7. listopadu 2017 17:24 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Koho byste rádi za nového prezidenta? Do boje o Hrad vstoupilo 18 kandidátů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 72Diskuse
Miloš Zeman během návštěvy Plzeňského kraje (Zbiroh na Rokycansku). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miloš Zeman během návštěvy Plzeňského kraje (Zbiroh na Rokycansku). | foto: ČTK

PRAHA O prezidentské křeslo pro nadcházejících pět let se bude v lednových volbách ucházet osmnáctka kandidátů. Alespoň tolik zájemců do úterního odpoledne odevzdalo na ministerstvu vnitra oficiální přihlášku. Jejich počet může ještě zredukovat ověřování ze strany resortu.

Podpisy na občanských peticích

K podpisu je třeba připojit jméno, datum narození, trvalé bydliště a nově také číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Resort ověří jejich pravost na vzorku 8,5 tisíc podpisů, v případě velké chybovosti úředníci prověří ještě druhý vzorek.

Bude-li se chybovost opakovat, ministerstvo odečte od sebraných podpisů tolik procent, kolik odpovídá průměrné chybovosti v obou vzorcích. Na kontrolu před pěti lety doplatili Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura. Po odečtení špatných podpisů jim zbylo méně než 49 tisíc signatářů, tudíž do voleb nakonec vstoupit nemohli. Nepomohla jim ani stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Hlasování bylo po 24 hodinách ukončeno. Konečné výsledky ankety najdete ZDE.

Úderem úterní čtvrté hodiny odpolední skončila lhůta pro odevzdání přihlášek do prezidentských voleb v roce 2018. Podle vyjádření ministerstva se do boje o Hrad přihlásilo celkem osmnáct uchazečů, jen dvanáct z nich však dle informací serveru Lidovky.cz splňuje zákonné požadavky. Vnitro ale zároveň nevylučuje, že počet zájemců se může i zvýšit.

Ministerstvo však trvá na tom, že jména adeptů na prezidenta zveřejní až při registraci. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů je zveřejnění možné už nyní.

Kandidáti měli dvě možnosti, jak nominaci do prezidentských voleb získat. Buď museli shromáždit minimálně padesát tisíc podpisů od občanů, nebo mohli o podporu usilovat u zákonodárců. V takovém případě potřebovali podpis deseti senátorů či dvaceti poslanců. Platnost podpisů po odevzdání ještě musí ověřit ministerstvo vnitra.


O tom, kteří adepti splnili zákonné podmínky a budou do voleb připuštěni, rozhodne resort 24. listopadu. Tři uchazeči mají podporu senátorů, čtyři poslanců a pět odevzdalo přihlášku s podporou občanských podpisů, dva z těchto pěti ale zjevně podle vnitra nesplnili zákonný požadavek. Šest přihlášek do voleb nedoplňují podpisy politiků ani občanů.

Podle dostupných informací je v tuto chvíli potvrzena desítka prezidentských kandidátů: Miloš Zeman, Jiří Drahoš, Michal Horáček, Mirek Topolánek, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Petr Hannig, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Josef Toman.


Miloš Zeman
(73)
Současný prezident oficiálně oznámil obhajobu svého mandátu začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. Od občanů se mu pod svou kandidaturu podařilo posbírat něco málo přes 103 tisíc podpisu.

Současná hlava státu Miloš Zeman.

Současná hlava státu Miloš Zeman.

Společně s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří Miloš Zeman do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, zastával téměř všechny nejvyšší politické funkce. Byl mimo jiné předsedou Poslanecké sněmovny (1996 až 1998) i premiérem (1998 až 2002). Prezidentem byl zvolen v lednu 2013 po návratu do politiky po mnohaleté pauze, ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga. V poslední době je častým tématem diskuzí jeho zdravotní stav, který Hrad příliš nekomentuje. Hlava státu tvrdí, že se její zdraví nijak nezhoršuje.

Kdy bude nový prezident?

Prezidentské volby se uskuteční třetí lednový víkend, přesněji 12. a 13. ledna. Současná hlava státu Miloš Zeman složil prezidentský slib 8. března 2013, jeho pětiletý mandát tak vyprští stejný den příští roku.

Zeman se narodil 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, na které též krátce učil, později prošel několika zaměstnáními. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Za jeho působení se stala jednou z hlavních sil v české politice. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

Jiří Drahoš (68)
Bývalý předseda Akademie věd ČR je nejen bookmakery považován za největšího vyzyvatele současného prezidenta. Kandidaturu ohlásil letos koncem března s tím, že by chtěl být nestranickým kandidátem. Svoji podporu mu nicméně vyjádřilo hnutí Starostové a nezávislí nebo lidovci. Na ministerstvo vnitra minulý týden odevzdal petiční archy s více než 142 tisíci podpisů od občanů.

Jiří Drahoš, kandidát na prezidenta, v redakci Lidových novin.

Jiří Drahoš, kandidát na prezidenta, v redakci Lidových novin.

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Publikoval přes šest desítek původních prací, je spoluautorem několika patentů. Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde byl i ředitelem. V letech 1985 až 1986 působil díky Humboldtovu stipendiu na Hannoverské univerzitě, jako hostující profesor učil též na univerzitě v brazilském Sao Paulu. Mezi roky 2005 a 2009 byl místopředsedou AV, poté jejím předsedou až do března 2017.

Prezidentské volby 2013

Před pěti lety bylo do boje o Hrad zaregistrováno devět uchazečů, žádný z nich podle dostupných informací o křeslo hlavy státu s výjimkou prezidenta Miloše Zemana neusiluje.

Michal Horáček (65)
Muž, který se do povědomí lidí nejvíce zapsal jako textař a podnikatel, oznámil kandidaturu loni v listopadu. Potřebných 50 tisíc podpisů získal do května, na vnitro jich nakonec minulý týden přinesl 86 tisíc.

Během života Michal Horáček vystřídal nejrůznější profese, byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka. Ještě za socialismu si vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly největší hvězdy české hudby. Jejich spolupráci na počátku 90. let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, které ale nakonec v roce 2004 opustil, když svůj podíl ve Fortuně prodal.

Michal Horáček během předávání kandidátních listin a petičních archů.

Michal Horáček během předávání kandidátních listin a petičních archů.

Narodil se 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, od poloviny 80. let se věnoval i psaní textů. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí.

Mirek Topolánek (61)
Bývalý předsedy vlády (2006 až 2009) a někdejší šéf občanských demokratů přispěchal se svou kandidaturou počátkem listopadu, pár dní před vypršením termínu. Podle pondělních zpráv médií půjde do prezidentských voleb se senátorskou podporou, kterou – jak uvedl již v neděli – chtěl sehnat od pěti senátorských klub, aby nebyl stranickým kandidátem ODS, které předsedal mezi lety 2002 až 2010.

Na post rezignoval v dubnu téhož roku kvůli svým vyjádřením pro časopis LUI, zaměřeným na homosexuály. Tehdy mimo jiné uvedl, že křesťanská církev vymývá lidem mozky a vyjádřil se kontroverzně i o premiéru Jiřím Fischerovi, jehož označil za „Žida, který kvůli svému charakteru uhne“.

Mirek Topolánek pózuje se svoji knihou.

Mirek Topolánek pózuje se svoji knihou.

Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956 ve Vsetíně, vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně. Několik let posléze pracoval jako projektant, v roce 1991 spoluzaložil a řídil obchodní společnost VAE zabývající se energetickými projekty. Od ledna do května 2009 byl také krátce předsedou Rady Evropské unie. Po odchodu z politiky působil od roku 2011 jako předseda Teplárenského sdružení a dozorčí rady Elektrárny Opatovice.

Během jeho politického působení se s ním pojilo několik afér. V únoru 2007 ukázal prostředníček směrem k opozičním poslancům, později uvedl, že se jednalo o nonverbální komunikaci s tehdejším ministrem Miroslavem Kalouskem, kterému ukazoval, že je jednička. V říjnu 2008 před pražským sídlem ODS napadl bulvárního fotografa, aby ochránil svého syna v kočárku. O rok později v červenci se za nevyjasněných okolností účastnil neformálního setkání s vlivnými lobbisty a podnikateli v Toskánsku.

Pavel Fischer (52)
Současný ředitel agentury STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění, oznámil záměr ucházet se o funkci prezidenta začátkem říjnem. Koncem stejného měsíce pak zaregistroval svou kandidaturu u ministerstva vnitra, přičemž předložil podpisy 17 senátorů. Podporu mu vyjádřili zákonodárci napříč politickým spektrem, namátkou šéf lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar, občanský demokrat Jiří Oberfalzer či Tomáš Czernin (TOP 09),

Pavel Fischer se narodil 26. srpna 1965, absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studoval v Ženevě (sociální učení církve) a na pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Krátce pracoval jako učitel francouzštiny, v letech 1991 až 1993 byl tajemníkem biskupa Františka Lobkowicze, poté zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace.

Ředitel agentury STEM Pavel Fischer

Ředitel agentury STEM Pavel Fischer

Mezi roky 1995 a 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, jako poradce Václava Havla a v letech 1999 až 2003 jako ředitel politického odboru. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální ministerstva zahraničí.

Marek Hilšer (41)
O senátorskou podporu se opírá i lékař a aktivista Marek Hilšer, který svou kandidaturu ohlásil koncem loňského července coby „občanský kandidát“. Od občanů se mu ale podařilo vybrat pouze zhruba 45 tisíc a tak si svou účast v prezidentském klání pojistil v horní komoře Parlamentu. Svůj podpis mu dali například Václav Láska (Zelení) nebo Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11).

Rodák z Chomutova na sebe poprvé výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla. Demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Marek Hilšer byl prvním, kdo oficiálně oznámil zájem kandidovat na Hrad.

Marek Hilšer byl prvním, kdo oficiálně oznámil zájem kandidovat na Hrad.

Narodil se 23. března 1976, v létě 1989 s rodiči emigroval do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Petr Hannig (71)
Hudebník, producent a předseda politického uskupení Rozumní přišel s myšlenkou kandidovat na prezidenta letos v červenci. Pozici jednoho z oficiálních uchazečů mu zajistili podpisy poslanců, kterým podle serveru Aktuálně.cz nabízel za projevenou podporu cédéčka. V uplynulých 15 letech se opakovaně ucházel o senátorský nebo poslanecký mandát, nikdy ani neuspěl.

Narodil se 20. ledna 1946 v Ústí nad Labem. Vyučil se uměleckým kovářem na střední umělecko-průmyslové škole v Turnově, poté vystudoval konzervatoř a kompozici na HAMU v Praze. V 80. letech patřil Hannig k vlivným postavám tuzemské populární hudby. Objevil zpěvačku Lucii Bílou, pro kterou napsal například hit Neposlušné tenisky, nebo její kolegy Stanislava Procházku mladšího, Jakuba Smolíka či Petru Černockou.

Hudebník Petr Hannig.

Hudebník Petr Hannig.

Podporu Hannigovi vyjádřila i strana Národní demokracie, kterou eviduje ministerstvo vnitra ve zprávách o extremismu. Její předseda Adam Benjamin Bartoš byl odsouzen za antisemitismus, v minulosti sestavoval „seznamy Židů“ v Česku a volal po potřebě řešení židovské otázky.

Vratislav Kulhánek (73)
Někdejší úspěšný šéf mladoboleslavské Škody Auto oznámil svou kandidaturu koncem června, a to za obnovenou ODA, za níž stojí miliardář Pavel Sehnal. V polovině října uvedl, že získal 23 podpisů poslanců. Vratislav Kulhánek působil ve vedení škodovky v letech 1997 až 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Octavii. Po odchodu ze Škody se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto (2007 až 2013), v roce 2013 se stal členem manažerského týmu ve firmě Tatra Trucks.

Byznysmen Vratislav Kulhánek.

Byznysmen Vratislav Kulhánek.

Kulhánek se narodil se 20. listopadu 1943. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické (1966) působil v různých funkcích ve stavebních firmách. V roce 1981 nastoupil do společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch. S myšlenkou zkusit politiku koketoval již před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.

Jiří Hynek (56)
Prezidentskou kandidaturu šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), která sdružuje zbrojařské firmy, představili v letošním srpnu Realisté. Jiří Hynek byl zároveň ústeckým lídrem této nové strany ve sněmovních volbách. Již v polovině října oznámil, že podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran.

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Kariéru začal v Tesle Kolín, později spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství. Od roku 1992 zastával vysoké manažerské funkce, především ve výrobních podnicích. Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Vede českou delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.

Josef Toman (68)
Poslední možný den doručil poštou na ministerstvo vnitra svou přihlášku s petičními archy analytik Josef Toman. Ten pod svou kandidaturu podle svých slov shromáždil téměř 75 tisíc občanských podpisů.

Kandidát na prezidenta Josef Toman.

Kandidát na prezidenta Josef Toman.

Na rozdíl od svých protikandidátů za sebou Toman dosud nemá žádný výrazný zářez v politice. Ve skupině uchazečů o Hrad tak pro voliče představuje neznámou. A mnoho se o něm nedá zjistit ani z veřejných zdrojů. Zájemci o jeho curriculum vitae jsou proto odkázáni výhradně na jeho web. Na něm o sobě Toman prohlašuje, že je Čechoameričan, stratég a pracoval na slavné kalifornské univerzitě Caltech. „Mám unikátní strategický plán, jak napravit polistopadové zlo,“ tvrdí na svých stránkách. V plánu má „zvolit vlasteneckou vládu odborníků a s plnou legitimitou vyhnat islamisty.“

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě osm uchazečů, jejich jména ale resort zveřejní až 24. listopadu, dokdy bude rozhodovat o přípustnosti kandidatury.

Jedním z těch, kteří se rozhodli vstoupit do prezidentského klání, by mohl být i podnikatel a někdejší starosta Vladimír Boštík. Už v srpnu tvrdil, že se mu podařilo posbírat přes 60 tisíc občanských podpisů, pár dní nazpět však nad kandidaturou stále váhal.

Podle zpravodajky ČTK by mezi zmiňovanou osmičkou měl být také Roman Hladík, jenž přišel pouze s pěti podpisovými archy, a Libor Hrančík, jenž řekl, že se nemůže opřít o žádné podpisy. Přihlášku na prezidentku v úterý podala rovněž také bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská. O zajištění politických podpisů usiloval rovněž bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl. V úterý uvedl, že mu chybí jediný senátorský podpis. 

Miloš Zeman během návštěvy Plzeňského kraje (Zbiroh na Rokycansku).
Současná hlava státu Miloš Zeman.

Anketa

Koho byste rádi za nového prezidenta?

Miloš Zeman 2194
Jiří Drahoš 5308
Michal Horáček 626
Mirek Topolánek 1341
Pavel Fischer 306
Marek Hilšer 421
Petr Hannig 85
Vratislav Kulhánek 84
Jiří Hynek 275
Josef Toman 95
  • 72Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.