130 let

Zubkov: věrný sluha, přísný pán

Česko

Rošáda v Kremlu - První kroky nového premiéra napovídají, co bude po Putinově odchodu

ANALÝZA

MOSKVA/PRAHA Novopečený ruský premiér Viktor Zubkov má dnes za sebou první dva týdny vládnutí.

Zatím vystupuje jako pracovitý a svědomitý muž. Snad jediným viditelným přešlápnutím bylo oslovování jednoho z ministrů „soudruhu“.

A otevřeně se o něm hovoří jako o Putinově ese v rukávu. Přitom doposud v Rusku i v zahraničí málokdo tuší, kdo to opravdu Zubkov je. Do jeho jmenování šéfem kabinetu nebylo jméno tohoto 66letého muže s historií sovětského aparátčíka ničím víc než poměrně běžným ruským příjmením.

Putinův klan

Mnozí nechápou, co je tou hlavní Zubkovovou předností. Jak to, že se nejen stal ze dne na den premiérem, ale zároveň i kandidátem na nejvyšší post? Rozhodně největším předpokladem k těmto funkcím je Zubkovova bezmezná loajalita k nadřízeným. Dokázal se oddaně chovat jak v dobách SSSR, tak i nyní, v období nového Ruska.

Zubkov patří do úzkého okruhu Putinových nejvěrnějších.

Jako většina současných ruských vysokých politiků a úředníků, tak i Zubkov pracoval s Putinem začátkem 90. let na petrohradské radnici. Od té doby Zubkov patří mezi těch několik málo vyvolených, nazývaných „Putinovým klanem“, které stávající vládce Kremlu zve na své narozeniny.

Nepodstatné zřejmě nebude ani to, že přátelství obou mužů se zrodilo přes „daču“. Zubkov totiž kdysi využil svých kontaktů z dob, kdy pracoval ve stranických komunistických orgánech a „soudružsky“ dopomohl Putinovi k chatě na břehu Komsomolského jezera. Stali se z nich sousedé, kteří si viděli do talířů. Koho jiného měl Putin tak prohlédnutého? Na koho ví tolik věcí, a na koho se proto může spolehnout?

Zubkovův životopis je ukázkou úspěšného sovětského vedoucího činitele. Původem soustružník, později student zemědělského institutu a nakonec vedoucí kolchozů. Do vyšších politických struktur se dostává v památném perestrojkovém roce 1989, kdy se přesunuje do Leningradského oblastního komunistického výboru. Od roku 1991 pak pracuje spolu s Putinem v petrohradské administrativě.

Kontrola, pořádek, odpovědnost - to jsou a byla nejoblíbenější slova nynějšího premiéra. I když neměl potřebné vzdělání, vyšplhal se v 90. letech až do funkce vedoucího petrohradské inspekce Federálního daňového úřadu. Asi mu k tomu pomohly i vlastnosti, které má společné s Putinem. Například je velký pedant a puntičkář. Zároveň je velmi přísný vedoucí pracovník se sklonem jednat s podřízenými jako s poddanými.

K této skupině řadí i novináře. Když se jej tázali, zda oznámí složení vlády v pátek 21. září, jak stanovuje zákon, pronesl památnou větu, která charakterizuje jeho styl vládnutí: „Vláda ustavena bude, jak mi velí zákon, ale zákon už mi nestanovuje, kdy vám to mám oznámit.“ Na své první schůzi kabinetu hovořil s přítomnými ministry tak ponižujícím tónem, že se mnozí s uzarděním dívali k zemi. Jednoho člena kabinetu dokonce oslovil „soudruhu“, což zřejmě nebyl omyl, ale jen zvyk ze starých časů. Zubkov ale ví, ke komu si co může dovolit. K nadřízeným je naopak až servilní. To on organizoval vydání brožury pro petrohradské školáky pojednávající o právech dětí. Jejím hrdinou je chlapec Voloďa, nápadně se podobající svým ideálním chováním současné hlavě státu.

Pokud se tedy skutečně Zubkov stane v březnu příštího roku ruským prezidentem, jak některé noviny spekulují, pak možná jen proto, aby se obětoval a zanedlouho nejvyšší funkci třeba ze zdravotních důvodů opustil. Vhodným je Zubkov totiž i z hlediska svého věku. V roce 2008 mu bude sedmašedesát, a to ho už může každou chvíli postihnout nějaká zdravotní nepříjemnost. Předčasná demise pak bude vypadat logicky a Putin může opět i dle stávající ústavy kandidovat na prezidenta.

Jestliže by nechal Zubkova odsloužit celé volební období, pro příští prezidentské volby, které se mají konat v roce 2012, bude sedmdesátiletý Zubkov už starý. A tak nebude moci v tu dobu sotva šedesátiletého Putina ohrozit, ani kdyby se nečekaně vymknul jeho kontrole.

***

S Putinem se z nich stali sousedé, kteří si viděli do talířů

Autor: Petra Procházková