Papež zároveň stanovil termíny kanonizace dalších čtyř budoucích svatých. V neděli 5. června mají být svatořečeni římskokatolický kněz a zakladatel Kongregace Mariánských otců Neposkvrněného početí Nejsvětější Panny Marie Stanislaw Papczyński a švédská zdravotní sestra Maria Elizabeth Hesselbladová.
Papež svatořečil arabské řádové sestry z Palestiny |
Následovat bude 16. října svatořečení Mexičana Josého Luise Sáncheze del Río, který zemřel mučednickou smrtí, a pak argentinského dominikánského kněze Josého Gabriela del Rosario Brochero.
Uznání druhého ze dvou zázraků Matky Terezy papežem Františkem Vatikán oznámil loni 18. prosince. Šlo o údajně nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii v roce 2008, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.
Kdo byla Matka Tereza
Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu a dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary’s High School v Kalkatě.
K nápadu založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, přimělo Matku Terezu boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a pár rupií.
Matku Terezu následovaly další sestry. Papež řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce). Dodnes slouží jako hospic umírajícím na jejich poslední cestě, jedno, zda jde o hinduisty, muslimy či křesťany.
První dům mimo Indii otevřela Matka Tereza v roce 1965 ve Venezuele. Následovaly domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, Austrálii a dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v Československu - ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. Dnes se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška, vrátila se sem v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.
Řád, jehož byla Matka Tereza představenou 47 let (s malou přestávkou kvůli zdravotním potížím), má v současnosti přes 4500 členů ve více než stovce zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky.
Matka Tereza za svou práci pro nejpotřebnější získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala také Nobelovu cenu za mír. Přesto měla celou řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.
Podmínkou svatořečení, které papež František dnes podepsal, jsou zázraky. První se měl stát 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Díky uznání prvního zázraku se drobná agilní řeholnice Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150.000 lidí, katolíků, ale i muslimů. Druhý zázrak misionářky potvrdila komise expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii v roce 2008, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.
