Zlínská scéna uděluje také diváckou cenu Aplaus, která
letos připadla Petře Hřebíčkové a Gustavu Řezníčkovi - oběma za výkony v muzikálu Limonádový Joe. Čerstvý umělecký šéf režisér Dodo Gombár tvrdí, že přehlídka Naráz by neměla být jen interní záležitostí divadla a má razantněji vstoupit do života města. Letos je tu i důvod navíc: budova divadla slaví čtyřicáté výročí. Uměleckého šéfa Miroslava Plešáka po třech letech Petra Hřebíčková jako Sally Bowles v muzikálu Kabaret
Foto ČTK - Zdeněk Němec
úspěšného „revitalizačního“ programu vystřídal v roce 2006 zmíněný mladý slovenský režisér Gombár, který ve Zlíně v předchozích letech hostoval - letošní sezona je již plně v jeho dramaturgii. Plešákovo působení uzavřelo na konci minulé sezony ambiciózní nastudování Fausta opět v Gombárově režii. I dramaturgie nové sezony naznačuje snahu přivést do divadla zajímavé tvůrce - začínající talenty i osobitě se etablující mladé režiséry.
Městská scéna prošla za posledních patnáct let přiměřeně dramatickým vývojem. Kromě „krátkých výpadků“ se však dramaturgie vždy snažila budovat repertoár, který by v jedné své části uchoval prostor originálním, často autorsky zaměřeným projektům. Vznikly zde inscenace, které byly nominované na celostátní divadelní ceny anebo je získaly.
Výjimečný Kabaret
Letošní sezonu ve Zlíně zahájil muzikál Johna Kandera Kabaret v režii Dodo Gombára. Titul, jehož světová premiéra byla v roce 1966 v New Yorku, měl díky péči Iva Osolsobě o jedenáct let později českou premiéru na Moravě v brněnské Redutě. Od té doby jej české scény nepřestaly uvádět. Diváci jej znají i z filmového zpracování, které se však od divadelní podoby značně liší.
Čili uvést Kabaret není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo, a i když se to od něj vzhledem k žánru čeká, není s to pokaždé zaručit divácký ohlas. Kabaret se totiž vymyká svou výpovědí - mistrovským vystižením atmosféry nástupu fašismu a konfrontací lidských postojů v této situaci. Gombár se snažil nazřít toto téma v obecnější rovině, symbolikou, která není vždy přesně významově určená, ale vyjadřuje jakési širší ohrožení lidské existence ze strany totality. Je to nezvyklý úhel pohledu, který přináší působivou metaforu, ale i ne vždy adekvátní významové zkratky. To je například využití SA-mannů v kostýmech Mickey Mouse či postava Smrti, která v závěru postupně likviduje všechny - odpůrce i odhodlané ke službě novému režimu. Netradiční členění scény na několik uzavřených oddílů ovšem často komplikuje a rozbíjí aranžmá, které by přece potřebovalo určitou sevřenost.
Ústřední dvojici Sally Bowles a Clifforda Bradshawa vytvořil sehraný muzikálový pár Petra Hřebíčková a Gustav Řezníček. Hřebíčková využila předností svého typu a Sally velmi volně a jednoduše „zpracovala“ po svém jako směsici okouzlující lehkomyslnosti a falše, zatímco Řezníček se s Cliffordem trochu potýkal. Postava je sama o sobě sice nevýrazná, ale má jímavost, jež zde vyplynula jen zčásti.
Jedno z velkých pláten minulé sezony, Shakespearův Král Lear, přináší především několik poutavých hereckých výkonů a efektní výtvarné řešení. Je to pojetí, které nezapře inspiraci fantasy v souladu s textem laděnou do temného předkřesťanského dávnověku. Je tu zajímavá práce s šikmou, jejímuž vrcholku dominuje obrovský bizarní kotouč, působivé jsou kostýmy a excentrické paruky. Režie předkládá obraz křehké lidské existence uprostřed morálního rozkladu, který vidí především jako důsledek nezvladatelných pudů a atavismů. Snaží se tyto dramatické peripetie zobrazit sice s citem pro styl a bez nadbytečných komentářů, ale filozofická hloubka textu mnohde uniká, jako by se vše podřizovalo zvolené formě - efektní obrazy zůstávají prázdné, někdy i pro svou předvídatelnou stylizaci.
To platí například pro výstup Leara a Edgara na pozadí bouře, jemuž i přes nahotu chybí potřebná a osvobozující energie. Nicméně Dušan Sitek od počátku přesvědčivě staví Leara v majestátní osamělosti a citové uzavřenosti, z níž není úniku, vynikající je i Helena Čermáková jako Goneril. Ta zde není jen pouhým zloduchem bez citu, její zvrácenost je důsledkem rozporuplných motivací.
