Naši kleptokrati vědí, že ve školství se krade nejpohodlněji.
Když z "evropských" peněz určených například na dálnici 90 % ukradnete, každý to nejpozději za pár let pozná.Když z "evropských" peněz určených na zlepšování školství 90 % ukradnete (a ještě k tomu i každoroční domácí peníze na provoz pokrátíte během 4 let o 80 % a jediné, na co nesáhnete, budou platy učitelů), dlouho nikdo kromě vyložených "insiderů" nic nepozná. Katastrofa se dostaví až za 10, spíš až za 15 - 20 let.Tanker zvaný české školství, na jehož otočení (stejně jako jakéhokoli jiného národního školství) je potřeba nejméně 10 let kvalifikovaného řízení a částky počítané v desítkách a stovkách miliard korun, je už nejméně pátým rokem na kursu do horoucích pekel.Jen drobné příklady:Už nejméně 3-4 roky až na pár nevýznamných výjimek nejsou vyvíjeny nové učebnice - školy je nemají z čeho kupovat, tj. příjmy z prodeje nejsou, vývoj není z čeho financovat. A tady nejde o nějaký papír potisknutý seznamy toho, co si mají děti nabouchat do hlavy. Tady jde především o vývoj nových skutečně moderních výukových metod, mj. i o aplikaci pedagogického a didaktického výzkumu a o zpětnou vazbu pro akademická pracoviště z praxe. Jde o vývoj, který u jedné řady či soustavy vzdělávacích materiálů a související metodiky trvá 5-7 let, a než se investice do něj vrátí, trvá dalších minimálně 5 let. Neexistence vývoje vzdělávacích materiálů je bída, která v dějinách tohoto státu ještě nenastala, a pro kterou nelze nalézt analogii v zahraničí. A tento stav se nezmění jen tím, že náhodou někdo jednorázově nějaké peníze "uvolní" (= rozhodne se je výjimečně neukradnout). Změní se jedině když soukromí nakladatelé, kteří ten vývoj financovali, začnou opět státu věřit, že bude dlouhodobě (po desítky let) na provozní potřeby školství vynakládat rozumně vysoké částky. Jenže většina z nich už to buď "zabalila", nebo se přeorientovala na jinou produkci (například vzdělávací produkty pro soukromé vzdělávání či pro zahraničí).Po ještě daleko delší dobu je povolání učitele povoláním špatně placeného státního úředníka, po kterém se zejména žádá konformita s potěmkinskými vesnicemi, organizovanými ministerskou vrchností, zatímco povolání ředitele školy je čím dál tím častěji politickým pašalíkem (naposledy k tomu významně přispěla Dobešovská akce s konkursy na ředitele). Z toho následně plyne, že neexistuje společenská objednávka pro pedagogické fakulty na opravdu kvalitní absolventy, potažmo na to, aby pracovaly kvalitněji a srovnávaly se s tím nejlepším na světě. To je marasmus, který i by i geniální Mesiáš obracel k lepšímu dlouhá léta a první pozitivní účinky by byly vidět stěží za 20 let.Ale jedno drobné zlepšení už lze konstatovat. Ekonomové nám docela přesně spočítali, jaké drastické propady HDP nám současný vývoj školství po desítkách let způsobí.