„Snažím se pochopit, proč mne únos letadla do Běloruska znervózňuje víc, než všechny jiné horory spáchané Putinem, Ruskem či Běloruskem. Věřil jsem, že EU je náš společný domov a že alespoň v Unii se před nimi můžeme cítit bezpečně. Nyní si musíme uvědomit, že byl unesen vnitrounijní let, resp. let probíhající mezi státy EU. Uneseno bylo letadlo registrované v EU. Nemám moc víru v to, že s tím Evropská komise nebo Evropská rada budou schopni něco dělat.“
První reakce z EU byly bohužel opravdu docela ostudné a nejapné. Komisařka pro transport Adina Valeanová nejprve oslavovala, že letadlo se zbytkem pasažérů přistálo v litevském Vilniusu a všichni pasažéři jsou v bezpečí.
Charles Michel – prezident Evropské rady – prohlásil, že je „velice znepokojen“, což zní vcelku bezzubě a opatrně. Další reakce už byly naštěstí o něco ostřejší.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jasně pojmenovala celou akci jako „únos“. A vzhledem k tomu, že ten únos spáchal běloruský stát a únos rovná se terorismus, je potom vcelku jasné, že šlo o „státní terorismus“, jak to přesně pojmenoval polský premiér Tadeusz Morawiecki.
Von der Leyenová později přitvrdila a řekla, že šlo o útok na „demokracii, svobodu projevu a evropskou suverenitu“.
Evropská rada i Komise zahájily proces přípravy dalších sankcí na představitele běloruského státu, běloruským aeroliniím byly zakázány lety do EU a evropským firmám bylo doporučeno vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru, což některé aerolinky už vyhlásily.
MACHÁČEK: Ryanair a Protasevič: byli v tom Rusové, nebo ne? |
Další rovinou je NATO. Šlo o let nejen v rámci prostoru EU, ale i o let v rámci členských zemí NATO. Ryanair jsou sice aerolinie irské a Irsko v NATO není, i tak by se mělo jasně a ostře vyjádřit i NATO.
EU je stále experiment, projekt, není to stát, není to federace ani konfederace, což ale potom souvisí i s projekcí síly. EU je ekonomicky nejsilnější trh na světě, ale respekt z ní nikdo nemá.
Představme si, že by Mexiko přinutilo přistát vnitroamerický let z Texasu na Havaj, uvěznilo někoho, kdo dostal v USA azyl, a ohrozilo americké cestující. Troufám si tvrdit, že řídící věž mexického letiště by už v tuto chvíli nestála a vězně by osvobozovalo americké zvláštní komando.
  |
Evropa svoji obranu, takže i sílu a respekt, outsourcuje do Ameriky, ale právě tento případ ilustruje, že USA se už nebudou angažovat ve všem a spokojí se s verbální reakcí. Tohle je záležitost hlavně nás Evropanů.
Byli v této záležitosti angažováni Rusové, nebo byli ti tři tajemní pasažéři, kteří v Minsku vystoupili z letadla, opravdu běloruská KGB?
Na jedné straně se nechce věřit, že by takto profesionálně připravenou akci zvládli Bělorusové sami, nebo alespoň bez supervize „staršího bratra“ Rusa. Dá se věřit, že Bělorusové na to nemají dovednosti ani zdroje. Taktéž se nechce věřit, že by se Kreml a ruská FSB o přípravě této akce ani nedozvěděly.
Na druhou stranu se proslýchá, že akce nebyla v zájmu Ruska a Kreml překvapila, protože členové ruských tajných služeb, různí mafiáni a korupčníci napojení na Kreml, si rádi poletují po světě a také prý nechtějí být někde vysazováni. Na této teorii je zajímavé, že si Rusové myslí, že by jim Západ oplácel stejnou mincí.
Každopádně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Bělorusko pochválil za racionální reakci a nekritizoval ho.
Dlouhodobým ruským geopolitickým zájmem je pak vytvořit s Běloruskem politickou a bezpečnostní unii. Tento incident tak může nakonec hrát Kremlu do karet. Ostrakizované Bělorusko si pod sankcemi vezme Rusko pod ochranná křídla, ale zákaz dovozu ruského plynu si EU v čele s Německem nemůže nikdy dovolit.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus
…
Americký prezident Joe Biden a ruský prezident Vladimír Putin se sejdou v červnu v Ženevě. Oznámil to včera Bílý dům. Editorial deníku The Wall Street Journal to ostře kritizuje, především pak načasování tohoto oznámení. Komentář se dokonce jmenuje „Putin unesl Bidena na summit“.
Summit byl oznámen pouhé dva dny poté, kdy Putinův spojenec Lukašenko nechal unést letadlo do Minsku a zavřít a patrně i mučit mladého blogera a disidenta Romana Protaseviče.
Bidenův dárek Putinovi přišel ve stejnou chvíli, kdy běloruské úřady ve stylu 50. let, nebo dokonce ve stylu islámského státu zveřejnily video, kde se Protasevič upřímně vyznává ze svých zločinů a zlých úmyslů.
Lukašenkova hra byla natolik nebezpečná a provokativní, že si podle WSJ nelze představit, že by k ní nedal souhlas patron z Kremlu.
MACHÁČEK: Kandidáti na kancléře debatovali o Nord Stream 2 a NATO |
EU už přišla se sankcemi, které prohloubí ekonomickou závislost Běloruska na Rusku. Zároveň Kreml kritizuje EU a zastává se Lukašenka, nikoli naopak.
A kde stojí Biden? Putin a Lukašenko patrně získali odvahu tím, že Biden neuplatnil sankce na rusko-německý plynovod Nord Stream 2. Zrušení sankcí navíc přišlo v době, kdy ruský opoziční aktivista Alexandr Navalnyj stále sedí ve vězení.
V Moskvě i v Minsku si také všimli, jak je Biden nadšený uzavírat dohody. Stále chce jednat s Íránem o nukleární dohodě navzdory tomu, že teroristická organizace Hamás zásobená Íránem vyhlásila 11 dní trvající válku Izraeli, který se pokusila zasypat íránskými raketami.
V Bílém domě si asi myslí, že díky mluvení a dialogu bude svět bezpečnější. Jenže mezitím se objevují nové hrozby, nové zdroje nebezpečí a nové cíle. A agresivní vlády napadají mezinárodní pořádek.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
