Lidovky.cz: Kdo a kdy vymyslel loňské velkolepé zahájení festivalu Letní Letná?
Byl to takový spontánní nápad loni v lednu v Marseille, kde jsme se společně s Jirkou Turkem, který je ředitelem festivalu, potkali s Tatianou s Janem ze souboru Cie Basinga. Známe se již dlouho, Tatiana byla členkou francouzského souboru Les Colporteurs, který na našem festivalu vystupoval už v roce 2008 a poté ještě znovu v roce 2013. V tom roce měla Letní Letná 10. výročí a v rámci zahájení Tatiana přešla po laně – tehdy pouze ze země na vrchol šapitó.
Lidovky.cz: Tatiana byla tedy jasnou volbou. Předvedla už někde v minulosti kousek podobných rozměrů?
Tatiana má za sebou mnoho unikátních přechodů po celém světě – ten pražský pro ni ale byl největší výzvou, nejen po realizační, ale i po duchovní stránce. Dokonce se nám podařilo přivézt z malého městečka u Paříže Rudyho Omakowského, Tatianina učitele, nebo lépe řečeno guru, který pochází z Československa. Tatiana úspěšné zvládnutí přechodu Vltavy vnímala i jako poctu jeho životnímu dílu a jejich setkání bylo jedinečné. V připravovaném dokumentu uvidíte mimo jiné právě pozadí těchto událostí.
  |
Lidovky.cz: Nastala i doba, kdy jste si říkali, že to možná nebyl úplně nejlepší nápad?
Těch momentů bylo velmi mnoho. Celá akce byla obrovská výzva – jak pro nás, tak pro Tatianu i celý její tým. Ten musel dvakrát přiletět na obhlídku místa a nakonec k projektu přizvat další francouzské uskupení, které se podobnými projekty zabývá (Cie Gratteciel). Když jsme si projekt vymysleli, nedokázali jsme si představit, kolik povolení bude třeba: od nezbytných uzavírek počínaje silnicemi, přes tramvajové tratě a lodní dopravou konče. Bezmála tři měsíce před akcí jsme netušili, jestli se nám projekt podaří dát dohromady. Až 7. července, tedy měsíc před termínem akce, jsme byli schopni říci, že projekt zvládneme realizovat. Bylo to velmi napínavé až do posledního momentu.
Lidovky.cz: Sedli jste si s francouzskou provazochodkyní Tatiano Mosio-Bongonga i lidsky?
Tatiana je velmi vzdělaná, inspirativní žena s obrovskou mírou osobní pokory. Byla úžasná – je to jedno z těch pracovních přátelství, která zůstanou trvalá.
Lidovky.cz: Probíhalo vlastně i něco jako zkouška? Dá se na takovou věc vůbec připravit?
Ano, akci předcházela generální zkouška den předem. Na místě byl celý náš organizační tým, tým Tatiany, pražská Městská policie i Říční policie…. A měla proběhnout zkouška téměř celého přechodu. Nakonec ale vše dopadlo úplně jinak, než jsme předpokládali.
Lidovky.cz: Co se stalo?
Bylo to místy velmi dramatické… Ale nerada bych prozrazovala to, co budou moci diváci shlédnout v dokumentu, který právě dokončujeme.
Lidovky.cz: A co počasí? Pamatuji si, že ten den byly od rána přeháňky. Nebáli jste se, že právě počasí může přechod v poslední fázi překazit?
Počasí bylo samozřejmě jednou z největších nejistot celé akce. Největším strašákem nebyl déšť, ale vítr…Ten mohl zrušit celou akci a tím vymazat čtyři měsíce úsilí.
Půl hodiny před začátkem akce přišla velká průtrž mračen. Ani jsme v tu chvíli nedoufali, že bude možné pokračovat… Ale po patnácti minutách déšť i vítr ustal… Nikde se nepohnul ani lístek. Byl to magický moment, stejně pro nás jako pro diváky.
Lidovky.cz: Jak jste prožívala samotný přechod? Musela to být strašná dávka emocí…
Upřímně? Měla jsem obrovský strach, bylo to velké vypětí. Ale zároveň nezapomenutelný zážitek.
Lidovky.cz: Co bylo první, co jste udělala bezprostředně po úspěšném přechodu provazochodkyně?
Šla jsem z náplavky nahoru na Letnou za Tatianou, abych ji mohla obejmout.
Lidovky.cz: Slavilo se ten večer hodně?
Slavilo, ale hlavně jsme se stále všichni objímali a plakali – štěstím, dojetím a taky úlevou.
Provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongongaová se na laně pohybuje od svých osmi let, dnes je jí 35 a nad Prahou přešla bez viditelného jištění.
Lidovky.cz: Nyní o tomto odvážném počinu vzniká dokument, bylo to vždy v plánu?
Nejdříve jsme chtěli natočit jen krátké video o realizaci přechodu, takovou dokumentaci. Velmi rychle jsme ale pochopili, že se nám nabízí neopakovatelná možnost zachycení jedinečné akce. Kolem ní se totiž rozvinuly intenzivní, až „filmové“ lidské příběhy. I proto jsme byli rádi, že filmový štáb natáčel nakonec všechny přípravy a nečekané situace, které samovolně vznikaly. Pevně věřím, že výsledný film bude velmi poutavý a inspirativní.
Lidovky.cz: Na co všechno se diváci mohou těšit?
Emoce – inspiraci – napětí, pohled do zákulisí příprav akce a v každém případě happy end.
Lidovky.cz: Kdy je v plánu dokončení? Co ještě chybí k finalizaci?
Rádi bychom film dokončili před létem. Čeká nás dvacet dní ve střižně, obrazová a zvuková postprodukce, titulky. Finance na finální postprodukční práce vybíráme skrze crowdfundingovou sbírku na portálu HitHit.cz. Natáčení jsme samozřejmě již zafinancovali, nyní potřebujeme pomoc diváků s dokončením filmu.
Lidovky.cz: Zmiňujete sbírku na HitHitu. Co si tam fanoušci mohou za svůj příspěvek zakoupit?
Přispěvatelé si mohou vybrat z mnoha zajímavých odměn. V nabídce jsou například lekce funambulismu (tedy provazochodectví), focení naším dvorním fotografem Františkem Ortmannem nebo třeba nocování v maringotce principála Letní Letné Jirky Turka během samotného konání festivalu.
Lidovky.cz: Vzhledem k nynější situaci mi nezbývá nic jiného, než se zeptat, zda Letní Letná letos bude?
Moc si to přejeme. Nezbývá nám než doufat, že se situace zlepší… A to nejen kvůli nám, ale i kvůli dalším kulturním akcím, divadlům i samotným umělcům.
Lidovky.cz: Pevně věřím, že to tak bude…A chystáte pro letošní ročník něco podobně velkolepého jako loni?
Chystáme a intenzivně na letošním ročníku pracujeme. S oznámením ale počkáme až bude jasnější vývoj celé situace, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Letos k nám totiž mají přijet soubory z Velké Británie, Francie, Španělska a Švýcarska.
