* LN V souvislosti se stimulací ekonomického růstu se hovoří o nezbytnosti daňových změn. Jedná se podle vás opravdu o klíč k oživení ekonomiky?
Není to klíčové, ale může to pomoci. Zjednodušení daňového systému a snížení daňové zátěže je pozitivní pro povzbuzení růstu každé ekonomiky v každém období, nemusí se jednat pouze o období poklesu.
* LN Při hledání východisek z krize lze nyní vystopovat dva směry. Zatímco vláda se přiklání ke snižování daňové zátěže všem, opozice preferuje opětovné navýšení daní firmám a také zvýšení daní vyšším příjmovým skupinám. Lze zde najít nějaký optimální průnik?
Zaprvé bych chtěl oddělit byznys od politiky. Co se korporátní daně týče, jsem přesvědčen, že i kdyby došlo k jejímu snížení ne na 15 procent, ale na pět procent, za pět let by se to v rozpočtu vůbec nepoznalo. Nastartoval by se totiž velký růst a zvýšil by se příjem z daní. Jakékoli snížení sazeb je dlouhodobě účinné. Snaha o zvýšení daně vyšším příjmovým skupinám spíše připomíná starou humornou historku, jak lidé chodili do hospody a byl tam jeden bohatý...
* LN Vyprávějte...
Byli čtyři kamarádi, jeden z nich byl bohatý a platil asi 70 procent všeho, co utratili. Jednou přišel číšník a říká: vy jste stálí klienti, dám vám slevu 30 procent. Ti, co platili méně, se obrátili na bohatého a řekli mu, že on bude mít slevu větší, protože platí víc. A chtěli, aby měli slevu stejnou. Načež bohatý už příště nepřišel a zbylí tři museli platit více... Jakékoliv socialistické zásahy nemohou vést k ničemu jinému, než že dojde k poklesu podnikání a výběr daní se zmenší.
* LN Znovuzavedení daňové progrese tedy zřejmě nepovažujete za optimální řešení. Existuje podle vás nějaké jiné řešení sociální spravedlnosti v daňové oblasti?
Rovná daň není zcela nespravedlivá, vždyť lidé s vyššími příjmy platí více. Solidaritu lze zavést jinými způsoby, například zvýšením možnosti podporovat neveřejný nadační sektor. Mnoho lidí s vysokými příjmy by rádo platilo nadacím, kde mají možnost lépe sledovat investování peněz. Raději by jim odvedli více peněz, pakliže by si mohli tyto dary ve větší míře započítat do daňové povinnosti, než aby odevzdali balík peněz státu a nevěděli, kam dané peníze dále jdou.
* LN Zmínil jste slovo „balík“. To je v dnešní době velmi populární, mnoho vlád chystá miliardové záchranné „balíky“. Nejsou v mnohých z těchto balíků schované spíše tikající bomby, které mohou krizi ještě prohloubit?
Nemáme ani nejmenší tušení, co všechno mohou tyto balíky odstartovat. Krize jsou v ekonomice nevyhnutelné a my bychom měli maximálně zkoušet tlumit jejich následky. Pumpování peněz do ekonomiky tímto způsobem ale představuje nepředvídatelné nebezpečí. Nikdo neví, co má čekat.
* LN Jak byste tedy tlumil následky krize?
Dobrým způsobem by byl například tzv. carry back, který je uplatňován v některých státech, a u nás o něm nikdo ani nezauvažoval. Spočívá v tom, že namísto nynějšího subvencování ztrát velkých společností by těmto firmám bylo umožněno odpočítat současnou ztrátu z minulých zisků a stát by jim vrátil část již dříve zaplacených daní. Bylo by to jasnější a průhlednější.
* LN Je na taková opatření ještě čas?
Určitě. Při pohledu do okolí zatím v Čechách žádnou významnou krizi nevidím, na rozdíl od Ameriky nebo Velké Británie. Propouštění v českých firmách jsou možná teprve prvními náznaky krize, která teprve letos dorazí.
* LN Ani v období krize se finanční úřady zřejmě nechystají polevit v provádění kontrol podnikatelů, zdali řádně platí daně. Ústavní soud přitom nedávno rozhodl, že kontroly by neměly být namátkové, ale pouze na základě určitého podezření. Souhlasíte s tímto verdiktem?
Základním problém je možné zneužívání moci státu. S namátkovými kontrolami nemám problém, ale není akceptovatelné, aby například některé finanční úřady – vykazujíce činnost – prováděly kontroly dvakrát ročně. Kdyby mělo rozhodnutí Ústavního soudu omezit šikanu a dát možnost malým firmám se bránit, bylo by to pozitivní.
