Tři dny po militantním projevu prezidenta Medveděva se v Rusku udusilo 20 lidí na atomové ponorce.
MOSKVA/PRAHA Otrava freonem se stala příčinou smrti dvaceti osob na atomové ponorce K-152 Něrpa ruské Tichooceánské flotily. K tragédii došlo během zkoušek v Japonském moři, v sobotu v půl deváté večer místního času. Včera již bylo plavidlo v přístavu Bolšoj Kameň v Tichém oceánu a podle velení ruské flotily žádné nebezpečí úniku radiace nehrozí, protože jaderný reaktor zůstal nepoškozen.
„V současnosti je ponorka v nejlepším pořádku, nic se na ní nezničilo,“ oznámil včera velitel ruské flotily Vladimir Vysockij, který ihned po havárii spolu s vojenským prokurátorem odletěl na místo neštěstí. Zda k nehodě došlo v důsledku selhání techniky či člověka, zatím známo není. Ruská agentura Interfax už ale citovala nejmenovaného experta v oboru loďařství, podle kterého fatální chybu udělal tým ze závodu v Komsomolsku na Amuru, kde bylo plavidlo vyrobeno. Ovšem nikoliv během výroby, ale až při zkušební plavbě. Technici závodu byli na palubě proto, aby stroj předali armádě. Poté měla být ponorka pronajata indické flotile na deset let za 650 milionů dolarů. Údajně právě spěch způsobený snahou předat stroj co nejdřív indické straně mohl být příčinou tragédie. Loďařství v Komsomolsku se v posledních letech zmítá ve výrazných finančních problémech.
Freon se používá při hašení požáru na ponorce, protože rychle vytěsňuje kyslík a hasí tak plamen. Tentokrát plyn ale nezachraňoval, nýbrž se dostal do volného prostoru v ponorce a zabíjel. Požární alarm v přední části totiž sepnul omylem, v důsledku selhání buď člověka, nebo techniky. Tato část ponorky se automaticky zablokovala, aby se údajný požár nešířil do dalších částí. Freon se dostal ale do plic třem vojákům a sedmnácti civilním technikům, kteří v nosné části zůstali uvězněni. Celkem bylo v plavidle 208 osob.
Medveděvův jaderný problém Shodou okolností ruská státní televize v sobotu vysílala obsáhlý dokument o ruských vojenských jaderných silách. Komentátor zdůrazňoval jejich údernou sílu a spolehlivost. Naopak o havárii ruské kanály informovaly stroze a včera již téměř vůbec ne. Mnohem více se stále hovořilo o zásadním projevu prezidenta Dmitrije Medveděva, který pronesl minulý týden před parlamentem a který byl zahraničními analytiky vyhodnocen jako jeden z nejmilitantnějších od rozpadu SSSR. Medveděv jen tři dny před havárií ruské atomové ponorky strašil svět rozmístěním raket s jadernými hlavicemi na nejzápadnějších ruských hranicích. Včera se pak musel zabývat úplně jiným jaderným problémem – tisková služba Kremlu prohlásila, že situaci na atomové ponorce má pod osobní kontrolou. O technickém stavu ruské armády již delší dobu kolují vážné pochybnosti. I osud ponorky Něrpa je poznamenán ne zrovna ideálním stavem ruské armády. Stavět se začala už v roce 1991, ale na dokončení nebylo dost financí. V paměti Rusů je stále živá vzpomínka na největší katastrofu ruské atomové ponorky Kursk, ke které došlo v roce 2000 v Barentsově moři a při které zahynulo 118 námořníků.
Havárie jaderné ponorky
1. V jedné části ponorky se omylem spustil požární alarm 2. Tato část ponorky se automaticky zablokovala, aby se údajný požár nešířil dál, v místnosti tak zůstali uvěznění lidé 3. Místností se začal šířit freon, který se používá při hašení požáru na ponorce, protože rychle vytěsňuje kyslík a hasí tak plamen 4. Dvacet lidí na palubě na otravu freonem zemřelo, dalších 21 bylo zraněno
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
