Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Co dohodli Merkelová s Macronem

Názory

  13:22
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron oznámili včera dohodu, že pro boj s koronavirovou depresí vznikne fond oživení, který by mohl získat až 500 miliard eur, jež by byly distribuovány během tří let. Část peněz by měly tvořit úvěry, část dotace a granty.

Emmanuel Macron a Angela Merkelová si podávají ruku. foto: Reuters

Novinkou je, že kdyby se něco takového stalo skutečností, EU by vůbec poprvé v historii disponovala částkou, u níž lze mluvit o makroekonomické relevanci v rámci hospodářského cyklu. Evropské fondy nebo částky spojené se společnou zemědělskou politikou sice makroekonomickou relevanci pro jednotlivé chudší země mají, tady však můžeme mluvit o relevanci pro celou Unii. Ekonomika EU má velikost 14 bilionů eur, 500 miliard eur na tři roky se rovná cca jednomu procentu HDP ročně. Obyčejný roční rozpočet EU v rámci sedmiletého rámce činí také jedno procento HDP. Tohle je tedy na tři roky a každý rok o jedno procento navíc; kromě toho si tyto peníze chce EU na trhu půjčit, protože to zde nikdy předtím nebylo.

Druhou novinkou je změna německého názoru na podobnou věc. Až dosud Němci něco takového odmítali a diskuse byla i o něčem mnohem menším. Deník FAZ napsal v titulku, že kancléřka Angela Merkelová o 180 stupňů otočila. Nelze vyloučit, že jde o reakci na verdikt německého Ústavního soudu, který se vymezil ostře odmítavě vůči politice Evropské centrální banky. Možná jsou Němci pod tlakem prokázat solidaritu alespoň v něčem.

MACHÁČEK: Jsou i dobré zprávy a to je špatné

Co je ale velmi nejisté, je budoucnost celého návrhu. Merkelová a Macron nerovná se EU. Celý balíček se má zabalit do víceletého finančního rámce pro EU na roky 2021 až 2027. O tohle všechno bude ještě sveden lítý boj. Souhlasit s tím bude muset 25 dalších lídrů členských států a koneckonců i Bundestag.

Rakousko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko nesouhlasí s tím, poskytovat ze společného balíku vůbec nějaké dotace a granty; souhlasit budou pouze s úvěry. Souhlas novějších členských zemí z východu Evropy vůbec není zajištěn. Třeba bude vše rozmělněno, umenšeno, zředěno nebo odmítnuto, možná už v diskusi v euroskupině, možná na Evropské radě. Třeba s tím Německo i tak trochu počítá, přestože kancléřka říká, že je ohledně podpory členských zemí optimistická. Co má také politik říkat jiného?

Jinak zatím není jasné nic. Pokud by měla Evropské komise vydávat nějaké dluhopisy, budou za ně muset členské země ručit, a to odvozeně od svého vkladu do společného evropského rozpočtu. Není jasné, o jakou formu dluhopisů má jít, jaká má být jejich splatnost apod. Půjčené peníze se mají podle EK splácet třemi způsoby: zvýšením odvodů do rozpočtu, snížením jiných výdajů nebo na základě nových vlastních zdrojů, jako jsou evropská digitální daň, zelená daň a daň z finančních transakcí.

Není ani jasné, kam mají peníze jít. Pokud tomu rozumíme dobře, 80 procent by se mělo vracet jednotlivým členským státům dle výše jejich garance.

MACHÁČEK: Jak se postavit k dluhům chudších zemí

Zdravotní situace v jednotlivých zemích nemá hrát hlavní roli, bude se brát ohled na nezaměstnanost a míru propadu HDP určitých regionů i států. Hlavně se ale EK chystá na ekonomická kritéria, na infrastrukturní projekty, na posílení konkurenceschopnosti, na zelené projekty.

Zvláštní je ta orientace na „postiženost“. Neměla by to EU nějak osladit těm, kteří včas přijali opatření? Nebo těm, kdo je zbytečně neprotahovali, aby si zbytečně nezadlužili ekonomiku? A co když měl někdo vysokou nezaměstnanost už před krizí? Jak se ohodnotí dodržování maastrichtských kritérií a vyvážená ekonomická politika před koronakrizí?

Moc bych si nevsadil, že se Merkelové a Macronovi podaří všechny přesvědčit, že – až to získá jasnější obrysy – toto je ta cesta. Možná by bylo lepší zrušit maastrichtská kritéria úplně a nechat státy v rámci eurozóny normálně bankrotovat či žádat o pomoc MMF jako před jedenácti lety.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.