Ukrajina je fakt otazník
...plný temných zákoutí. Je fakt, že o Ukrajině toho běžní Češi víc nevíme než víme... To, jaké byly tendence idealizovat si Majdan.. Uf, dnes jsem zaznamenala tu smrt nějakého magora a vůdce z Pravého sektoru, tak jestli tam řádí takovéhle bojůvky tak potěž pánbů.. taky jsem někde zaznamenala příklad, podnikatele od nás, co srovnával podnikání na Ukrajině a v Rusku - zatímco v Rusku odvede cca 20% na něčem jako výpalném, na Ukrajině to byla nadpoloviční vysoko suma, kterou musel odvádět gansterům, aby mu tam dovolili existovat, raději odešel, a podniká jen v Rusku. Nevím, jen jsem to slyšela. Každopádně jsem taky zaznamenala odposlech Tymošenko (jsem si o ní nedělala iluze, současně bylo zjevné, že to byl obětní beránek, a Janukovyč mi tedy nikdy sympatický nebyl (a to jsem tehdy nevěděla nic o jeho kýčovém životě v neadekvátním luxusu), jsem netušila, jaká je to fanatička...Tak to má tedy Ukrajina před sebou ještě pěkný kus cesty... Je mi líto všech těch obyčejných lidí, kteří si přejí prostě život v normálním, právním státě.PS: mám pochybnost o Vaší pochybnosti, musel to minimálně vědět, politickou odpovědnost nese, nebo chcete naznačit, že tam už tehdy byl takový s prominutím bordel, že ani přes toto neměl prezident přehled?).Neexistující ukrajinský národ, co s tím furt máte? Identifikace se státem v 21. stol. nemusí přece probíhat na nějaké "národní" bázi - nebo co to je "národ" (etnicky jej definovat nemožno, jazykově? taky problém). Pominu-li příklad identifikace jako je v USA (kotel a přesto jsou to Američani, ajzykově to taky není už jen převážně AJ), tak třeba Švýcarsko by mělo být tím vzorem:-) Je to idealismus, vím, ale tam to funguje, tři jazyky plus ten retorománský mišmaš.