Na ČT dohlédne Hana Lipovská či Xaver Veselý. Sněmovna po tajném hlasování doplnila radu![]() |
Troubí na polnice a přitom netuší, jak negativní reakci svým abúzem silných slov vzbuzují. Jak řekla letitá parlamentní harcovnice: „Ještě by měl Milion chvilek svolat demonstraci, a Babiš bude mít 40 procent.“
Není pochyb o tom, že noví členové nejsou ve svých oborech žádná extratřída. Jenže takto mediální rady bohužel fungují už třicet let, skutečnou osobnost v nich najdete jednou za uherský rok. Pod nominací občanských sdružení se vždy skrývají ryze partajní koně. A už třicet let se volí dle poměrného klíče, takže složení více méně odpovídají volebním výsledkům. Ne, z mnoha důvodů to není dobrý systém. Ale fascinující je, že jen někdy nás kvůli němu volají na barikády.
Když byl před šesti lety do Rady ČT zvolen Vratislav Dostál, v podstatě neznámý novinář z Deníku Referendum, jenž měl extrémně blízko k jisté části ČSSD, bylo všechno v nejlepším pořádku. Když je zvolen nepříliš známý novinář Pavel Matocha, mající blízko ke konzervativnějším kruhům, je oheň na střeše.
Když byl před šesti lety zvolen v podstatě neznámý a výrazně levicový filozof Michael Hauser, zakladatel organizace Socialistický kruh, bylo ticho po pěšině – zato bezvýznamná ekonomka Hana Lipovská, blízká katolickým kruhům, budí celonárodní pozdvižení.
Jedinou systémovou novinkou je „moderátor“ Xaver Veselý, někdo tak očividně nepřátelský vůči ČT v radě ještě nebyl. Jenže i to má své důvody. V únorové volbě část opozice nedodržela dohody a zablokovala lidi, které chtělo v radě ANO – a teď jim to Babiš, respektive jeho pravá ruka Faltýnek vrátil i s úroky.
Nejsmutnější na tom je, že velká část opozice vůbec nechápe fungování politiky. Myslíte, že stát Izrael má sympatie pro islámskou autokracii v Saúdské Arábii? Ani náhodou, ale přesto s ní on i USA čile kooperují – protože ji považují za menší hrozbu než Írán a vědí, že nemohou bojovat proti všem. Stejná logika platí v českém parlamentu: pokud se „demokratický blok“ odmítá s Babišem bavit o kompromisech, pak mu musí být jasné, že se totální pragmatik moci domluví s jinými – tedy s KSČM, SPD či Hradem.