Kdyby dnes macecha poručila Marušce, aby došla v lednu pro jahody nebo rozkvetlé růže, nebyl by to žádný problém - koupila by je u nejbližšího stánku. Jak je ale možné, že když u nás mrzne, můžeme koupit rozkvetlou květinu? A jakou za ni platí cenu na druhém konci planety, kde pro nás růže pěstují?
Na veškerou produkci a přepravu zboží je potřeba energie a suroviny, včetně té nejcennější - vody. A právě voda, kterou my získáme jediným otočením kohoutku, je pro jiné lidi luxusem. Bohužel k tomu mnohokrát přispívají právě i růže ve váze na našem stole. Jak? O tom se dočtete v příloze, kterou právě držíte v ruce.
Příloha vás zavede do světa vody, životodárné tekutiny, která je rozložena na zemské pevnině velmi nerovnoměrně. Seznámíte se s problémem nevratného vysychání jezer v Asii i Africe. Nahlédnete do čínských plánů postavit stovky dalších přehrad. Zavede vás také do hlavního města Konga, kde získání kanystru s pitnou vodou představuje mnohdy celodenní martyrium. Problémy s nedostupností a špatnou kvalitou pitné vody v rozvojových zemích s námi přitom nesouvisejí pouze zdánlivě. Důkaz najdeme ve vlastním nákupním košíku. Na produkci jednoho bavlněného trika bylo spotřebováno 2700 litrů vody, a to často v oblastech, kde vody není dost ani pro obživu místních obyvatel. Stejné je to se zmíněnými květinami: jejich produkce polyká vodu na úkor Afričanů. Tání himálajských ledovců, zdroje vody pro dvě miliardy obyvatel, souvisí i s naší nadměrnou spotřebou. Co můžeme s tímto vším udělat? I o tom je tato příloha.
Přeji inspirativní čtení.
O autorovi| MARIE HOKROVÁ, Autorka je koordinátorkou kampaně Cena vody; Člověk v tísni, informační sekce Rozvojovka
