130 let

Více přihlášek,

Česko

více stresu

Nový systém přijímacího řízení na střední školy uškodí všem. Dětem, rodičům i školám, tvrdí Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze.

* LN Letošní přijímací řízení bude dost odlišné třeba od loňského, především kvůli možnosti podávat až tři přihlášky. Vidíte v tom nějaká úskalí?

Vidím jen skoro samá úskalí! Nevidím v tom přínos vůbec pro nikoho, ani pro studenty, ani pro rodiče, ani pro školy. Pro studenty především proto, že možnost dát si tři přihlášky bude mít každý a každý to také udělá. To znamená, že na školách bude třikrát víc přihlášených, přesto se dostane jen stejný počet jako loni. Do loňského roku uchazeči alespoň trošku zvažovali své reálné možnosti. Teď je, myslím, vůbec zvažovat nebudou a řeknou si: jsou tři příležitosti, to je v pohodě, někam se dostaneme. Tím dojde k tomu, co já pokládám za nejhorší – stejný okruh lidí se dostane na stejné školy a ti ostatní se nedostanou na žádnou.

* LN To podle vás skutečně hrozí?

Tak například u nás na Praze 6 jsou tři gymnázia. Gymnázium Nad Alejí otevírá jednu třídu, my tři a gymnázium Arabská pět tříd. Na všechny tři školy se dostane stejný okruh lidí. Ti ostatní budou out; alespoň pro tu první chvíli po prvním kole. Ono se to zřejmě dodatečně potom srovná, ale bude to dlouho trvat a v okamžiku, kdy skončí první kolo, tak rodiče a děti nebudou věřit svým očím a uším, protože najednou zjistí, že si dali přihlášku na tři školy a nedostali se nikam. To je podle mě neuvěřitelně stresující záležitost pro ty děti. A začne kolotoč – kde je volné místo, kdo nedodal zápisový lístek, kdo bude vypisovat další termín a tak dále.

* LN Ta nepřehlednost bude hlavním, nebo dokonce jediným důsledkem nového systému? To by nebylo tak strašné...

Je toho víc. Mnoho ředitelů středních škol vyhlašuje, že budou přijímat bez zkoušek jen na základě vysvědčení a ke zkouškám přistoupí, jen když bude velký nadbytek přihlášených. Podle mě nevědí, do čeho jdou. Přihlášených bude letos všude mnohem více. Takže v důsledku: zatímco dříve se dělaly přijímačky jen na menšině škol, letos budou muset být skoro všude. Proto tvrdím, že nový systém dětem rozhodně neprospěje.

* LN Jak byste postupoval vy v roli rodiče, aby se těmto stresům vaše dítě pokud možno vyhnulo?

Doporučil bych mu, aby si dalo dvě přihlášky na školy, které považuje za nejlepší, i když tam nejsou vyhlídky na přijetí vysoké, a tu třetí bych radil dát někam, kde bych předpokládal méně přihlášených a větší šance. Nějakou sichrovku, abychom měli nějakého vrabce v hrsti.

* LN Jiným problémem je, že žák si může podat tři přihlášky, ale školy musejí vypsat jen dva termíny zkoušek. Často přitom všechny školy v jednom regionu volí shodné datum, a uchazeč tedy nemůže tři zkoušky stihnout...

Ano, první možný termín přijímacích zkoušek je 22. dubna a ten volí prakticky všechny školy. Druhý termín si dala alespoň velká část gymnázií na 24. dubna. Takže, když si někdo zvolí dvě gymnázia, má šanci si vybrat, ale když si zvolí ještě třetí, tak už tu šanci nemá.

* LN Nebylo by tedy lepší, kdyby si škola vybrala jako termín třeba 23. dubna? Přišlo by jí více dětí a bylo by to vůči nim vstřícné...

Myslím, že některé školy takto i uvažovaly, jenomže to nevyřeší tu situaci, o níž už jsem mluvil. Přijde víc lidí, ten počet se ještě zněkolikanásobí. To může být lepší možná pro tu školu, ale určitě ne pro děti. Navíc spousta škol dnes používá nějaké převzaté testy, jaké nabízí třeba Scio. A ti, kdo tyto testy připravují, jich nemohou připravit nekonečnou řadu. Takže řekli: vy, co budete dělat naše testy, tak je budete dělat 22. a 24. dubna.

* LN Jak to bude v praxi vypadat, po prvním kole, kdy přijmete 90 uchazečů a část vám nastoupí jinam? Jste na to připraveni?

My jsme si už něco podobného vyzkoušeli loni u osmiletého gymnázia. K nám do primy se dostalo třicet dětí a z nich se deset dostalo i na jiné, soukromé gymnázium, protože tato škola zcela regulérně obcházela zákon a dělala neoficiální přijímačky předem. Z těch deseti dětí jich asi šest nebo sedm zůstalo u nás – částečně i z ekonomických důvodů, protože u nás se neplatí školné – a asi tři děti si vybraly tu soukromou školu. Takže já jsem potom sednul a zavolal jsem těm dalším, původně nepřijatým, v pořadí a řekl jim, že se uvolnila místa a zda mají zájem nastoupit. Když řekly ne, zavolal jsem ještě dalším.

Pokračování na straně VI

Dokončení ze strany I

* LN To bylo ale pár dětí, letos to může být masová záležitost. To budete také původně nepřijaté obvolávat?

Ano. Ono se to trochu zjednoduší díky těm zápisovým lístkům, ale jenom relativně. Mám zatím představu, že požádáme uchazeče, aby si rozhodnutí o přijetí vyzvedli osobně ve škole a zároveň nám přinesli zápisové lístky. Z toho si uděláme první představu, kolik těch dětí asi bude, a hned ten den obvoláme dalších patnáct dvacet lidí, kteří se nedostali. Z nich mi třeba deset řekne, že už se dostali jinam, a tak budeme pokračovat dál a dál. Navíc každý žák může již odevzdaný lístek jednou stáhnout, tím se uvolní nová, již obsazená místa. Může se tak stát, že některé, řekněme, méně atraktivní školy nebudou do konce prázdnin vědět, kdo k nim vlastně nastoupí.

* LN Nový systém je bezpochyby náročnější pro školy technicky a administrativně, zvládnete to?

Ve školách na to samozřejmě nejsou žádné speciální pracovní síly, každá škola má jednu hospodářku a tím to končí. Předpokládám, že budeme mít třikrát více přihlášených než loni. Když jsme jich loni měli přes 400, tak letos můžeme mít 1500. Jejich údaje se musí uložit, zpracovat atd. Je to náročnější i finančně – papíry, testy a poštovné; všechno totiž musí jít doporučenými dopisy. Dříve to byly desetitisíce korun, nyní se dostaneme ke statisícům. Asi budeme také muset najmout i nějaké externí spolupracovníky, například z řad studentů, ty budeme také muset zaplatit.

* LN Další peníze na tyto větší náklady jste od státu asi nedostali...

Ne, samozřejmě že ne. A přijímačky jsou přitom bezplatné, protože vzdělání je bezplatné, což pokládám zejména v tomto systému za nesmysl. Jsem dokonce přesvědčen, že ředitelé neoprávněně vydávají státní prostředky, protože to nejsou naši žáci a my na ně vydáme sto tisíc, které bychom jinak mohli použít pro naše studenty. Já vyhodím oknem peníze pro lidi, kteří s námi nemají vůbec nic společného. Kdysi jsem se pokusil tuto otázku otevřít a podal jsem sám na sebe stížnost na ministerstvo školství, že neoprávněně vydávám prostředky. Tam se tomu zasmáli a řekli, ať si nedělám starosti.

* LN Co tedy navrhujete, návrat ke starému systému, kdy každý mohl podat jen jednu přihlášku?

My jsme jako asociace jednali s Cermatem (státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, pozn. red.), který disponuje obrovskou databází a logistikou. Chtěli jsme, aby se tyto prostředky vyzkoušené například při přípravě státních maturit využily i na přijímačky. Naše představa inspirovaná systémem, který funguje tuším ve Slovinsku, byla, že si děti mohou podat přihlášku třeba na patnáct, nebo i více škol a uvedou jejich pořadí. Udělají v jeden termín všichni stejné testy a ten počítačový systém ty tisíce dětí podle výsledků rozřadí. Jinými slovy: dostal jsi tolik bodů, že můžeš jít na školu, kterou jsi napsal na první místo, nebo jen na školu, kterou jsi si napsal až na desáté místo. Pokud by se takový systém podařilo zavést, znamenalo by to, že na školy by se dostali nejlepší z těch, kteří se tam hlásí, a děti by se dostaly na nejlepší školy, na něž svými výsledky patří. Chtěli jsme, aby to Cermat zkusil už letos, ale zalekli se toho a řekli, že to nezvládnou, protože mají jiné starosti. Pokud se současný systém nezmění, budeme na toto řešení dál tlačit.

Autor: