Čuříkova nebetyčná demagogie
Jen hlupák nevidí to, co spojuje námezdní politiky v podpoře MEK a jen pokrytec nesmyslně předkládá tuto otázku rétoricky nic netušícím čtenářům. O finančních tocích MEK se toho kupodivu ví dostatečně mnoho, není proto překvapením, že členy MEK nyní nacházíme va aktivní teroristické službě v Sýrii, mezi ostatními teroristickými organizacemi, placenými taktéž saúdskými petrodolary. Je to právě "něčí" chorobná hamižnost a jeho stejně chorobná jestřábí nátura, neustále volající po válkách a agresi - jen aby ukojila perverzní nesplněné touhy kolísavého ducha, jež jednoznačně představuje bezpečnostní riziko, které se autor snaží bagatelizovat. Ve své nabubřelosti se náš český příznivec marxisticko-islámských teroristů z MEK totiž chtě-nechtě noří do kalných vod smradlavé žumpy mezinárodní špionáže, terorizmu, praní špinavých peněz, zakázkových vražd, sektářské indoktrinace a politiky absolutistické monarchie v boji proti regionální petrochemické konkurenci. Hodlá touto špínou nyní poskvrnit štít české státnosti? Kdo se za něj zaručí? Není snad Jidáš, který za pár stříbrných podpoří třeba i marxisticko-islámské teroristy, jasným bezpečnostním rizikem pro stát a občany, dostal-li by se do vlády naší republiky? Jen pitomec by mohl uvěřit takovému nesmyslu! O tom, že za podporu MEK dotyčný bral „odměnu“ nemůže být pochybností. Stačí se opřít o dokument RAND corporation: [PDF] The Mujahedin-e Khalq in Iraq: A Policy Conundrum (zdroj:
http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/.../2009/RAND_MG871.pdf )Čuřík nicméně poskytuje čtenáři jasný obraz korumpovatelnosti politiků, doplněnou jejich vyjmenováním. Snad jediný skutečný přínos jeho jinak spíše politováníhodného p.r. článku!Podotýkám na závěr ke zmínce piláta v krédu: v případě Halíka se nejedná (jak Čuřík opět účelově překrucuje) o „nevědeckost“ Halíkových vánočních knížeček, ale o nehorázné zneužívání veřejných zdrojů, hraničících s podvodem, kdy je soukromá komerční literární tvorba vydávána jako vědecká práce vzniklá v rámci působení ve státem dotované vzdělávací instituci. Nejde o to, zda si Halík píše nebo nepíše knihy a jaká je jejich hodnota, ale o to, že jsou vydávány za něco, čím jednoznačně nejsou, a jako takové jsou pak vedeny v RIV a je za ně vyplácena dotace z veřejných zdrojů. Pozastavit se nad tím lze považovat za občanskou povinnost. Nemám zájem, aby komunistický kolaborant Halík, který do roku 1985 školil na ministerstvu průmyslu ČSR kádry (vedoucí pracovníky) a nyní tvrdí, že byl disident, pobíral moje peníze za knihy, které zároveň prodává po vánočních trzích a které nemají podle výroku odborné komise rady vlády pro vědu, výzkum atd., žádnou vědeckou hodnotu, neboť nesplňují platná kritéria.