Tolik vzájemného omlacování ideologickými klacky,

vážení pánové, autore i diskutující...A pořád jsem se ani z jedné strany nedozvěděl, jak prakticky zařídit, aby i v prostředí, kde má každý reálnou možnost zkonzumovat autorské dílo a nic za to nezaplatit (resp. jestli zaplatí, případně i kolik, je jen na něm) vznikala i taková autorská díla, jejichž převedení ze stavu, kdy jsou jen v hlavách svých tvůrců (to množné číslo je důležité, leckdy jde o desítky, stovky...), do stavu vnímatelného se prostě neobejde bez obrovských investic - kromě měsíců i let práce samotných tvůrců i do různých podpůrných služeb a produktů (a to i když zcela vynecháme ten "odporný" a "zbytečný" marketing).Samotné vzývání autorského práva v jeho současné podobě není moc platné - je stavěné na jiné prostředí a je od okamžiku, kdy dílo začnete elektronicky rozšiřovat či šířit, vymahatelné ba i uplatnitelné příliš těžko a ještě s různými negativními "vedlejšími efekty" (např. zásahy do soukromí).Na druhou stranu teorie o tom, jak budou všichni nebo alespoň většina za užití díla uvědoměle a dobrovolně platit, se mi také nejeví jako fungující - existují už mnoho let a se svíčkou za bílého dne budeme hledat příklady autorského díla výše uvedeného druhu, které by tímto způsobem vzniklo a alespoň se zaplatilo z příjmů za své užití (a ne nějak nepřímo přes "tradiční" byznys s něčím jiným ani ne nějak přidělenými veřejnými penězi - což jsou oboje varianty taktéž velmi hrozící negativními "vedlejšími efekty"). 

Pořádný kus demagogie

Podsouvání a strašení údajně neomarxistickými idejemi není férová a především věcná kritika těch, kteří přirozeně a logicky neuznávají právní vymáhání fungování tzv. intelektuálního vlastnictví ve společnosti. Je tento druh vlastnictví pojmově druhem vlastnických oprávnění, resp. jaký je politický původ copyrightů a patentů (ten je hluboce nedemokratický a prosazoval ho zprvu anglický král in favorem svých milců a přívrženců v opozici k Parlamentu)? A co je důsledkem jejich normativního uplatňování? Věřím, že až autor dále pokročí ve studiu sociálních věd, tak možná uzná, že ve svobodné společnosti není místa pro státem zaručené monopolní výsady, ba dokonce toto nešíří imaginární neomarxisté nýbrž velmi liberální duchové. Pro začátek navrhuji k četbě jednodušší odborné články jako např. Genesis of American patent and copyright law od Bugbeeho, Patents and Copyrights: Do the benefits exceed the cost od Colea, Kaldor-Hicks effeciency and the problem of central planning od Stringhama nebo Blockův O.J.´s defense: A reductio ad absurdum of the economics of Coase and Posner.

Rozumím tomu, že se příznivci...

... internetových Pirátů brání označení z levicovosti :)) Program Pirátských stran stojí na principech, které lze označit za radikální, konstruktivistické a levicové.  To je fakt, o kterém jsem připraven se přít. Zjednodušeně a namátkou jsou to tyto:1) Administrativní a plošné omezení (rušení) stávajících vlastnických práv k duševním statkům2) Radikální, centrálně řízená změna současné tradice (ve smyslu statu quo) - omezování existujících patentových práv, distribučních firem, apod. 3) Radikální změna ve jménu "vyšší" (tj. dosud neexistující, člověkem vytvořené) spravedlnosti, spravedlnosti, která se neustaví spontánně, příp. tradicí, ale která musí být nějakými lidmi určena a poté prosazena  (viz  učení o "zastaralosti" současných praktik a jejich administrativní (násilné) znevýhodnění, apod.)Toto jsou typické znaky radikalismu, konstruktivismu a centristického způsobu myšlení, které jsou pak základem levicových politických ideologií. Proto označuji Piráty za levicové radikály (iMarxismus je titulková nadsázka). Jinou věcí je, že Piráti se jako levicoví nevidí. Je to tím, že staví na své "modernosti", zaměření "na budoucnost" a levicovost má punc něčeho nemoderního, zastaralého, něčeho, co se neosvědčilo. Za pravicové nebo konservativní by se Piráti mohli označit těžko (aniž by vzhledem ke svému radikálnímu programu nevypadali směšně), proto použili staronovou fintu a prohlašují, že pravo-levé rozdělování politiky je překonané a oni že stojí "mimo". To je jejich prohlášení, to je jejich snaha nebýt spojováni s nepopulárním levičáctvím, ovšem to nic nemění na faktu, že jejich program i recepty jsou stereotypně levicově-radikální. Jiným faktem je, že legitimnost duševního vlastnictví je zpochybňována i v extrémním liberálním spektru. Mám tím na mysli část libertánů a pak tzv. anarcho-kapitalisty. Tady je třeba říci, že se nejedná o jednotný hlas přes celé liberální spektrum, o některých jeho hlasatelích je oprávněná otázka, zda mají blíže ještě k liberalismu nebo již k anarchismu. Jinak autor již pokročil ve studiu společenských věd natolik, aby souhlasil s myšlenkou, že státní ochrana monopolních výsad je neefektivní... :)) Ovšem státní ochrana práva před radikálně-revolučními pokusy je dobrá, nezbytná a zejména není oním monopolem, jak se snaží moderní radikálové svým newspeakem společnosti vnutit...

trochu technických věcí

1)Je pěkné, že článek abstrahuje od technických detailů internetového sdílení, ale jsou to právě tyto technické mechanismy, které činí situaci novou, takovou, která ještě na světě nenastala 1a) Čistě obecně je problém tady: bezpečnost daného komunikačního systému se můžeme definovat tak, že zpráva od uživatele A dorazí uživateli B tak, že "zlý" uživatel E vprostřed komunikace ji neodposlechne. Ovšem v našem případě: uživatel je současně B (pokud právě film či písničku přehrává) a zároveň E (nesmí ji zkopírovat) - čili zároveň musí a zároveň nesmí daný soubor přečíst, což se čistě technicky a logicky vylučuje a proto různé hacky a ochrany typu DRM jsou tak tristní a neohrabané: vlastně se snaží uměle docpat do čistě matematického světa algoritmů omezující pravidla hmotného světa. 1b) Další důležitá technická informace: pokud by kupování filmů bylo dostatečně pohodlné legální cestou, lidé pirátit nebudou - stačí, aby existoval nějaký oficiálními kanály posvěcený (třeba distributory vlastněný) elektronický obchod, kde by uživatel platil koupi filmu přímo těmto dodavatelům a legálně stahoval. Prostě něco jako Steam, akorát že na filmy. Pokud by distribuční společnosti nebyli dinosauři mnoho let za opicema a naprogramovali takovýto obchod, lidi pirátit nebudou. 1c) Ad patentový systém: pokud by softwarové patenty byly doplněny klauzulí, že je nutno, aby patentovaná věc byla dostatečně netriviální, nebyl by problém: dnes je možno patentovat každou kravinu, na kterou průměrný programátor přijde půl hodiny poté, co daný úkol dostane - no a která firma si danou blbost patentuje první, tak ta dřív mele. Potom daný patent brzdí inovaci, místo aby ji podporoval. Na daný vynález se potom nespotřebují "tuny" zdrojů, ale takřka vůbec nic. 2) opusťme nyní technickou stránku věci - i kdyby vše, co jste napsal, byla pravda, porušení autorského zákona imho není dostatečné ospravedlnění internetových represí, kterými se bude blokovat svobodný internet - ten umožňuje bezprecedentní možnosti potkávání a komunikace lidí napříč celou planetou a udusit a zablokovat jej kvůli autorským právům bych přirovnal například k zákazu knihtisku proto, že některé knihy nabádají ke konzumaci drog: zakázat svobodnou komunikační platformu kvůli dílčímu porušení zavedených pořádků, ke kterým na ní dochází, považuji za vylití vaničky i s dítětem

Ano, v obecné rovině...

... s Vámi souhlasím. 1b)Levné, legální a pohodlné stahování - k tomu to celé asi spěje, chce to asi jen nějaký čas, než se celé průmyslové odvětví přizpůsobí. 1c) Patentové právo již dnes neumožňuje patentovat obecné jevy, kde je hranice mezi "triviálním" a "netriviálním" SW nevím - to musí stanovovat patentová komise (příp. soud) případ od případu. 2) Ano to je jasné, ale "vypínat" plošně Internet nikdo nechce, postih za porušení autorských práv musí být adekvátní a individuální. Je věcí soudů i politických institucí, aby našly balanc a zabránily excesům z obou stran sporu (drakonických trestů na jedné straně a beztrestnosti na straně druhé) - a to se dosud více-méně daři, i když optimální cesta se stále ještě hledá.

ad1) délka ochrany autorských

ad1) délka ochrany autorských práv - to je technická otázka. O technice ochrany článek záměrně nebyl, jeho téma bylo "ještě o krok nazpět" - o legitimnosti a smyslu ochrany duševního vlastnictví, které je některými radikály stále častěji zpochybńováno. V principu třeba se shodnout nejprve na jeho oprávněnosti, pak řešit techniku, "jak" to udělat. ad2) Stát je (a bude) garantem práva. Jakéhokoliv práva. Jinak nelze reálnou moderní společnost spravovat (pomineme-li nějaké anarchistické modely). Nelze se dohodnout, že stát bude garantovat vymožitelnost práva nebýt okraden třeba o dům nebo práva aby nikdo nemohl legitimně znásilnit Vaši dceru, ale zároveň nebude garantovat vymožitelnost práva na ochranu Vaší knihy, i když ono právo uznává. Buď to postaví mimo zákon nebo zajistí sytém, ve kterém se můžete domoci všech práv, které Vám náleží. To je princip právního státu. Proto stát musí zajistit vymožitelnost jakéhokoliv práva (i smluvního, patentového nebo jiného) a nemůže říci - "v případě autorského práva si vytvořte vlastní úderné komando či soudní systém, to je vaše věc, já to sice uznávám, ale vymožte si to jak chcete"...

nesmyslné argumenty

Samozřejmě nemohu hovořit za všechny aktivisty, ale převažující názor rozhodně nepodporuje krádeže a zánik duševního vlastnictví.1. diskutuje se o rozsahu tohoto monopolu (zda-li 70 let po smrti autora je extrém, či zda by nestačila ochrana například po dobu 10 let od prvního vydání)2. nesouhlasí se se "státní ochranou" těchto monopolů... Pokud se vydavatel chce dohodnout s účastníkem na ochraně svého díla - prosím... třeba může chodit k vydavateli do trezoru poslouchat hudbu po důkladné tělesné prohlídce na záznamová zařízení... ale tuto funkci NESMÍ suplovat stát... Vydavatelé nejsou nějací chudí nezkušení spotřebitelé, které by bylo třeba chránit státním dozorem a policií... ať si sami zjednají pořádek... mě taky stát nechrání distribuční kanál.. i když by se mi hodilo, aby nutil moje distributory odebírat způsobem, který preferuji....

A ještě jedno téma do diskuze

Osobně mě nezajímají Holywoodské braky, poslední kvalitní film byl pro mě Svět podle Prota. Osobně mi však ve zdejších končinách chybí trh s dokumentárním filmem. Jediné co snad u nás vyšlo byl Home (Domov). Chci si zakoupit kvalitní dokument (např. od Davida Attenborrowa) avšak není kde a není jak. Kina si stěžují na malou návštěvnost, patřím k těm co kin přestali chodit. Ale to z toho důvodu, že nemají nabídku která by mě zaujala. Do hlavních vysílacích časů cpou již zmiňované braky, ale kvalitní filmy (zpravidla mimo Holywoodské produkce) jsou mimo hlavní vysílací čas. Nemluvím ani o tom, že již zmiňované dokumenty v kinech vůbec nevysílají (a nebo spíše hodně okrajově). Tudíž vnímám pláč těchto společností jako pouhý alibismus, kterým kryjí svou neschopnost přizpůsobení se divákům

1. u filmů si licenci

1. u filmů si licenci nekupujete, pokud ano, tak nikde nejsou licenční podmínky, který bych měl odsouhlasit2. Tatkéž platí u dané hry, jsou deklarovány stažitelné doplňky a nikde není psáno, že v ČR k dipozici nejsou5.  opět regiony, v USA jsou k dipozici online služby zajišťující možnost zakoupit si online film / hudbu. Proč opět není u nás?6.  i v případě koupě této hry, není nikde psáno, že hra je v plné zbroji k použití pouze u prvního majitele

Špatně

Tento článek je spíše jako PR vydavatelským společnostem. K objasnění duševního vlastnictví:1. koupím si film v USA, ale nemohu si jej přehrát v Evropě, kvůli regionální blokaci, pokud tuto ochranu obejdu, jsem již pirát2. Koupím si u nás prodávanou hru (třeba karaoke Lips) se stažitelným obsahem ve formě písní, ale nemohu si stažitelné přídavky u nás zakoupit, protože opět tu existuje nesmyslná regionální blokace (já si to chci sakra koupit, ne ukrást)3. Konec megauploadu vidím opět jako špinavý boj USA za byznys svých firem. Každý si vzpomene na nedávné ohlášení služby, jež měla nabízet hudbu a filmy přímo od autorů bez účasti vydavatelských společností, chvíli na to je megaupload zavřen ....4. Příklad vynálezu Windows nebyl moc dobrý, Microsoft nápady v DOSu a Windowsu ukradl Applu : )5. Vydavatelský monopol není schopen se přizpůsobit moderní době a chytrým televizím. Já nemám zájem skladovat doma hory DVD a BluRay disků. Já si chci online film koupit, uložit jej a podívat se na něj, kdy budu chtít6. Když si koupím vůz, mohu jej prodat do bazaru, abych si koupil nový. Když si koupím hru, obsahuje licenční kód pro aktivaci multiplayer části, tento kód je použitelný pouze jednou. Tudíž je to stejné, jako když si koupím vůz, prodám a druhý majitel nemůže používat třeba autorádio a bude muset znovu zaplatit polovinu ceny, aby jej mohl použít7. Toto je debata na daleko delší dobu, takže vše nestihnu rozepsat

To je pěkné desatero... na většinu věcí al článek odpovídá...:))

ad 1) Nekupujete film. Ten by stál patrně miliony dolarů. Kupujete licenci, kterou můžete používat jen za určitých okolností. Např. v určitém regionu. Nediskutujme nad smysluplností - ta není podstatná. Je to podmínka prodávajícího, na kterou můžete či nemusíte přistoupit.ad 2) Stejně jako předešle. Obecně to, že něco chcete, ještě neznamená, že je to Vám povinen někdo umožnit. Pokud si kupujete licenci na SW Karaoke, měla by fungovat v těch mezích, v jakých to výrobce deklaruje. Pokud v těchto mezích nefinguje - existuje právně garantovaný reklamační proces. Pokud chci něco navíc (např. další písně pro český trh) - je otázka, zda to výrobce takto nabízí. Pokud nenabízí - je marno se rozčilovat a dělat z toho "nárok".ad 3) Spekulace. Opravdu nevím, zda za zásahem Megauploadu stála CIA nebo koncerny nebo někdo jiný. Obávám se, že to přesně neví nikdo z Čechů, i když mnozí o tom zasvěceně hovoří jak o "jasné věci".ad 4) Pokud MS kradl Apple, pak to dělal tak, že nebyl žalovatelný. Ostatně Jobs se sám vyjadřoval, že "skutečně velcí umělci kradou nápady a on je hrdý, že Apple kradla také". Souběžně však neváhal vést desítky soudních pří o své patenty (např. se Samsungem, Google, apod. ), stejně jako Microsoft. To znamená, že i přes bonmoty zakladatelů jak Microsoft, tak Apple duševní vlastnictví střežily i obhajovali, neboť právně v něm spočívalo jejich bohatství a inovace. ad 5) Starost kdo je či není "schopen se přizpůsobit době" nechte na nich samotných, s tím si nemusíte lámat hlavu. Že nechcete mít doma "hory disků" je sice pěkné, ale to Vám ještě nedává právo krást nebo někoho povinnovat, aby Vám toto přání naplnil. Vybírejte si svobodně na trhu ty - pro Vás - nejvýhodnější nabídky, pokud vás bude více, časem se pravděpodobně najde někdo, kdo takové preference bude umět nějak uspokojit. Pokud se mu to podaří, vydělá balík. ad 6) Když si kupujete auto, koupíte si ho také jedno, na jedno (několikaleté) použití. Ne celou výrobní sérii. Můžete jej (většinou) přeprodat. Vždy respektujete pomínky koupě (u aut se tradičně přeprodej nelimituje, až na vyjímky, jako jsou značky Ferrari, Bentley či Rolls-Royce, tam nemůžete automaticky kupovat či prodávat již koupené). U SW je to jednodušší - kupujete vždy licenci, téměř nikdy program. Program pro neomezené nakládání stojí většinou miliony, protože jeho cena promítá jak náklady na vývoj, tak náklady na ušlou příležitost. Licence je různě limitována, s limity byste se měl seznámit před koupí a pak se rozhodnout, zda se Vám vyplatí či nikoliv. ad 7) To máte pravdu :))

Možná cloud...? :))

Platit nějaké drobné poplatky za užití aplikací přímo na vzdálených serverech výrobce... ?

děkuji

za komentář