Tím myslím všechno včetně leča. Lečo mojí babičky radši nebudu popisovat, bylo to kulinářské Záhořovo lože. Pokud jste do sebe vpravili lečo mojí babičky a do hodiny nepotřebovali Čuka a Geka (to byly ty dva kýble, co na jednom sedíte a nad druhým se skláníte), znamená to, že můžete snít naprosto cokoli a po vzoru indiánských náčelníků, mučených u kůlů v knihách Karla Maye, nepohnout ani svalem ve tváři.
PEKÁRKOVÁ: Do tropů jedině s péřovou bundou |
Tuhle pravdu jsem si ověřila společně s bratranci z Hradce. Celý den jsme lovili na louce kobylky – ty velké, trávozelené – a pak jsme si je opékali nad táborákem, napíchnuté na klacku. Moc jsme si nepochutnali: ty potvory měly na nožičkách dlouhé tvrdé trny, které se nám pokaždé vzpříčily v krku, a navíc z nich tekla hnusná oranžová šťáva. Zblajzli jsme j
V osmi nebo deseti letech jsem si přivydělávala žraním chroustů, žížal a housenek (kromě chlupatých housenek přástevníků), zatímco kamarádi přihlíželi a platili mi za to představení po padesátníku.e ale všechny – a s výjimkou Járy, který byl cimprlich, nám nebylo nic.
Pak mě v jedenácti přepadlo ekologické myšlení a já se začala hluboce stydět za to, že konzumuju přírodní tvory, kterých v zemi zničené sirnými dešti není nikdy dost.
Po dalších čtyřiceti letech jsem se ocitla v Číně. Mezi Čínany, o kterých se ví, že snědí prostě všechno, od vlaštovčích hnízd přes vejce naložená do koňské moči až po pokrm zvaný „tři vypísknutí“, což jsou nenarozená krysí holátka.
Organizátoři nás krmili jen pekingskou kachnou, a tak jsem vyrazila na tržnici Wang-fu-ťing, kde prý najdete úplně všechno. Bylo to tak.
U malých stánků jste mohli za hubičku koupit smažené štíry, pražené obří šváby, křupavé housenky polité pikantní omáčkou. Přesně ty dobroty, které na YouTube se širokým úsměvem požírají křehké hongkongské krásky.
Na tržnici bylo narváno, ale Číňané si cpali do pusy jen nudle s kuřetem nebo praženou rýži. Jediný odvážlivec, který si koupil šest osmažených štírů na špejli, byl vysoký blonďák z Holandska. Koupila jsem si šest dušených larev a v rohu tržnice jsme si navzájem dodávali odvahu v duchu dvou lidí spojených cizinectvím. V pěti řadách kolem nás stáli domorodci, pokoušeli se nezvracet a natáčeli si nás na mobily.
Ale marně byste mě hledali na YouTube. Čína svým občanům nedovoluje připojit se na „nevhodné“ webové stránky.
