4. února 2019 5:05 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Střílet vlky? Myslivci se bojí o pověst, o šelmy se bude bojovat ve sněmovně

Vlků se pohybuje na území České republiky několik desítek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlků se pohybuje na území České republiky několik desítek. | foto: Lidové noviny

PRAHA Za posledních pět let se počet vlků v Česku zvýšil. Situace je z pohledu myslivců a chovatelů dobytka natolik dramatická, že by měl zasáhnout stát. Znepokojují je škody způsobené těmito predátory, množí se útoky na hospodářská zvířata. Vzrůstající napětí prosáklo až do Poslanecké sněmovny. Na půdě dolní komory parlamentu tak proběhne mimořádná konference, z níž mají vzejít legislativní návrhy upravující postavení vlků u nás.

„Chápeme rozčarování chovatelů a myslivců, ale zároveň se nehodláme pustit do bezhlavého honu na vlky,“ sdělil serveru Lidovky.cz poslanec František Elfmark z výboru pro životní prostředí, kde se bude seminář v úterý konat. „Ochránci argumentují tím, že vlci do naší přírody historicky patří, vrátí-li se do volné přírody po 100 letech, chovatelům a myslivcům ovšem škodí a nejsou na jejich návrat připraveni,“ dodal poslanec (Piráti), který panel svolal.

Abychom nezavdali k mýlce, je třeba říci, že se nepotýkáme s dramatickou expanzí vlčí populace. Aktuálně se na území České republiky pohybuje zhruba deset vlčích smeček a pět párů bez mláďat. Odborníci samotný počet kusů odhadují na desítky. Nicméně oproti minulým rokům čísla stoupají. Ještě před pěti lety se u nás vlk vyskytoval sporadicky v Beskydech, dnes je takových teritorií v Česku kolem deseti. Z pohledu myslivců a chovatelů je to citelná změna.

„Do konce roku 2017 byly proplaceny škody způsobené vlky ve výši 1,4 milionu korun, což znamená alarmující 300% nárůst za každé z posledních tří let. V řešení jsou škody za dalších 27 milionů,“ uvedla za největší spolek sdružující nimrody, Českomoravskou mysliveckou jednotu, Martina Novotná. „Doporučujeme v plánu péče uvést, jaký počet vlků je v krajině ČR únosný, a zahrnout do něj podrobný a konkrétní krizový plán,“ dodala.

Opuštěný venkov a přemnožená spárkatá zvěř

Smečky se s různou intenzitou usazují hlavně v příhraničních oblastech. Zázemím jim jsou třeba Šumava, Krušné hory či Broumovsko. Teritoria často zasahují do sousedních států. Vlčí rádius je různý. Někdy se „jejich“ území rozkládá na ploše několika kilometrů čtverečních, jindy jsou to stovky kilometrů čtverečních. Co stojí za zotavováním vlčí populace v Evropě, nelze s jistotou říci. Vědci pouze opatrně mluví o možných příčinách. 

„Jedním z faktorů je opouštění venkova. Lidé se stěhují do měst, v krajině je tak více prostoru,“ přiblížil serveru Lidovky.cz expert na vlky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Hulva. „Roli může hrát i takzvaná nová divočina, což jsou místa dříve obhospodařovaná člověkem a dnes opuštěná, a velké plochy zmlazených lesních porostů po těžbě, které mohou velkým savcům poskytovat úkryt,“ přidal další faktor.

Hrdá šelma. Vlci potvrdili svou pověst a nesnažili se svým lidským pěstounům a cvičitelům zavděčit.
Vlk (ilustrační foto)

V souvislosti s početnější populací vlků se paradoxně mluví i možné odpovědnosti myslivců za danou situaci. Šelmám totiž vyhovuje nadprůměrný stav spárkaté zvěře, hlavně jelenovitých. Je tak otázkou, zda vlky v důsledku neživí nedůsledná regulace této zvěře. Každopádně od lovců a chovatelů zní hlasité volání, že by stát neměl pouze přihlížet. Některá z možných řešení by měla vzejít ze sněmovní konference.

„Šetrné očipování vlků kvůli jejich monitoringu, materiální a finanční podpora chovatelů a možné finanční kompenzace myslivcům. Ale sami jsme zvědaví, s jakými návrhy a požadavky zástupci přijdou,“ zmiňuje možnosti poslanec Elfmark. Do diskuse přispěje na tři desítky expertů, panelu se vedle Pavla Hulvy zúčastní i šéf odboru ochrany druhů ministerstva životního prostředí Jan Šíma nebo šéf Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.

‚Aby nám problém nepřerostl přes hlavu‘

Stát nenechává vše jen na konferenci, začal už chystat takzvaný plán péče. Ten má na základě tvrdých faktů předestřít vějíř nástrojů, jimiž lze na poli vlčí problematiky operovat. Plán chce resort životního prostředí představit v první půli roku. „Chceme zlepšit systém kompenzací pro farmáře, chceme také zamezit případům, kdy by se vlci přizpůsobovali životu v blízkosti lidských sídel,“ říká mluvčí vlády Vanesa Šandová.

VlK jako Satan

„V České republice žijeme v prostředí, na které působí deset miliónů lidí, milióny kopytníků a řádově desítky vlků; v sousedních státech, které jsou blíže stabilizované populaci jsou to stovky jedinců. Jiné druhy, které způsobují řádově větší problémy, vzbuzují mnohem menší emoce. Na psychiku člověka vlk působí tolik proto, že stejně jako on stojí na vrcholu potravní pyramidy a především je to archaický symbol, např. v křesťanství je vlk ztotožňován se Satanem. Z perspektivy 21. století je to spíše problém psychologický než biologický nebo ekonomický.“ 

doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D., Univerzita Karlova

Myslivci si od státu slibují především to, aby nemuseli sáhnout po nejtvrdším řešení. „Nejsme nakloněni odstřelu vlků zejména proto, že nám to nebude dělat dobré jméno u části veřejnosti. Ale vlk je zvěř a proto se o něj budou muset starat myslivci, jak ukládá zákon. Z těchto důvodů požadujeme připravit včasné řešení, aby nám budoucí problém nepřerostl přes hlavu,“ uvedl pro Lidovky.cz šéf Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Fischer.

Vědec Hulva se snaží vášně provázející debatu kolem vlků tlumit. „Na tuzemské prostředí působí deset milionů lidí, miliony kopytníků a desítky vlků. Jiné druhy způsobující řádově větší problémy, vzbuzují mnohem menší emoce. Na psychiku člověka vlk působí tolik proto, že také stojí na vrcholu potravní pyramidy. Je to spíše problém psychologický než biologický či ekonomický,“ míní s tím, že vlk vzhledem ke své roli v ekosystému do české přírody patří. 

Co chtějí myslivci

Nimrodi poslali MŽP několik požadavků, které chtějí zapracovat do vznikajícího plánu péče. Zde jsou některé z nich: 

  • kontrola chovů vlků u nás, odhalení "černých" chovů, označení všech chovaných jedinců čipy, evidenci jejich DNA 
  • stanovení zón vhodných pro vlky tak, aby nedocházelo ke konfliktům s chovateli domácích zvířat a silně industriálním prostředí 
  • stanovení únosných stavů vlka na našem území 
  • zahrnout do programu péče "krizové" řešení pro nenormálně se chovající jedince a zároveň postup při překročení únosných stavů vlka
Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky