Se zajímavou troškou do mlýna přišel v této souvislosti Rob Cox v komentáři pro Reuters.
Netýká se to sice odškodnění, píše se o pomoci, ale to nevadí. I nejjemnější formy kapitalismu potřebují vítěze a poražené. Co když se ale veškerý darwinismus trhů odstraní? Vlády dnes všude na světě zachraňují firmy, malé i velké. Vlády argumentují tím, že zastavení ekonomiky není ničí vina.
Na základě této logiky by ale bylo možné říci, že firmy, které měly prospěch z uzavření normálních obchodů, získaly neoprávněnou a nepřirozenou výhodu. Když ti, kteří prohrávají a oslabují, za to nemohou a vyžadují pomoc daňových poplatníků, proč potom korunovat vítěze pandemické kalamity?
Samozřejmě že je podle autora správné, že vlády pomáhají menším firmám nebo zachraňují aerolinie, jako francouzská a nizozemská vláda zachránily Air France / KLM. Ekonomický propad je přímým důsledkem politického a úředního rozhodnutí „zavřít krám“.
V tom případě ale platí, že kdyby nebylo onoho politického a úředního rozhodnutí, o miliony méně lidí by sledovalo doma na gauči Netflix a k tomu by nepřikusovali pizzu značky Domino. Prodávalo by se méně trvanlivých potravin a výrobci dezinfekcí by neslavili hody.
Poznámka Monitoru JM:
V Česku bychom mohli mluvit o firmách typu Rohlík.cz nebo Košík.cz.
MACHÁČEK: Mrtvých s nemocí covid-19 může být víc |
Collinsův anglický slovník definuje výraz „windfall profit“, česky řekněme darovaný či zázračný příjem, jako „zisk, který se dostavil kvůli událostem, nad nimiž jeho příjemce neměl žádnou kontrolu“. Pokud za zavření obchodů nikdo nemůže, pak prospěch z karantény je především super štěstí.
Darované příjmy už například americký Kongres jednou zdanil, když po ropné krizi 70. let takto omezil velký nárůst zisků ropných gigantů. Firmy typu Exxon neměly žádný vliv na geopolitiku na Blízkém východě, která zvýšila ceny. Na současné krizi vydělávají firmy jako Amazon, poskytovatelé internetu, výrobci léků apod. Burza vcelku jasně indikuje, pro čí byznys je krize dobrá.
Konec tohoto exkurzu. Danění vítězů krize je samozřejmě absurdní, ale tuto argumentaci budou muset vzít soudy v úvahu, pokud budou uvažovat logicky a nestranně.
…
Ramesh Ponnuru odmítá názor – popravdě řečeno ho šíří hlavně američtí intelektuálové –, že pandemie prokázala, že USA jsou zhroucený či neschopný stát (failed state).
Anne Applebaumová se dokonce ptá, kdo že je supervelmoc. Čína, která posílá pomoc do Itálie, nebo Amerika, jež ruší mezinárodní lety?
Podle autora si Amerika přes všechny chyby nepočíná hůř než Británie, Francie, Itálie či Španělsko. Amerika se dokázala adaptovat na změněné okolnosti, i když nikoli perfektně. Washington překonal stranickou nevraživost a Kongres schválil dva velké záchranné balíky. Centrální banka rychle snížila úroky a otevřela nové pomocné programy. Reakce byla rychlejší než v roce 2008. A největší naději pro vývoj vakcíny poskytují americké peníze, americké mozky a americký farmaceutický průmysl. Staly se vážné chyby, ale ty se v krizi prostě dějí.
A čínská pozice v Evropě určitě neposílila, nýbrž oslabila. Čína dodává do Evropy předražené léky, vadné testy, avšak hlavně každý ví, že je za epidemii primárně zodpovědná.
…
MACHÁČEK: Mezi recesí a depresí |
Na serveru Eurointelligence.com si všímají toho, že každý dnes volá po novém Marshallově plánu. Pro celou EU, pro turistický průmysl, pro malé firmy, pro kulturu či pro sport.
Jenže situace není srovnatelná s poválečným stavem. Po válce USA poslaly do Evropy během čtyř let pět procent evropského HDP. Devadesát procent toho byly dotace, jen deset procent půjčky. Peníze pomohly také Americe. Evropané kupovali víc amerického zboží, liberalizovali obchod a přešli na americké statistické standardy apod.
Na rozdíl od poválečného stavu není ekonomika v ruinách. Instituce a trhy existují, finance proudí. Zásobovací řetězce byly ale narušeny a poptávka se koncentruje na základní věci. Teprve s postupným náběhem nabídky i poptávky uvidíme, co je třeba. A pomoc pro Evropu rozhodně tentokrát nepřijde zvenku.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
