Kromě mohutných medvědů však mohou návštěvníci obdivovat i další zvířata, jako jsou rosomáci nebo ptáci jespáci či bahňáci.
„Ideou vzniku komplexu Beringie bylo připomenout význam pevninských mostů, které kdysi v prostoru Beringovy úžiny spojovaly Asii s Amerikou, pro formování tamní fauny,“ připomněl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka. Postupně bude ještě dobudována naučná stezka, která nechá návštěvníky nahlédnout i do života lovců a umožní jim, aby získali pocit z pobytu v autentické divočině.
Vybudování Beringie, jejíž rozloha přesahuje jeden hektar, si vyžádalo téměř osmdesát milionů korun, více než polovinu z této částky pokryly evropské fondy. „Určitě jde o historicky největší investici zahrady, která má za sebou již déle než půl století existence,“ zdůraznil Hovorka.
Kamčatka a Jelizor se ve výběhu mohou těšit z gejzírů, umělých skal či jezírka. Chovatelé očekávají, že se jim odvděčí svými potomky. Sedmnáctiletí medvědi jsou zkušení rodiče, společně měli ve svém bývalém domově v Rostově na Donu již pět mláďat. Tři z nich byla vypuštěna zpět do volné přírody, odkud přišli původně i Jelizor a Kamčatka. „Oba byli nalezeni jako osiřelá medvíďata,“ podotkl mluvčí zahrady Pavel Hrazdíra.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
