Nejkrásnější planeta sluneční soustavy v posledních letech vyzařuje méně energie a její povrchová teplota klesá.
Vyplývá to z analýzy dat ze sondy Cassini, zveřejněných v časopise Journal of Geophysical Research-Planets. Saturn vyzařuje zhruba dvakrát víc energie, než kolik slunečního záření na něj dopadá.
Musí tedy mít i zdroj vnitřního tepla, jehož mechanismus vědci zatím neznají. Od roku 2005 klesla vyzařovaná energie o 2 % a povrchová teplota o 0,5 %.
Obrázek v infračerveném spektru složený z údajů ze 65 pozorování sondou Cassini. Modrá představuje vyzařování o vlnové délce 2 mikrony, zelená 3 mikrony a červená 5 mikronů. Teplota severní a jižní polokoule se mění kvůli naklonění osy - podobně jako na Zemi se i na Saturnu střídají roční doby podle toho, která polokoule je přikloněná ke Slunci. Nyní je léto na jižní straně. Dále hraje roli i počasí, konkrétně množství mraků, které zabraňují úniku tepla z nitra planety. Na obrázku jsou mraky vidět jako skvrny a pruhy na povrchu planety.
Porovnání teploty Saturnu zaznamenané sondami Voyager v letech 1980-1981 a Cassini v roce 2009. Na severní polokouli se ochladilo, na jihu se oteplilo. Celkový energetický výdej planety se ale snižuje.
