Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Zemřel Filip Crhák, člen skupiny Ztohoven a jeden z autorů červených trenýrek

Právo

  13:30
PRAHA - V neděli zemřel Filip Crhák, umělec známý díky svým graffiti a fotografiím. Byl také členem skupiny Ztohoven, která se přihlásila k umístění obřích červených trenýrek na Pražský hrad v roce 2015.

Filip Crhák, člen skupiny Ztohoven před soudem. foto:  Dan Materna, MAFRA

Jednačtyřicetiletý Crhák podlehl zraněním, která před měsícem utrpěl při nehodě na motorce, po níž upadl do kómatu. „Motorka/strom/mnohočetná zranění/operace/měsíc bojoval/včera odpoledne zemřel,“ napsal serveru Seznam v SMS zprávě další člen skupiny Ztohoven Roman Týc (vlastním jménem David Hons).

Crhák byl jedním z trojice mužů, která stojí před soudem za to, že nahradila prezidentskou standartu na Pražském hradě za velké červené trenýrky na protest proti vystupování prezidenta Miloše Zemana. Skupina dostala v dubnu podmínečný trest.

Od neděle lidé na facebookové stránce Ztohoven vyjadřují upřímnou soustrast. Kauza zmizelé standarty mezitím pokračuje, řešit ji bude pražský Městský soud.

Skupina Ztohoven u soudu.
Skupina Ztohoven u soudu.

Jednání umělců ze skupiny Ztohoven bylo namířeno proti hodnotám společnosti, uvedl v odůvodnění dubnového odsuzujícího rozsudku nad trojicí performerů Obvodní soud pro Prahu 1. Soudkyně Šárka Šantorová vycházela z rozhodnutí odvolacího pražského městského soudu, který jí fakticky nařídil uznat muže vinnými. Původně je přitom obžaloby zprostila.

Původně muže obžaloby zprostila

David Hons, Matěj Hájek a Filip Crhák čelili obžalobě kvůli tomu, že v září 2015 vyvěsili nad Pražským hradem obří červené trenýrky místo prezidentské standarty. Tu zabalili a hodili ze střechy. Později skupina Ztohoven oznámila, že vlajku rozstříhala a rozdala občanům České republiky.

Šantorová původně loni v srpnu muže obžaloby zprostila s tím, že šlo o recesi a jednání umělců podle ní nesvědčilo o negativním postoji vůči společnosti, po stížnosti státní zástupkyně a zásahu nadřízeného soudu ale trojici uložila podmíněné tresty.

„Jednání obžalovaných bylo namířeno proti hodnotám společnosti, k čemuž volili i prostředky směřující k citelnému zásahu těchto hodnot, ale i k zásahu široké veřejnosti, když jednak svůj čin provedli v místě koncentrace velkého množství lidí, navíc své jednání zdokumentovali pořízením videozáznamu, který umístili na veřejně dostupném serveru, aby jej mohl shlédnout široký okruh veřejnosti,“ uvedla soudkyně v odůvodnění rozsudku, které z velké části vychází z rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten se bude případem ještě znovu zabývat.

Autoři: ,