1. Sponzoři
Andrej Babiš: Hlavním sponzorem prezidentské kampaně svého předsedy je samotné hnutí ANO.
Petr Pavel: Generálovi ve výslužbě nejvíce fandí finančníci Jan Barta (98. nejbohatší Čech dle Forbesu) a Dušan Šenkypl z Pale Fire Capital. Poslali mu dohromady pět milionů korun. Mezi další významné dárce patří Dalibor Dědek, spolumajitel skupiny Jablotron.
2. Spolupracovníci
Andrej Babiš: V roli ředitelky prezidentské kanceláře by pro něj pracovala manažerka Tünde Bartha, která dříve tři a půl roku řídila Úřad vlády ČR. V roli mluvčího by pokračoval ten dosavadní, Vladimír Vořechovský. Z marketingového hlediska Babišovi pomáhá například Marek Prchal.
Petr Pavel: Ředitelkou kanceláře by byla Jana Vohralíková, dosavadní vedoucí kanceláře Senátu. Koordinací týmu poradců by pověřil Tomáše Richtera, který má v jeho kampani na starosti finance a fundraising. Mluvčí by mu i nadále dělala Markéta Řeháková, bývalá redaktorka Hospodářských novin. Z ekonomů má ve svém týmu exguvernéra ČNB Zdeňka Tůmu nebo hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka.
3. Sestavení a jmenování vlády po volbách
Andrej Babiš: Sestavením vlády by pověřil vítěze voleb, snažil by se celou situaci moderovat. Navržené ministry by jmenoval bez výhrad. Složení sboru ministrů je podle něj vizitkou premiéra.
Petr Pavel: Pověřil by předsedu politické strany, která ve volbách získala nejvíce hlasů. Pokud by ale dotyčný nezískal nadpoloviční podporu poslanců pro svůj kabinet, hledal by jiné možnosti. Jmenoval by bezodkladně.
4. Postoj k předčasnému jmenování předsedy Ústavního soudu ze strany Miloše Zemana
Andrej Babiš: Pevně věří, že k takové situaci nedojde. Podle jeho informací stávající prezident ke kroku nepřistoupí. V případě, že by k tomu opravdu došlo, by se poradil s odborníky, jak situaci řešit. O přijetí funkce by podle něj neměl nikdo z pléna ÚS ČR zájem, pakliže by byl krok protiústavní.
Petr Pavel: Situaci by vnímal jako vykrádání působnosti a pravomocí nového prezidenta ze strany toho odcházejícího. Krok by vnímal jako důvod pro podnět k Ústavnímu soudu, případně k Nejvyššímu správnímu soudu, jelikož kauza se dotýká přímo ÚS ČR.
5. Pomoc Ukrajině
Andrej Babiš: Je pro pokračující podporu Ukrajině, ta ale podle něj má být koordinovaná přes EU, nikoliv přes jednotlivé státy. Podle Babiše by se měly zmenšovat i dodávky zbraní. Takovou pomoc nazývá hašení ohně benzinem.
Petr Pavel: Musíme podle něj Ukrajinu nadále jako ČR podporovat, aby uhájila svou nezávislost. Přerušení dodávek zbraní by podle Pavla znamenalo, že ukrajinská armáda utrpí ještě větší ztráty.
6. Vstup Ukrajiny do EU a NATO
Andrej Babiš: Členství Ukrajiny v EU je podle něj možné, ale jen po splnění všech podmínek. Odmítá, aby kdokoliv předbíhal jiné země čekající na přijetí. Členství v NATO není podle něj na pořadu dne. Domnívá se, že by muselo dojít ke změně pravidel, jelikož NATO nemůže přijímat členy zatížené teritoriálními spory.
Petr Pavel: Ukrajina podle něj nejdřív musí splnit všechny podmínky pro získání členství v EU, například pokročit v boji s korupcí. Věří ale, že napadená země má nárok na stejnou šanci, jakou jsme v minulosti dostali my. Ve chvíli, kdy skončí válka vedená Ruskem proti Ukrajině, je podle Pavla na čase zahájit jednání ohledně vstupu do NATO.
7. Zavedení eura
Andrej Babiš: Není pro zavedení eura. Potřebujeme podle něj nezávislou Českou národní banku a vlastní měnu, tedy korunu. Přechodem na euro bychom o nezávislost podle něj přišli. Nechce, aby naše republika ručila za dluhy jiných předlužených zemí eurozóny.
Petr Pavel: Je pro zavedení eura, nicméně v delším časovém horizontu, nikoliv hned. Jak uvádí, v současné chvíli ČR ani nesplňuje kritéria pro přestup k jednotné evropské měně. Uvědomuje si možná negativa a tedy by ke kroku přistoupil tehdy, až to pro ČR bude výhodné.
8. Recept na zkrocení inflace
Andrej Babiš: Je příznivcem snižování současných úrokových sazeb, které jsou podle něj příliš vysoké. Souhlasí se současnou radou ČNB alespoň v tom, že sazby nezvyšuje. Co se vlády týče, krotil by inflaci pomocí zastropování cen či snížením DPH. Odmítá, že by inflaci způsobil rozdáváním peněz lidem během covidu. Strukturální schodek státního rozpočtu by řešil především na příjmové straně, například z peněz z fondů EU.
Petr Pavel: Koordinoval by politiku vlády a ČNB. Je podle něj potřeba vyrovnat se se strukturálním deficitem státního rozpočtu. Spolupracoval by na přípravě plánu, který by zastavil růst veřejného dluhu v poměru k HDP. V rámci pomoci nejslabším by nehledal další formy přídavků a příspěvků, vystačil by si s dvěma již zavedenými – příspěvkem na bydlení a na děti.
9. Posílení prezidentských pravomocí
Andrej Babiš: Ústava ČR je podle něj nastavená správně. Není ani pro omezování, ani pro rozšiřování pravomocí prezidenta.
Petr Pavel: Pokud by diskuse vedená mezi odborníky a celou společností dospěla k závěru, že je potřeba pravomoci prezidenta v některých oblastech zpřesnit, aby nebyly zneužívány, tak by byl pro.
10. Vyrovnání s vlastní minulostí před listopadem 1989
Andrej Babiš: V projevu k 17. listopadu 2019 se omluvil za to, že byl členem KSČ. Odmítá, že by spolupracoval s StB, což dokládá třemi osvobozujícími verdikty slovenského soudu. Ten ale v posledním rozsudku změnil instituci, kterou je zapotřebí žalovat za účelem odstranění z registru spolupracovníků, a proto jeho spor na Slovensku i nadále trvá.
Petr Pavel: Přiznává, že absolvoval zpravodajský kurz spadající pod Zpravodajskou správu Generálního štábu, jehož součástí byla i agenturní příprava, kterou – podle generála příliš eufemisticky – někteří nazývají přípravou na rozvědčíka. Nikdy prý práci pro minulý režim nevykonával. Omluvil se za komunistickou minulost včetně životopisu, ve kterém podle některých interpretací vítal okupaci 1968, nicméně tvrdí, že nikomu konkrétnímu za minulého režimu neublížil a kolektivní omluvou je jeho práce pro ČR v následujících dekádách.
11. Postoj k současné vládě
Andrej Babiš: Vládu silně kritizuje, považuje ji za nejhorší v dějinách ČR. Dává jí přízviska jako „asociální“ či „nekompetentní“. Za nejhorší považuje nedostatečnou pomoc občanům, pomalou reakci na energetickou krizi a neřešení vysoké inflace.
Petr Pavel: Jakožto občanského kandidáta ho podpořila koalice Spolu, kterou, jak sám oznámil, ve sněmovních volbách 2021 volil. To ale podle něj neznamená, že schvaluje bez výhrad vše, co vláda dělá. Vadí mu zejména pomalá a neadresná reakce na rostoucí ceny energií a zdražování.
