Myslím, že fungování bank nechápete
1. Kypr není Island. V zemi s vlastní měnou, navíc relativně izolovanou, máte jiné možnosti než v jedné části měnové unie. Ani tak nebylo islandské řešení optimální, a už vůbec ne lehké pro běžné občany, kteří s obrovským růstem bankovnictví, které nakonec obhospodařovalo mnohonásobně více prostředků, než byl HDP Islandu, měli společného "jen" to, že volili politiky, kteří jim slibovali něco, čemu řadoví voliči nerozuměli. Přesto je ale volili. Problémem Islandu nebylo, že islandští občané žili na dluh, ale že islandské banky slibovaly ZAHRANIČNÍM vkladatelům výnosy, které nemohly splnit, a při tom nalákaly těch investorů tolik, že celá islandská ekonomika stačila pokrýt jen nepatrný zlomek napáchaných škod na investorech.2. Myslím, že nechápete, jak funguje bankovnictví (a už vůbec ne roli bankovnictví v ekonomice). Aby někdo mohl žít na dluh - což odsuzujete a neúměrné žití na dluh, do kterého se vyspělý svět na úrovni jednotlivců, podniků i vlád v souhrnu dostal, si odsouzení zaslouží, musí někdo jiný spořit. A ne doma v matraci, ale v nějaké instituci, která jeho peníze dál pouští do oběhu. Kyperské řešení i váš návrh na krach všech bank netrestá dlužníky. Nejkrutěji trestá střadatele - ty, kteří svým chováním dělali (obvykle nevědomě) vše pro to, aby systém vydržel déle, a na druhém místě všechny občany, kteří žijí ze svého, ale nadoraz (ani neuspoří, ani si nepůjčují). Ti se o pád systému nezasloužili, ale zaplatí ho ze svých daní. V další řadě pak trestá ty, kdo žijí ze sociálního systému - aniž by třeba byli vyžírkové: důchodce, kteří státu celý život platili sociální pojištění, nemocné, kteří si řádně předpláceli případnou léčbu, ale najednou na ni stát nemá peníze, invalidy a další. Až v poslední řadě trestá i vyžírky a dlužníky. Ve chvíli, kdy zkrachuje bankovnictví, najednou chybí penězovody ve společnosti. Podniky - ani ty nejspušnější - nemají za co nakoupit materiál a zaplatit zaměstnance (o vklady přišly a úvěry nedostanou) a pokuk peníze mají v matraci, musí je převážet v kufrech, protože platební styk ustal. nemají jak inkasovat ze zahraničí za zboží, které už dříve vyvezli atd. Jakmile domácnosti utratí, co měly v hotovosti doma, nemají za co nakupovat, obchod vázne, i kdyby ještě měl nějaké zboží na skladě. Jakmile je vyprodá, může znovu nakupovat jen od domácích dodavatelů a jen tak, že platby vozí v kufrech... Taková ekonomika se sice po čase zvedne, ale trvá to spíše roky než měsíce a jsou to hodně tvrdé roky.Tohle není optimální řešení. Optimální řešení známo je - systémových bankovních krizí už svět zažil velmi mnoho - ale politici EU se evidentně rozhodli jít nějakou jinou cestou.