10. června 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

X-Meni už toho mají dost. Dark Phoenix je jako vystoupení eskamotéra, kterému došly triky

Mystique (Jennifer Lawrenceová) domlouvá Jean Greyová (Sophie Turnerová).... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mystique (Jennifer Lawrenceová) domlouvá Jean Greyová (Sophie Turnerová).... | foto: 20th Century Fox

LOS ANGELES Poté, co se nedávno s velkým ohlasem odporoučeli marvelovští Avengers, se s publikem pomalu loučí také jejich komplikovanější příbuzní X-Men. Předposlední film dlouhodobé série nazvaný X-Men: Dark Phoenix se ovšem k ničemu světobornému nevzepjal.

Filmoví mutanti X-Men jsou tu s filmovými diváky už požehnaně dlouho. První film s hrdiny Charlesem Xavierem alias Profesorem X, Erikem Lehnsherrem – Magnetem či Loganem – Wolverinem přišel po dlouhých přípravách do kin v roce 2000, osm let předtím, než snímek Iron Man položil základ jiné filmové sérii, marvelovskému filmovému vesmíru, jemuž dominovali hrdinové sdružení pod názvem Avengers – po nich nazvaný film se poprvé objevil v roce 2012 a jejich éra skončila letos snímkem Avengers: Endgame, který se stal nejvýdělečnějším superhrdinským filmem všech dob a druhým nejvýdělečnějším filmem obecně.

Série X-Men by měla oficiálně skončit volně připojeným třináctým snímkem Noví mutanti v roce 2020, ale faktickým závěrem dlouhodobé skládanky je nynější film X-Men: Dark Phoenix. Do velkolepého finále má ovšem dost daleko – postrádá většinu toho, čím byli X-Men pozoruhodní. Příběhy mutantských vyděděnců měli v sobe vždy o něco bolavější osten a těsnější paralelu s reálnými dějinnými událostmi než třeba zmínění Avengers. Už první snímek X-Men z roku 2000 začíná prologem v koncentračním táboře v Osvětimi, kde je dvanáctiletý Erik Lehnsherr, budoucí Magneto, násilím oddělen od rodičů; číslo vytetované na jeho ruce je i v pozdějších snímcích odkazem k zločinu, který Magneto nedokáže lidstvu odpustit. Ve filmech, které se později vracely do pohnutých období 20. století, se osudy X-Menů proplétaly s karibskou krizí nebo s válkou ve Vietnamu; ne vždy toto propojení fungovalo stoprocentně, ale dodávalo sérii na osobitosti.

Snímek Dark Phoenix se na časové ose posunul do roku 1993, doba se však do něj prakticky neotiskla ničím jiným než úvodní partií, v níž jsou X-Men vysláni na záchrannou misi ke kolabujícímu raketoplánu. Ve velmi zředěné formě a se zřetelným únavovým syndromem jsou přítomny i další charakteristické součásti x-menovských příběhů. Jako obvykle musí dojít na střet týmů smířlivého Profesora X a rebelujícího Magneta a na nějaké to bolavé mutantské trauma, ale obému tentokrát chybí energie i invence. Xavierův a Magnetův tým se brzy spojí ve společném odporu proti vesmírným vetřelcům, kteří dorazili na Zemi v honbě za jakousi zatrápenou kosmickou energií, která jim zničila domov, způsobila potíže zmíněného raketoplánu a nakonec se usadila v mutantce jménem Jean Grey (Sophie Turnerová). Mimozemšťanka Vuk, která si pro účely zdejšího pobytu přivlastnila podobu náhodně vybrané pozemšťanky (Jessica Chastainová) a její společníci se pokoušejí Jean a obrovskou sílu, která jí prostoupila, ovládnout, a osud lidstva i pozemských mutantů je přitom pro ně podružný.

Triky došly

Jean bojuje s pokušením vládnout díky získané síle vesmíru a zároveň se vztekem na Xaviera, který se jí kdysi ujal a v dobré víře jí v mysli zablokoval bolavé oblasti – mimo jiné jí také zatajil, že je stále naživu její otec. Děj se tak vesměs točí kolem nutnosti, aby šel Xavier do sebe a uznal pedagogicko-psychologické pochybení, zatímco se mutanti snaží rozstřílet či jinak přemoci vetřelce a získat zpět na svou stranu nešťastnou a nebezpečnou Jean Grey. Působí to ale celé jako vystoupení eskamotéra, kterému došly triky. Nakonec samotná postava „temného Fénixe“ Jean Grey je takovým esem napodruhé vytaženým z rukávu – jako osudová hrozba figurovala už ve snímku X-Men: Poslední vzdor z roku 2006, který zakončil úvodní trilogii x-menovské série. S nynějším filmem pojí tehdejší snímek i některé další věci: na Posledním vzdoru spolupracoval jako scenárista Simon Kinberg, tvůrce nynějšího Temného Fénixe. A ani tehdy to nedopadlo úplně přesvědčivě. Což platí i pro předposlední Kinsbergův příspěvek do série, scenáristický podíl na filmu X-Men: Apokalypsa z roku 2016.

Překombinovanost a zároveň čím dál citelnější vyprázdněnost zápletek, poněkud problematická časová souslednost a nekonzistentnost hrdinů se staly pro X-Meny zátěží, kterou bylo zejména po omlazení postav Profesora X a Magneta (od Patricka Stewarta a Iana McKellena převzali štafetu v roce 2011 ve filmu První třída James McAvoy a Michael Fassbender) čím dál obtížnější kompenzovat. A to i přesto, že některé dílčí složky jednotlivých filmů (včetně hereckých výkonů McAvoye a Fassbendera) byly leckdy osvěžující. Výrazně lépe než hlavní linii snímků o X-Menech se ve finiši jejich filmové mise zadařilo volněji připojeným projektům, dvojici filmů s nekorektním hrdinou Deadpoolem nebo rozloučení s legendárním Wolverinem ve snímku Logan. Z tohoto hlediska lze přece jen s jistou nadějí vyhlížet hororově laděné Nové mutanty, kteří by mohli příští rok ještě na poslední chvíli zdvihnout zplihlý prapor.

MARCEL KABÁT

X-Men: Dark Phoenix

USA 2019

Scénář a režie: Simon Kinberg

Hrají: Sophie Turnerová, Jennifer Lawrencová, James McAvoy, Michael Fassbender ad.

Premiéra 6. 6.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky