„Neříkáme, že je v EU všechno v pořádku. Jsme v mnoha ohledech k fungování EU velmi kritičtí, ale přesto si uvědomujeme, že výhody našeho členství dramaticky převažují,“ řekl ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin.
Česko je zcela závislé na exportu, který představuje 80 procent hrubého domácího produktu. „Jsme skutečně exportní supervelmoc, a přes 85 procent exportu úspěšně uplatňujeme na vnitřním trhu EU,“ dodal.
Jednoznačným pozitivem vstupu ČR do EU bylo otevření Evropského hospodářského prostoru pro volný pohyb zboží, služeb, lidí a peněz, uvedl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš. Jednoznačným negativem je podle něj fakt, že všeobjímající dotační systém vedl ke škodám na tržním prostředí. Jeho hodnocení je tedy v tomto směru rozpolcené, avšak celkově pozitiva pokládá za převládající.
Existence jednotného trhu je z pohledu firem zcela jednoznačně největší výhodou členství v EU, řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Pozitivně v některých případech vnímá i systém evropských dotací.
„Především pokud jde o dotace cílící na rychlejší přibližování ekonomické úrovně k západní Evropě. Pozitivně může být vnímána také snaha nastavit v rámci unie jednotné dotační podmínky a zabránit tak situacím, kdy bohatší státy silně podporují své domácí firmy na úkor firem zahraničních,“ dodal.
Jaroš upozornil na to, hlavní pozitivní impulzy pro českou ekonomiku přišly v mnoha ohledech vlastně ještě před politickým datem vstupu ČR do EU 1. května 2004. Negativa jsou ale podle něj také značná. „Mohli bychom hovořit o byrokracii a dalších aspektech, nicméně tam je mnohdy těžké oddělit dopady našich vlastních rozhodnutí a dopady toho, co požaduje unie v rámci svých politik,“ poznamenal.
Nízká produktivita práce
Ačkoliv se ČR svou výkonností přibližuje k západním zemím, její produktivita práce stále nedosahuje průměru EU, připomněl Diro. To je podle něj také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nedosahují průměrných výdělků v Německu nebo Rakousku, kde firmy používají lepší technologie, na kterých produkují výrobky s vyššími maržemi.
„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce,“ podotkl.
