* LN Má smysl začínat s cizím jazykem tak brzo jako třeba v centru Helen Doron?
Podle mě to má smysl v okamžiku, kdy dítě upotřebí jiný jazyk než svůj mateřský ke komunikaci.
* LN Co tím máme rozumět?
Pokud se domluví s těmi, s nimiž se domluvit potřebuje, mateřskou řečí, nemá dítě důvod, aby říkalo „elephant“ místo „slon“.
* LN Kdy nastává potřeba domluvit se jinak než mateřštinou?
V bilingvních rodinách například tehdy, když se dítě potřebuje domluvit s rodičem, který nemluví česky. Ale později třeba při hře s dětmi, které mluví jinak.
* LN Na naši žádost jste ale studovala materiály, které se právě o metodě Helen Doron nabízejí na jejích webových stránkách.
Argumenty, které se tam uvádějí v souvislosti s dobou ideálního věku pro začátek jazykového vyučování, jsou z jednoho pohledu nezpochybnitelné. Na druhou stranu stejné množství argumentů vyjadřuje i opačný názor. Jinak jsou tam zmíněny metody a techniky, které se neliší od těch běžně používaných v základních školách a i mnoha mateřských školách, které tuto výuku zařazují do svých programů. Co jsem na výuce podle této metody ocenila, je spojení dětí a rodičů v určité činnosti, tedy okamžik sdílení. A také setkání s něčím novým - v tomto případě s odlišnými zvuky, které mají nějaký smysl, byť může být v dané chvíli ještě utajený.
* LN Nemůže příliš časná výuka cizího jazyka dítě dezorientovat?
Jazyk je nástroj myšlení. A když dítě začíná myslet, zpravidla také začne jeden jazyk upřednostňovat. V tom by se mu nemělo bránit.
* LN Zapamatují si děti cizí jazyk, který se učily v raném věku?
Pokud jej budou pořád potřebovat, tak nejspíš ano. Pokud s ním ale nebudou žít, dají přednost tomu jazyku, ve kterém se dorozumějí snáz.
