V polovině června 1969 bylo u pramenů Labe živo. Řada funkcionářů z regionu a dalších lidí si nenechala ujít slavnostní položení základního kamene. Na něm pak vyrostl nový a své době poplatný hotel, který nahradil vyhořelou Labskou boudu. Zničující požár ji zdevastoval 6. listopadu 1965.
Rozvlněné kopce Krkonoš, rozvlněná architektura. Podívejte se |
„K nejstarším turistickým chatám patří Labská bouda. Vlastně patřila. Šestého listopadu lehla popelem,“ zachycuje spáleniště na krkonošském hřebenu dobová černobílá reportáž Československé televize.
I když se po požáru po okolí špitalo třeba i o tom, že oheň záměrně založil vedoucí hotelu Kamil Šubrt kvůli vysokému manku, vyšetřovatelé zjistili něco jiného. Podle nich dřevěná stavba chytla od benzinové lampy. Na začátku listopadu na Labské pobývalo několik řemeslníků a právě jejich neopatrné zacházení s plamenem způsobilo katastrofu.
Nepomohlo ani to, že se k boudě postavené ve 1300 metrech sjely hasičské jednotky z celého okolí – nejen ze Špindlerova Mlýna, ale i z Vrchlabí a Jilemnice. Rychle postupujícímu ohni vlastně mohly jen přihlížet. Škodu vyšetřovatelé vyčíslili na půl milionu tehdejších korun. A z Krkonoš zmizela slavná chata z konce 19 .století.¨
Několik týdnů po uhašení se začalo přemýšlet, co vyhořelou Labskou boudu na jednom z nejkrásnějších míst v Krkonoších nahradí. A do projektu chtěl mluvit i nově zřízený Krkonošský národní park. „Navrhovali jsme malý objekt se stanicí horské služby,“ zavzpomínal pro LN už dříve Miroslav Klapka, první ředitel KRNAP.
Jenže zvítězilo odvážné a podle některých expertů i nabubřelé komunistické budování. Monstrózní plán pro Interhotely Krkonoše nakreslil Zdeněk Řihák ze Státního projektového ústavu v Brně. Jako základní stavební materiál zvolil železobeton. Miroslav Klapka i proto 12. června 1969 na položení základního kamene nedorazil.