Miroslav Kalousek svou stranickou kolegyni kryje vlastním tělem. Když už, tak ať prý se policii vydá celá bývalá Topolánkova vláda, tedy: já, Vlasta, Mirek, Karel, samozřejmě Saša – my všichni, kdo jsme tehdy hlasovali pro nákup. Věcně ale toto melodrámko nedává smysl.
Za hlasování ve vládě vzniká politická, ne trestní odpovědnost, nejsme Ukrajina. Jde o to, jestli ministryně Parkanová zajistila státu dobré podmínky při jednání.
Zadruhé jde ale i o to, proč vlastně by té škody mělo být jen za 658 milionů. Armáda tato konkrétní letadla prokazatelně nepotřebovala a prokazatelně nechtěla. Kdo se zajímá, ten ví, že CASA se nehodí ani pro přepravu těžší techniky, ani kontejnerů, dokonce ani do Afghánistánu bez mezipřistání nedoletí. Matka otázek zní: proč si stát za 3,5 miliardy kupoval problém, který neřeší jeho potřeby?
Heslo „Všichni za jednoho“ v daných podmínkách nikdo nebude brát vážně. Ministři Kalousek a Schwarzenberg jím dosáhnou nanejvýš toho, že jednou se CASA pro vládní garnituru stane stejně nesmyvatelným synonymem nepravostí, jakým je pro ČSSD slovo gripen.
- 14. června 2012 7:26
