Po přečtení článku cítím potřebu varovat

ať autorky projektu, tak povolovací orgány. Začnu u mé zkušenosti.Po návratu ze Spojených Států jsem v rámci  volání veřejnosti o zeleném přístupu k odpadům objednal od fa. NatureMill ze San Francisca jejich automatický komposter vhodný dle výrobce k umístnění přímo do kuchyně.Skvělá prezentace, skvělé provedení, ale jedna velká zrada. I když kompostér má vyměnitelný filtr údajně odstraňující zápach, mé zkušenosti byly velmi odrazující. Po čtrnácti dnech letěl kompostér do koupelny, kuchyně dost zasmrádla od toho zázračného přístroje. Po dalších dnech jsem s ním pádil do kotelny. I tam postupně překryl všechny pachy. Po dvou letech mi odešla automatika a nefunkční torzo nevyužívám.A teď to varování, jistě znáte hlavně v létě nepříjemný zápach z kontejnerů, k tomu moje zkušenost z domácího kompostování. Nedovedu si představit na veřejném místě, hojně navštěvovaném lidmi, kompostování většího množství odpadu bez nákladného odfiltrování zápachu. Projekt není v takové podobě výše uvedené realizovatelný bez zaručení hygienické ochrany okolí, které je velmi nákladné. Zdá se, že Lucie s Kristínou svůj záměr nedomyslely, nebo vymyslely (s ohledem na financování) pěkný tunýlek na fondy.   

Naivita

Je skutečně velmi naivní skočit na to, že by se něco takového realizovalo. S tím asi nikdo nepočítá. Projekt skončí jako stovky jemu podobných - vytištěním letáků a vyčerpáním dotace.Ale jinak děkuji za Váš příspěvek. Jak se říká, není nad osobní zkušenost. Martin Hájek

Sexy zelená řešení

Zelená řešení jsou obvykle velmi sexy, dokud se realizují v malém a nevyplynou tak všechny náklady a dopady. Fotovoltaiky byla taky docela pěkná legrácka, na kterou se daly dělat krásné "grantíky", než se s tím osázelo Polabí a projevily se všechny skutečné důsledky a skutečný rozsah katastrofy a účtu za ni, který (jako vždy) zaplatí daňový poplatník, je plně viditelný až dnes.Jinak velmi děkuji za tento příklad, na kterém se dá krásně ukázat, jak je myšlenka kompostování v kontextu městské aglomerace naprosto zcestná. Řekněme, že navržený kompostovací projekt skutečně dokáže ročně zpracovat 150 tun odpadu - samozřejmě o tom velmi pochybuji, protože ta zahrádka se velmi brzy zaplní a truhlíky macešek na oknech sídliště také mnoho humusu nepojmou. Ale řekněme, že to je možné. Abychom řešili problém Prahy s komunálním odpadem, potřebovali bychom ovšem takových "komunit" na územní hlavního města tisíce - s odpovídajícím záborem plochy - jaké? No zřejmě parků, protože jiná plocha tu není. Na domech se moc kompostovat nedá a na chodnících a silnicích také ne. Také pozorujete, jak se ta "zelená" z nátěru projektu vytrácí a rychle bledne?Jsem zvědav, jak k tomu nakonec přistoupí v Arkádách, ale další obchodní centra se asi přidají těžko. Ti, co mají v hlavě mozek k myšlení totiž svým návštěvníkům a zákazníkům raději nabídnou kousek přírody (když už tedy nevědí co s plochou) a pár stromů a květin, než haldu tlejících zbytků. Pokud už tedy mají nějakou plochu, kterou zbytečně zabetonovali, tak ji možná raději přemění zpět na zeleň a pískoviště pro děti, než na kompostoviště pro zelené maniaky.No a pak je tu ještě otázka peněz. Autor článku nám samozřejmě pouze  lakonicky sdělil, že "autorky zažádaly o dotaci z evropských fondů", takže nemůžeme dopočítat, kolik by takové řešení odpadového hospodářství stálo aplikováno na celek Prahy. Každý ale tuší, a tuší zřejmě správně.Ještě jedna věc je pozoruhodná. Dneska když chce někdo zmodernizovat hřiště pro svoje děti, nebo natřít plot kolem svého baráku, tak začne tím, že požádá o dotaci z Evropských fondů. To je normální způsob uvažování, ve kterém dnes žijeme. Je potřeba k tomu zpracovat marketing, udělat z toho "komunitní projekt". Pak o tom napsat články a poslat fotky do televize. Není divu, že naše civilizace umírá.A ještě statistická poznámka, Češi určitě za rok vyprodukují podstatně více než 2230 tisíc tun komunálního odpadu. To, o čem píšete, je zřejmě biologicky rozložitelná složka. Při novinářské práci je vždy dobré začít tím, že si v dané materii udělá dotyčný novinář jasno v základních věcech a neplete si pojmy s dojmy. Bohužel, novinářů, jejichž práce si lze vážit (protože k ní přistupují zodpovědně a s pokorou jako k řemeslu), je velmi málo a stále jich ubývá.  S pozdravem Martin Hájek

Malá matematická poznámka.

Malá matematická poznámka. Použiji váš "pražský příklad". Pražané ročně vyprodukují 264 000 tun odpadu (Zdroj: Pražské služby 2011). Odhaduje se, že bioologicky rozložitelná část tvoří asi 40 procent komunálního odpadu, tedy zhruba 100 000 tun odpadu. Ani ti nejzelenější fanatici, jak je rád nazýváte nedoufají, že se všechen zkompostuje. Počítejme tedy prozatím s tím, že se zkompostuje polovina, tedy 50 000 tun odpadu. Kompostáren o kapacitě 150 tun ročně by tedy nebylo potřeba tisíce, jak píšete, ale zhruba tři stovky.Jenže ani o to autorkám nejde. 300 komunitních kompostáren samozřejmě těžko vznikne. Ale několik desítek si po Praze klidně představit umím. Další poslání projektu je edukační, to znamená, že má lidi naučit jak kompostovat ve svých domovech. Takových domácích minikompostáren, ať už na zahradě či balkóně, si umím představit i desetitisíce či více. Jenže kdyby vám polovinu paliva vytřidili a zkompostovali, co byste potom pálili ve spalovnách, že :)

Kadibudky na hnoji jsou taky sexy, tak proč je neoživit v zájmu

společného veřejného blaha? Pod heslem "Kdo je zelený, chodí kadit na komunální biofarmu!" by se mohly vytvořit velké hromady skoro zadarmo a rozvážet po městských sadech a parcích... :-PNechuť ke společnému majetku?Komunismus rudých už prokázal, zač je toho loket. Sotva někdo soudný jej bude chtít nahradit komunismem zeleným. Ale ti, co jej nezažili a nemají rodiče, kteří by jim komunistické myšlenky rozmluvili, si to nakonec můžou vyzkoušet sami na sobě. Doufejme, za vlastní peníze! Ne za vykradené z cizích kapes! A bez dotací znamená i na vlastním pozemku zakoupeném za tržní cenu. V zastavěné oblasti Prahy jistě pakatel. Pěstováním zeleniny si nevyděláte ani na daň z nemovitosti. ;-)

V Praze je plno

druzstevnich zahrad. Ale pravdou je, ze by jich mohlo byt vic. Ovsem dotace na "kovovou kompostovaci nadobu" (cesky hnuj) by na to fakt jit nemusely.

Holandské farmy na sídlišti již před ´89

Tam hlavně jako prostor pro děti, tedy krmit nejen žížaly, ale i větší. Proč kompostér - pokud to není generátor bioplynu - docela nevím. Kompostáren je dost, jen se nevyplatí, vyjímka  pro průmyslový odpad. Tu dobrovolnictví (nezaměstnaní!!!!!) užitečný prvek. Proč nemůže nezaměstnaný být dobrovolníkem, ptal jsem se jednoho prosociálního politika, odvětil, že to má v plánu, ale byla to lež, bez závislých , naučených bezmoci, by mohl svou stranu nechat vycpat vedle velryby. Podobně zahradnictví, s českým sluncem lépe pod sklem + dotace, jižněji to roste samo i venku. Kolonie minulého režimu zaplísňují krajinu znamenitě, vedle záhumenků rezerva pro hladomor inspirovaná stalinským na ukrajině už jen zábava seniorů. Dederáci ještě hůř. Lepší se připojit k nějaké farmě, než se izolovat na polosmetišti snad pro bezdomovce na zimu.