Situace, do níž se dostala Lucie Talmanová, je poněkud krkolomná. Události, které ji potkaly, se obvykle přecházejí diskrétním mlčením. V našem případě nicméně platí pravý opak - rozhovory v novinách, v rozhlase, novinové články, je založen Výbor pro slaďování rodinného a profesního života.
Jak by situaci Lucie Talmanové řešila soukromá firma? S tím mám jako manželský a rodinný poradce zkušenost. Tak – když se muž v postavení manažera zaplete se spolupracovnicí a ohrozí svou rodinu / to se stává, protože často pracovní vytížení bere čas rodinnému životu a denní kontakt na pracovišti přeroste v milostný vztah / , je to hodnoceno jako selhání a špatný příklad, který si firma nemůže dovolit. Manažer i jeho spolupracovnice jsou propuštěni – nechť si dělají co chtějí, ale ne u nás. O takovém postupu si můžeme myslet co chceme, musíme nicméně připustit, že má hlavu a patu - lidi platíme za práci a ne za milostné aféry.
V parlamentu nicméně taková situace se řeší jinak – poslankyně, která se zaplete s vlivným mužem a porodí miminko / to se může stát a každé dosud bezdětné ženě to můžeme jen přát / se stává středem pozornosti, dává rozhovory, v nichž ventiluje své názory, stává se hlavou výboru. Slovy nesděluje nic koherentního, svým životním příběhem ale říká – když vám práce vezme čas na rodinu, opusťte ji a pokuste se založit rodinu v zaměstnání. Tak nejlépe sladíte svůj rodinný a profesní život.