Zemřelo přes 8500 lidí, tisíce lidí byly uvězněny v troskách * Zavaleny byly školy i továrny PEKING Jihozápadní Čínu zasáhlo včera odpoledne nejničivější zemětřesení za uplynulých třicet let - vyžádalo si 8533 obětí. Až 5000 lidí přitom přišlo o život jen v oblasti Pej-čchuan, dalších 10 000 tam bylo podle agentur zraněno. V téže oblasti srovnaly otřesy se zemí téměř 80 procent veškeré zástavby.
Epicentrem zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály byl méně osídlený hornatý kraj severovýchodně od Čcheng-tu, hlavního města provincie S’-čchuan. Otřesy ale byly tak silné, že vyvolaly paniku i v 1500 kilometrů vzdáleném Pekingu. Pocítili je i lidé v sousedním Vietnamu a v Thajsku.
Zemětřesení udeřilo kolem druhé hodiny odpoledne čínského času, v době, kdy byly stovky dětí ve školách a tisíce lidí u výrobních linek. Zdaleka nejvíc obětí na životech si proto vyžádalo ve zničených školách a továrnách.
Celkové škody se teprve vyčíslují, k dispozici jsou jen kusé zprávy, ale i ty jsou dostatečně výmluvné. V ruinách třípatrové střední školy v Tuťang-jen uvízlo zhruba 900 studentů. Několik desítek z nich zachránili jejich rodiče a dobrovolníci, další museli počkat na záchranáře, kteří na místo dopravili několik jeřábů.
Přehrada prý vydržela „Zpod trosek se ozýval křik i volání o pomoc. Některým dětem se povedlo vyhrabat se ven a stály opodál v šoku,“ líčila situaci na místě agentura Nová Čína a citovala dvě děvčata, kterým se povedlo na poslední chvíli ze školy utéct, díky duchapřítomné reakci. „Byl to zmatek. Dostaly jsme se ven jen díky tomu, že jsme utíkaly rychleji než ostatní.“
Podle očitého svědka se v Tuťangjen zřítila i nemocnice.
V nejvíc postižených oblastech se zhroutilo dalších sedm škol a údajně i desítky továren. Jednou z těch, o kterých se zmínila Nová Čína, byla chemička v Š’-fang. V době, kdy udeřilo zemětřesení, v ní pracovaly stovky lidí. Z továrny navíc uniklo přes 80 tun tekutého čpavku, v důsledku čehož muselo být evakuováno na 8000 lidí.
Největší strach měly úřady z toho, že otřesy poškodily obří přehradu Tři soutěsky na řece Jang-c’, která patří společně s Velkou čínskou zdí a Velkým nebo také Císařským průplavem k největším stavebním projektům nejen v Číně, ale i na světě. Přehrada ale zemětřesení přestála, alespoň to tvrdila státní média.
Druhá největší katastrofa Epicentrem zemětřesení byl hornatý kraj Wen-čchuan, ve kterém naštěstí nežije moc lidí (proslul hlavně rezervací, v níž přežívá posledních pár kusů pandy velké). Otřesy poničily infrastrukturu, přerušily dodávky elektrického proudu a telefonické spojení, takže dlouho nebylo jasné, jak velké škody a hlavně oběti na životech si vyžádaly. Zpočátku se proto mluvilo jen o „několika“ mrtvých.
Mnohem víc ohrožené bylo zhruba jen 90 kilometrů vzdálené Čcheng-tu, hlavní město provincie S’-čchuan, ve kterém žije víc než 10 milionů lidí. Podle agentury Nová Čína tam zemětřesení napáchalo hlavně materiální škody. Oživot přišlo 45 lidí, dalších 600 bylo zraněno.
Do zasažených oblastí okamžitě vyrazila pomoc, hlavně tisíce vojáků, jejichž úkolem je pomoct s vyprošťováním obětí a s úklidem trosek. Čínský premiér Wen Ťia-pao označil v televizním vystoupení zemětřesení za tragickou katastrofu a vyzval celý národ k „jednotnému úsilí“ o odstranění škod.
K zemětřesením dochází v Číně poměrně často a nezřídka mívají tragické následky. Zatím poslední velké zemětřesení zemi zasáhlo v roce 2003. Tehdy mělo sílu 6,8 stupně Richterovy škály a zahynulo při něm 268 lidí.
Zdaleka nejničivější otřesy ale Čínu zasáhly v červenci roku 1976 - tehdy si vyžádaly téměř 240 tisíc obětí.
***
Zpod trosek zhroucené školy se ozýval křik i volání o pomoc. Některým dětem se povedlo vyhrabat se ven a stály opodál v šoku.
