Ve svém projevu o stavu unie americký prezident Donald Trump minulý týden mluvil o „bezprecedentním ekonomickém boomu“, který právě probíhá v důsledku jeho prezidentování po celé Americe. Jenže centrální bankéři v Austrálii, Indii či Spojeném království ohlásili ústup od plánů zpřísňovat měnovou politiku.
Tomu všemu předcházela jedna z největších politických otoček (ve smyslu politiky centrální banky) všech dob. Šéf americké centrální banky Jay Powell oznámil odložení všech plánů na zvyšování úroků kvůli obavám z oslabení ekonomického růstu. K tomu si přičtěme, že Evropská centrální banka nezačala ještě vůbec měnovou politiku zpřísňovat.
Únava a obavy kontrastují s optimistickou náladou, která panovala ještě během loňského setkání v Davosu, kde MMF ohlašoval nejoptimističtější náladu a nejširší synchronizovaný globální ekonomický růst za minulou dekádu.
S tím koresponduje rozhodnutí ČNB z minulého týdne ponechat úrokové sazby beze změny.
MACHÁČEK: Jak vyhrát brexitovou hru |
Zatímco ještě před pár lety bylo považováno za problém, že v rámci globální ekonomiky existují velmi různé rychlostní stupně, dnes dochází k jasné synchronizaci minimálně v oblasti měnové politiky.
Otázka do Debaty JM s ekonomy pro tento týden stojí následovně: Bere ČNB v úvahu především evropské faktory (brexit, politický neklid ve Francii, recese v Itálii, zpomalení v Německu na konci roku), nebo globální trendy, jako je zpomalení v Číně či obchodní válka mezi USA a Čínou?
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
