Pátek 24. května 2024, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Odejít do Izraele? Co bych tam dělal?

Lidé

  7:00
Loni v létě se Karol Sidon vzdal postu pražského rabína, na němž byl od roku 1992 (zároveň s postem vrchního zemského rabína). Chtěl si podle svých slov udělat čas a prostor na úklid ve vlastním životě. Bulvárem i pražskou židovskou komunitou v té chvíli vířil příběh o čtyřiačtyřicet let mladší dívky, která se z jeho posluchačky stala jeho partnerkou.

Karol Sidon foto: MAFRA: Martin Adamec

Na rovinu mu přes média vzkázala, že ho miluje a čeká, až se rozvede. A přesně před rokem pod pseudonymem Chaim Cigan, který byl mimochodem během pár hodin odhalen, vydal první díl své tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc pod názvem Altschulova metoda.

LN:Jak vnímáte rostoucí antisemitismus v Evropě v poslední době? Přece jen se z Židů stává univerzální terč pro pravicové extremisty i islamisty.
On tu byl vždy. Když se palestinský terorismus odehrával na Středním východě a týkal se izraelských Židů, celá Evropa se tvářila, jako by to vyvolávali oni a Izrael, a hledali v tom oprávnění pro palestinský teror. Dnes se však islámský teror přesunul do Evropy a ta ho pocítila na vlastní kůži. Zajímá mě, jak se s tím dokáže vyrovnat, ale mám vážné pochybnosti, jestli toho je schopna. Snaha neustále hledat viníka nejdříve v Židech a Izraeli je příběh na pokračování a táhne se celými dějinami, nejen moderními.

LN:Židé se ze zemí jako Francie a Belgie hodlají stěhovat a míří na jiné kontinenty, až do Latinské Ameriky nebo Austrálie. Jak to cítí Židé v Česku?
V Česku to tak není a je to do značné míry dané tím, že je porozuměním pro Izrael a jeho podporou v EU ojedinělé. Dokonce i levicová vláda v tomto směru pokračuje, což mě příjemně překvapilo, nemluvě o názorech prezidenta Zemana, které tvrdošíjně zastává po celá léta. Ukazuje se, že Češi a Izraelci mají k sobě sympatie, dané něčím víc než obdobnou geopolitickou situací, nebo že si Izrael cení toho, že má v Evropě alespoň někoho, kdo ho podporuje. Z druhé strany je však třeba dodat, že v Česku zastupují roli Židů ve světě Romové. Momentálně tedy nepřátelství vůči Židům ustoupilo dokonce i ve veřejných projevech krajní pravice, protože nasměrovat frustraci na romskou entitu je jednodušší. Otázka je, jak dlouho to bude trvat a kdy přijdou Židé zase na paškál, protože antisemitismus je nedílnou součástí neonacistické ideologie. Dříve jsem si říkal, jaké neštěstí by bylo, kdyby se zdejší neonacistická hnutí spojila s islamisty, ale vůbec jsem nepočítal s tím, že by je v tom zastala levice. V Izraeli už dlouho existuje levicové hnutí Šalom achšav, Mír nyní. Účastní se ho lidé jako spisovatelé Amos Oz nebo Avraham Ben Jehošua, a jestliže v této době přijedou do Evropy a vyzývají Evropany, aby podporovali Palestince, pochybuji o jejich zdravém rozumu. Jako by si neuvědomovali, že zasévají setbu, která na tomto kontinentu už jednou dozrála. Je to však i známka toho, že v samotném Izraeli složitě hledají smír a modus vivendi pro soužití s nepřítelem, který se k nim jako nepřítel staví.

LN:Nepřemýšlel jste vy sám o tom, že byste opustil Česko?
O tom, že bych se odstěhoval do Izraele, jsem uvažoval již dávno, a když jsem tam byl, tím spíše, ale nevyšlo to. Připravoval jsem se tehdy na rabína a stal jsem se jím tady. Že bych se ale teď rozmýšlel kvůli tomu, co se děje v Evropě, to ne, byť jako eventualita je to pořád otevřené. Rabínů tam mají víc než dost a až na jednu povídku a pár rozhovorů mi v Izraeli žádná knížka nevyšla a žádnou moji hru tam neuvedli. Takže co bych tam dělal?

LN:Třeba užíval života. Pro ortodoxního žida je to přece pohodlné, přirozené prostředí.
Přirozenější a řekl bych, že i příjemnější. Židé jsou přece jen živější národ než odtažití Češi.

LN:Ještě jako velvyslanec v Izraeli mi Michael Žantovský v rozhovoru řekl, že součástí výjimečnosti Izraele je, že tam skutečně o něco jde. Třeba o život.
Je to tak, tam od začátku až dosud o život jde. My tu zažíváme žabomyší války. Ale netvrdím, že tamější politika nemá podobný ráz. Ve slavném židovském vtipu Kohn ztroskotá na moři a zachrání se sám na ostrově, kde postaví dvě synagogy. Do jedné že bude chodit a do té druhé že ani náhodou nepáchne.

V magazínu dále najdete:

Důchodci a antidepresiva. Proč seniorům hrozí deprese častěji než mladším a proč se za psychické potíže stále stydí? Jak se žije v domě vlastnoručně vyrobeném ze slámy vyprávějí manželé z malé obce na Chrudimsku.

Autoři:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...