Ad Lidovky.cz 6. 1.: Zemřel Ivan Medek
Ivan Medek si velmi nepotrpěl na jakýkoli patos a přehánění. Síla věcnosti a výstižnosti, hutné, pro druhé někdy až příliš stručné vzpomínky na dění v exilu. Díval se do blízkého budoucna, své osobní i národně kolektivní vyhlídky pojímal realisticky, vždy s nadějí, ale bez iluzí.
Za zmínku po mém soudu stojí dvě věci: Medkův nesamozřejmě samozřejmý činorodý vztah k jeho vlasti, jeho osobní vlastenectví v kontextu evropském a také jeho vztah k víře, viděné bytostně pohledem společenským. Málokdy byl na veřejnosti osobní. Nedávno se ale v rozhovoru pro Katolický týdeník vyznal z toho, jak objevné jsou pro něho v jeho situaci biblické příběhy. Pavel Mareš, Opus bonum, pama@seznam.cz
Problém je v učitelích, ne v matematice
Ad LN 5. 1.: České děti straší matematika
S velkým potěšením jsem přijala vaše dvě stránky o matematice a jejím vzdělávání, i když bych nesouhlasila s tím, že děti straší matematika. Straší je spíše neadekvátní výukové postupy nebo někteří učitelé (znám ale mnoho učitelů, kteří dokážou pěstovat zájem o matematiku a lásku k ní).
R. Blažková, blazkova@ped.muni.cz
Systémová chyba. Ano, ale kde?
Ad LN 31. 12.: Systémová chyba
Poznámku pana Petráčka bych přečetl se zběžným přitakáním, kdyby nešel v kinech pronikavý film Prorok, který nutí podívat se na vězeňský systém i z jiného úhlu. Lidé odtud odcházejí jiní, než tam přišli. Takže informace, že se na teroristickém útoku podíleli bývalí vězni Guantánama, je sama o sobě dvojznačná. Možná má pan Petráček pravdu, ale možná tam ti muži neměli být vůbec zavřeni. Bez důvěrné znalosti prostředí zevnitř a osobností vězňů před a po uvěznění o tom nelze říci vůbec nic. Já považuji za systémovou anomálii, že jsme tak vypiplali ochranu práv jednotlivce a každou jemnost soudního procesu, až se zjistilo, že se to nehodí pro každého. Když docela nepoliticky usmrtím a sním svého bližního, bude tým právníků a lékařů hájit moje práva až do absurdnosti a zkoumat nejjemnější pocity a záchvěvy mé duše. Když někdo pojme podezření, že jsem se přimotal k teroristickému útoku, zmizím v Guantánamu a neštěkne po mně ani pes.
Miloš Hübner, Trnávka
Šikovná šéfka diplomacie EU
Ad LN 5. 1.: Zdražte mléko
Myslím, že se pan Ludvík Vaculík mýlí, když soudí, že EU nemá ani jednu kravku, která by nadojila do Habeše. S prominutím jste přehlédl paní baronku Ashtonovou. Ta dokázala vydojit z Moskvy rudé mlíčko až do Londýna.
Tomáš Beran, vpravo.blog.cz@seznam.cz
Čas pro Stranu řidičů
Ad LN 6. 1.: Policie chce tolerovat alkohol
Zase rozumný nápad, který přijde vniveč. V devadesátých letech to navrhoval ministr Ruml. Objeví se spousta článků, jak by opilci vypadávali po zastavení ze dvířek, že malé množství alkoholu je takřka smrtící a existují osoby neschopné řízení po přičichnutí k pralince... Vysvětlení je jednoduché, řidič po jednom pivu, o kterém každý ví, že nic tak jako tak nezpůsobí, je „zlatý důl“.
Mimochodem, jdete-li po chodníku, už vás policista nesmí jen tak, „buzeračně“, zastavit. Musí mít alespoň nějaký konkrétní důvod. Podobně jako v celé, tak často za příklad dávané Evropě. V té to většinou platí i na řidiče. Nedopustí-li se konkrétního přestupku, nesmí být obtěžován. My na silnicích ještě žijeme v „buzeračním“ socialismu, kdy má policie skoro všechna práva, řidiči skoro žádná.
Skoro už by byl čas na Stranu řidičů, nebo se toho ujme nějaká ze stávajících? Voličský potenciál by nepochybně byl. Jsou země, kde se za řidiče staví Autoklub. Tomu místnímu zřejmě stačí rozdělování peněz Sazky.
Karel Šebesta, aerokarel@centrum.cz
Genderman a gendermanka?
Ad LN 4. 1.: Kdopak by se genderu bál
Genderistky a genderisté (nebo gendermanky a gendermani?) by měli vysvětlit, jak by se mělo správně naložit se slovy typu „barmanka“, „pivotmanka“, „gólmanka“... když mužská, z angličtiny převzatá podoba těchto substantiv vznikla spojením slov bar + man (bar + muž), pivot + man (pivot + muž), gól + muž (gól + muž). Jistě absurdní přechýlení ženskou příponou -ka! Naproti tomu módní, snobské nepřechylování cizích ženských příjmení vede k tomu, že na rozdíl od cizích mužských příjmení nelze ta ženská skloňovat (květiny byly předány Georgi Bushovi a Lauře Bush, na tribuně jsme viděli Baracka Obamu a Michelle Obama, slyšeli jsme slova Kateřiny Jacques a písně zpívané Janou Kirschner...). Tedy opravdu „genderová“ rovnost – ještě že na to ministerstvo školství vydalo příručku!
Marcel Telinec, Praha
Malí géniové? Nebo ctižádostiví rodiče?
Ad LN 30. 12.: Šance pro mimořádně nadané děti
„Víte, co jste způsobil?! Leošek teď odmítá chodit do školy,“ vyvřískl na mne telefon do krajnosti rozčileným ženským hlasem. „Chtěli jsme pro něj něco lepšího, a teď abychom kvůli té ostudě měnili školu.“
Chvíli trvalo, než jsem se v tom vodopádu emocí zorientoval a zjistil, že volá maminka asi jedenáctiletého chlapce, který neuspěl u přijímacích zkoušek na osmileté gymnázium, jejichž součástí byl také inteligenční test.
Je to už hezkých pár let, ale ten případ se mi vybaví vždy, když se mluví o mimořádně nadaných dětech. Chlapec z malého města, jistě šikovný, na základce se samými jedničkami, pečlivá rodina, podporující rozsáhlou zájmovou činnost dítěte, maminka úřednice místní správy, otec v čemsi podnikal. Jenže od školy jsme měli zadání pomoci vybrat z dobrých dětí ty nejlepší, ty opravdu výjimečně talentované…
Ne že by se občas takové neobjevily, a je jen dobře, že se rozšiřují možnosti jejich výchovy a vzdělávání. Pochybuji však, že by jich byly tři až čtyři procenta. Zato ctižádostivých rodičů, kteří si prostřednictvím dítěte a bez ohledu na jeho zájmy řeší svoje problémy, těch lze v pedagogicko-psychologických poradnách očekávat mnohokrát více.
PhDr. Miroslav Hudec, Česká Lípa, dětský psycholog
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
