚS o některých částech volebního zákona, které znevýhodňují menší strany.
Soud rozhodl o systému sněmovních voleb
Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. Na dnešní neveřejné poradě pléna soudci dospěli k rozhodnutí, dnes ale výsledek ještě nezveřejní. Termín vyhlášení soud vždy svolává až na pozdější datum, tentokrát hned na následující den. Nález připravovaný soudcem zpravodajem Janem Filipem by měl být dostupný na webu soudu ve středu od 9:00.
Návrh má dvě části. První z nich míří proti rozdělení Česka do volebních krajů, které kopírují hranice vyšších územních samosprávných celků, a nejsou tedy stejně lidnaté. Dále návrh v první části zpochybňuje přílohu, která stanovuje maximální počty kandidátů na jednotlivých listinách v krajích, a také matematickou metodu přidělování mandátů za použití takzvané d ?Hondtovy formule.
Tyto části volebního zákona podle senátorů znevýhodňují menší politické strany oproti těm velkým. „Ústava však o žádném zvýhodňování vítěze voleb anebo o tak výrazném sankcionování pro zisk mandátů u menších parlamentních subjektů nehovoří,“ stojí v senátorském návrhu.
„Za skupinu senátorů pevně věřím,že rozhodnutí ÚS podpoří ústavní zásadu, že každý volič má stejnou váhu a rovný hlas,“ uvedl na twitteru advokát senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
Druhá část návrhu míří proti zavedení zvýšeného prahu pro vstup koalic do Sněmovny. Koalice dvou stran či hnutí potřebují deset procent, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a a více stran dokonce 20 procent, jinak jejich hlasy propadnou. Podle senátorů bylo zavedení takzvaného aditivního kvóra účelové a opět zvýhodňuje velké, samostatně kandidující strany.
Prezident Miloš Zeman, který už v prosinci stanovil termín letošních sněmovních voleb na 8. a 9. října, se na ÚS obrátil s dopisem. Obává se, že případné vyhovění návrhu by mohlo způsobit neřešitelnou ústavní krizi. V dopise také kritizuje soud za to, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. ÚS uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení. Soudce Vojtěch Šimíček řekl, že on sám při rozhodování nepřikládal dopisu žádnou váhu.
