Důvod, proč Češi získali tak prominentní místo ve významném deníku, vychází najevo až v následujících dnech, kdy se ukázalo, že deník připravil celý seriál o tom, jak čínské peníze ovlivňují akademický svět leckde na zeměkouli, respektive v západním světě.
V úterý se například v této souvislosti psalo o Austrálii: Dvacetiletý australský student Drew Pavlou podle článku nepředstavuje příliš pravděpodobnou hrozbu pro čínskou komunistickou stranu. Student z univerzity v Queenslandu osobně v Číně ani nikdy nebyl. Ale jeho rozhodnutí organizovat demonstrace na podporu prodemokratických protestů v Hongkongu vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Canberrou a Pekingem. Na australském kampusu propuklo během demonstrace násilí mezi pročínskými a protičínskými studenty.
Pavlou si na čínského konzula stěžuje na policii, v důsledku jeho oficiálního prohlášení čelí tento student výhrůžkám smrtí. Student také žádá, aby univerzita, která sídlí v Brisbane, uzavřela svůj Konfuciánský institut, univerzitní jazykové a kulturní centrum financované přímo z Pekingu. Student také protestuje proti tomu, aby mohl být čínský generální konzul zároveň profesorem ve zmíněném univerzitním institutu.
Protesty v Hongkongu probudily v Austrálii, na Novém Zélandu, v USA i v Kanadě zájem zkoumat čínský vliv na západní univerzity. Počet čínských studentů v těchto zemích se za deset let zdvojnásobil, na skoro 900 000.
Jsou s tím spojeny otazníky kolem toho, jak čínský režim monitoruje své vlastní studenty v zahraničí, stejně jako otázky kybernetické bezpečnosti, ochrany univerzitního výzkumu a vývoje a špionáže.
Student Pavlou tvrdí, že „australskou akademickou nezávislost si už koupila čínská vláda“. Univerzita to odmítá, ale australská konzervativní vláda už jmenovala pracovní skupinu, která má tyto věci řešit.
Z Austrálie je do Číny blíž než do Evropy, ale nejakutnějším problémům čelí Británie, před pár dny o tom psal deník The Guardian, ale například také The Times.
Komise britského parlamentu konstatuje, že „britské univerzity nereagují dostatečně a adekvátně na to, že Čína a další autokracie omezují akademické svobody“ ve Spojeném království. Existují prý alarmující důkazy o tom, že čínské aktivity na britských univerzitách jsou řízeny přímo z čínského velvyslanectví.
Takže otázka stojí tak, v čem se Češi liší a vynikají – a v čem jde o globální hrozby. Stálo by asi za to přesně to zmapovat a uvést do souvislostí. Rozdíl je asi v tom, že v našem případě tu máme černé peníze a kromě univerzitních institutů podivné soukromé firmy se stejným názvem. Troufám si však tvrdit, že čínský generální konzul coby zároveň profesor na univerzitě, to zase nemáme u nás.
Velké čínské peníze jsou jedním z nástrojů, kterými se britská vláda chrání před negativními dopady brexitu. A britské univerzity bere Čína prostě útokem. Autor Monitoru JM se nedávno vrátil z Anglie a na univerzitě v Sheffieldu viděl, jak tam Číňané stavějí celé nové koleje. A v Oxfordu se děje totéž.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
