Angličtina není všechno

FITCE a jak se od roku 1962 měnil její jazykový režim. FITCE je zkratka francouzského názvu Federace telekomunikačních inženýrů evropských společenství – Federation des Ingenieurs des Communautés Européens. Byla založeno v roce 1962 podle belgického práva se sídlem v Belgii. Původně byla otevřena je členům EHS, tedy evropského hospodářského společenství. A protože francouzština byla hlavním jazykem mezinárodní telekomunikační unie – UIT, tak se spolu s němčinou stala hlavními dorozumívacími jazyky mezi jejich členy. Průlom v EHS nastal přijetím UK, tedy Spojeného království do EHS a tím i otevřením FITCE Britům. A s tím došlo ke vpádu angličtiny. ČR byla přizvána v roce 1992 a v roce 1993 jsme se zúčastnili našeho prvního kongresu v Antverpách. Jednacími řečmi byla angličtina, francouzština, němčina a jazyk pořádající země. Na kongresu bylo tedy zajištěno simultánní tlumočení mezi čtyřmi jazyky, takže z toho plyne, že bylo zapotřebí současného desetinásobného tlumočení. O rok později v Drážďanech to měli domácí pořadatelé o jeden jazyk jednodušší. Poslední kongres takto plně tlumočený proběhl v roce 1995 v Bologni. A tam zazněl v diskuzi návrh dlouholetého domácího člena signora Vighi: Zajištění tlumočnické služby v tomto rozsahu pohltí až 80 % rozpočtu kongresu. Přitom už 80 % příspěvků je publikováno i předneseno v angličtině. Já budu i nadále večer se svými německými přáteli hovořit německy a s francouzskými francouzsky, ale na tomto technickém fóru je to přepych! V dalším bylo rozhodnuto, že simultánní tlumočení bude ponecháno na domácích pořadatelích, zda si dopřejí přepych tlumočení do domácího jazyka. Takto proběhly kongresy v roce 1996 ve Vídni a 1997 v Soluni. Kongresy v následujících letech byly v Londýně, Utrechtu a irském Limericku. Tedy zde v domácím anglicky hovořícím prostředí, potažmo s absolutně dokonalou znalostí angličtiny ze strany Nizozemců nebyla po tlumočení už vůbec poptávka. Další kongresy v Janově a Barceloně už jenom potvrdily adaptaci všech účastníků na angličtinu a současně bylo možno zaznamenat neustálé zlepšování zejména Španělů a Francouzů v angličtině, když před několika málo lety poslouchat jejich výkony bylo utrpením. Navíc angličtí členové Federace se ujali úkolu provádět finální jazykové korektury přihlášených příspěvků. To ovšem neznamená, že je vhodné znalost ostatních jazyků odhodit. Angličtina jak známo je nesmírně nepřesná. Mezinárodní telekomunikační unie – nejstarší mezinárodní organizace světa od roku 1863 – se sice také přejmenovala z francouzského UIT na anglickou ITU, ale své základní dokumenty, tj. Doporučení vydává stále vedle anglické i ve francouzské verzi. A v případě sporného výkladu je rozhodující vždy francouzská verze! Konečně příslovečné nejednoznačnosti angličtiny je přisuzována i tak osudová záležitost, jako je vypuknutí první světové války před sto lety! V červenci 1914 byla totiž během mezinárodní krize po atentátu na následníka trůnu v Sarajevu byl v prázdninové době britská politika v rukou zahraničního ministra Sira Edwarda Greye. To byl dokonalý uhlazený gentleman, který se vyjadřoval tak dokonalou oxfordskou angličtinou, že občas i ctihodní kolegové v Parlamentu měli potíže pochopit, co ctihodný člen vlády Jeho Veličenstva vlastně má na mysli. A německá diplomacie z toho vyvodila, že Británie zůstane stranou. A britským vyhlášením války Německy z důvodu narušení belgické neutrality bylo Německo zcela zaskočeno. ¨ To vše říkám jako anglofil a amerikanofil, který se angličtinu začal učit nejdříve a domnívám se ji znát ze všech jazyků nejlépe. Přesto její výhradní znalost nepovažuji za všelék mezinárodní komunikace. Sám jsem třeba při tlumočení odborné přednášky německé firmy na nabídku, zda chci onu prezentaci v angličtině či němčině, jsem si objednal přednášku v jednom jazyce a prezentaci v druhém, což mi poskytovalo docela užitečnou berličku, když jsem někdy zaváhal. Stále zastávám názor, že, shodně jako Nizozemci či Lucemburčané bychom měli shodně dobře ovládnout vedle angličtiny i němčinu a zejména prestižní gymnázia by měla produkovat absolventy se solidní znalostí obou těchto jazyků současně přinejmenším na úrovni náročnější maturitní zkoušky. Vždyť v našem nejbližším okolí máme právě 100 milionů německy hovořících lidí! Kdo toto v 19 letech zvládne, potom pro něj nebude problém naskočit i do jazyků další vlny jako jsou francouzština, španělština či ruština. Např. pro právníky má zejména němčina naprosto stejný význam jako angličtina, ne-li větší. Což ne vždy chápou přírodovědci na čele univerzit při hodnocení publikační činnosti jednotlivých fakult. Na závěr mi dovolte moji teorii jak angličtina ke své dominanci přišla: Tvrdím, že je to řízení letového provozu v druhé polovině druhé světové války, které prvně donutilo celý svět komunikovat v jednom jazyku. Úpadek francouzštiny začal francouzským debaklem v roce 1940. Německé letectvo přestalo v roce 1945 existovat a sovětskému s ruštinou a její azbukou se přece ostatní svět přizpůsobovat nehodlal. Oblohu ovládla spojenecká letectva a všechen jejich personál, byť se jednalo třeba o Francouze, Čechy či Poláky byl nucen komunikovat v jediné řeči.

Proboha - co kouříte

Až dosud jsem se domníval, že se trošičku orientuji v ICT otázkách. Přiznávám, že jsem o FITCE dosud neslyšel - tak jsem gůglil. Nalezl jsem organizaci sdružující společnosti alá vétées z 11 (jedenácti) zemí.Jen tak mezi řečí - Francie mezi nimi není ????Váš příspěvek z ní udělal organizaci světového významu, není to náhodou proto, že nějaký pan Křepelka FITCW ČR vede - že by další PR na ČP? Kde jste přišel k názoru, že řídícím jazykem ITU je francouzština? Světového kongresu ITU jsem se zúčastnil a o francouzštinu jsem nezavadil.Z čeho vychází Vaše tvrzení, že angličtina je jazyk nepřesný? Základní standardizační organizací v EU, s významným vlivem celosvětovým, je ETSI - mimochodem 700+ členů ze 62 (šedesátidvou) zemí. Všechny standardy v angličtině.Už super-komické mi přijde tvrzení, že nadvláda angličtiny je důsledkem Blietzkriegu proti Francii a následného pádu Říše. Možná by to chtělo se podívat. ve kterých zemích je těžiště technických inovací - zejména v ICT, nebo si prohlédnou žebříčky světových univerzit, ...To neznamená, že i jiné jazyky se nemohou prosadit - jak píšu níže viz současný matematický trhák Otelbajeva v azbuce.

Němčina - pořád podstatná část klasického poznání

Díky tomu, že nečteme původní texty, nám připadá učebnicové poznání samozřejmé. Ale ono vůbec samozřejmé není. Proč je třeba F=ma, o tom je podstatná část Newtonových Principií (to mám od člověka, který Principia do hloubky studoval). No a podobné hloubkové úvahy jsou i v německé (též francouzské, švédské, ruské apod.) literatuře 17-19. století (tam jsem si to zas četl já). A kdo ji neumí číst (nebo nečte), nikdy nepochopí, jak poznání vzniká. Další otázka z ní, jestli vědecký text převedený do jiného jazyka, je stejný. Pokud jde o matematické odvození pak zřejmě ano - protože jazykem článku je fakticky matematika - ale vzhledem k tomu, že většina vědeckých vydavatelů pokud možno matematiku odmítá ....... ( Matematika bývá, a nejspíš vždy bývala, odmítána i když se ji podle podle názoru autora vyhnout nemožno.)

Když se údajně ptali Otto von

Když se údajně ptali Otto von Bismarcka na to, co je dle jeho mínění tehdejším nejdůležitějším geopolitickým fenoménem, odpověděl: "Skutečnost, že se ve Spojených státech mluví anglicky". Jen málo lidí si uvědomuje, jak hluboká je to pravda a jak jinačí by byl běh světových dějin, kdyby tomu bylo jinak. Netřeba snad zdůrazňovat, že i v tomto případě hrála náhoda větší roli, než by se mohlo na první pohled zdát.

Ohledně toho, že znalost

Ohledně toho, že znalost jazyků je důležitá a že znát jich více, než jen angličtinu, je důležité, s Vámi samozřejmě souhlasím. Dovolím si jen 2 drobné poznámky: 1) Pro právníky v německy mluvících zemích je němčina důležitá, pro ostatní ani kapku. Samozřejmě v němčině byla napsána některá zásadní teoretická právní pojednání, nicméně ta kupodivu jsou mnohem mnohem méně důležitá, než prosté znění zákona a soudní rozhodovací praxe (judikatura), která ovšem je vždy produkována v mateřském jazyce. S výjimkou evropských soudů, kde je primárně ve Vámi zmiňované francouzštině s překladem do angličtiny. Český právník - pravda, pokud nemá německy mluvící klienty (ovšem to platí totéž ve vztahu k ruštině, francouzštině nebo čínštině) - si bez problémů vystačí s češtinou, ev. angličtinou... 2) Dominanci angličtiny "zavinil" nikoliv letový provoz ale pop kultura (Hollywood, populární hudba v angličtině) a počítačová kultura včetně internetu. A samozřejmě poctivý lobbing USA a Británie :-)

Je to tak

Je to tak. Signifikantní je, že například Max-Planck-Institut für Eisenforschung GmbH (MPIE) v Düsseldorfu používá němčinu právě jen v názvu (pravda, web lze stále ještě přepnout i do němčiny, ale základní stránka - http://www.mpie.de/ - je prostě anglicky) a i u automatu na kávu probíhá konverzace převážně anglicky.Na druhou stranu nevidím v tom žádnou chybu či problém. Pro sdílení vědeckých poznatků je ideální, jsou-li publikovány v jediném jazyce.

Pro "technické" texty je povrchní mluva francouzských štolbů

jistě přiměřená. K tradiční angličtině má daleko. Právě primitivní rozvojový svět uvítal řeč Massa Boba. Naštěstí v Praze Karla IV stabilizovaná moderní němčina má svoji přesnost a historii. I Palacký psal raději německy a Jungmannova česká gramatika nemlich. Nekonečné verze české ústavy a nedorozumění kolem zákonů v nářečí toho dokladem dodnes.Mercedes ani v lidové verzi renoltkou nenahradíte. Franština je ideální pro diplomacii svou neurčitostí, interpretovat lze donekonečna. Italštinu matron drží katolíci, pro právní domluvu však musí i oni ke španělštině. Všichni seriozní však se opírají o jazyky původní, klasické, překladačství je pro studenty a media podobně bezmocné, jako tlumočení politiků. Nedávno "výtržnost" šéfa EU v izraelském parlamentu. Naštěstí v případě našeho p.prezidenta je všechnu fuk, žvatlání je jako esperanto.Obsah nahražen roztomilostí.

So what?

Nějak mi rozum nebere - co tímto článkem chtěl autor říci. Tedy je-li pan Rychlík autor, spíše interpretuje cizí závěry.Každý, kdo vytáhl paty do Německa, ať již do univerzitního prostředí, nebo do větší privátní firmy seznal, že "corporate language" je angličtina, tedy čemu bychom se měli divit jsem nepochopil.Na druhou stranu, když je vědecký článek opravdu dobrý, na jazyku nezáleží - Otelbajev ten svůj napsal v azbuce- a jaký způsobil poprask.