Představa je taková, že Amerika pak přestane protestovat proti rusko-německému plynovodu Nord Stream 2. Korunu tomu včera nasadil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který prohlásil, že plynovod je třeba chápat jako splátku Rusku za 20 milionů Rusů, kteří zemřeli ve druhé světové válce. Okamžitě protestovala ukrajinská ambasáda v Berlíně, která německého prezidenta obvinila z používání velmi podivných historických argumentů.
Tagesschau upozorňuje, že pokud by byl projekt zrušen, chystá Rusko odvetu v podobě omezení dodávek ropy a plynu do Německa, což by okamžitě rozpoutalo energetickou krizi. Německo ukazuje, že zoufale potřebuje plynovod dokončit: nikdo nechce vypnutou elektřinu v předvolebním roce, už teď lze počítat s politickými následky problémů se zpožděnými dodávkami vakcín.
MACHÁČEK: Anglosféra a konfrontace s Čínou |
Z uniklého dokumentu je také zřejmé, že Německo špatně čte americkou opozici vůči rusko-německému plynovodu. Němci si myslí, že jde jen o peníze, že Američané prostě pouze chtějí prodávat více vlastního plynu. Lobby vývozců plynu ve Washingtonu je jistě velká a silná, ale například server Eurointelligence.com zdůrazňuje, že na americké finanční a exportní zájmy se to redukovat nedá. A platilo to i za Trumpa. LNG terminály v Evropě navíc nejsou plně vytíženy. Americká pozice je primárně geostrategická. USA si nepřejí Německo a Evropu závislé na ruském plynu – a také si nepřejí poškozovat Ukrajinu.
Tím, že se Německo rozhodlo ukvapeně vypnout jaderné elektrárny, zvýšilo podle serveru Eurointelligence.com svou závislost na fosilních palivech – a nejlevnější a nejdostupnější je ruský plyn. Bez plynovodu Nord Stream 2 by se Německo muselo pustit do větších energetických úspor a muselo by výrazně zvýšit ceny energií. A ve hře je pak taková maličkost jako udržitelnost německého průmyslového modelu.
Jak by mohl vypadat kompromis? Třeba se Německo zaváže kupovat polovinu plynu z USA a polovinu z Ruska. Muselo by ale kompenzovat Gazprom a dohodnout se s Putinem. Nelze se divit, že německá vláda i prezident tohle všechno chápou málem jako otázku života a smrti.
Co se očkování týče, je horkým tématem otázka, proč Evropská unie obstarala méně vakcín než Británie a proč se v celém prostoru Unie očkuje mnohem pomaleji než v Británii. Populární je diskuse o kvalitách ruského Sputniku V a případném nebezpečí pramenícím ze všeho ruského nebo o slabé účinnosti oxfordské vakcíny AstraZeneca, již třeba Švýcarsko vůbec nepovolilo a Jižní Afrika ji pozastavila.
Je tu ale i mnoho dalších otázek. Americký deník The Wall Street Journal se vrací k otázce pořadníků. Americké centrum pro kontrolu nemocí CDC doporučuje začít lidmi nad 75 let a „základními pracovníky ve frontové linii“. Pak mají přijít lidé mezi 65 a 74 lety, lidé s nemocemi, které zvyšují riziko komplikací, a základní pracovníci (anglicky „essential workers“). Základní pracovníci pracují podle CDC „v dopravě, logistice, potravinářství, stravování, stavebnictví, financích, informačních technologiích, energetice, právu, a dokonce médiích a bezpečnosti“.
Kdo je a není „základní“? V některých státech jsou to policisté a hasiči, jinde si skrze odbory prosazují svou i učitelé. O slovo se stále silněji hlásí uklízeči, domovníci, zaměstnanci hotelů, letušky, taxikáři a řidiči Uberu. A co třeba mladý taxikář, který žije se starými rodiči?
MACHÁČEK: Hon na čarodějnice a Borellův trapas v Moskvě |
Jistou pranici lze očekávat i v definici toho, kdo má zdravotní potíže a jaké. Co třeba obezita, jež je výrazným faktorem komorbidity? Čtyřicet procent Američanů je obézních. List navrhuje, že nejlepší je všechny nároky odbourat a řídit se jen a pouze věkem. Koneckonců, vysoký tlak a cukrovku mají nejvíce starší lidé. Zájmové skupiny budou bručet a bouřit se, ale nakonec to většina lidí pochopí.
V jiném článku se list zabývá tím, že cca 100 milionů Američanů se vůbec očkovat nechce. Vede tu i stranická linie: 80 procent demokratů se chce očkovat, 55 procent republikánů se očkovat nechce. Přesvědčit odpůrce očkování nebude snadné, spíše to bude skoro nemožné a apel na sociální odpovědnost nemusí vůbec zabrat.
Velice kontroverzní bude otázka povinného očkování školáků. Je pochopitelné, že proti tomu bude velký odpor, protože nákazu covidem-19 přežije 99,995 procenta dětí. Přesto povinné očkování školáků mnohé americké státy a města chtějí spustit. Až začnou opadat fronty na očkování, má se pokračovat podle věku a zranitelnosti, ale musí se dostat rychle i na ty, kteří si svůj život a práci bez očkování nedovedou představit. Riziko opětovné infekce po očkování je prý po dobu šesti až devíti měsíců velmi nízké, takže v momentu, kdy začne klesat úmrtnost a začnou se otevírat školy, rozhodování přestane dominovat strach a společenská debata i o věcech pandemie bude mnohem racionálnější.
Zajímavé jsou také informace z Izraele. Izrael proočkuje do března většinu populace. Vakcíny od firmy Pfizer objednal brzo a připlatil si za ně. Poněkud se ale pomíjí to, že Izrael prodává farmaceutickým firmám anonymizovaná data pacientů, respektive očkovaných.
Kdo by si ale představoval, že v Izraeli už začal vládnout optimismus, je na omylu. V článku v izraelském deníku Haaretz se píše, že děti pod 16 let se v Izraeli očkovat nesmějí – a to je 30 procent obyvatel. A řada dospělých lidí se i tam očkovat nenechá. S miliony lidí bez očkování a novými mutacemi viru je potřeba počítat s restrikcemi a omezeními ekonomiky ještě dlouhé měsíce. A s dodržováním odstupů a nošením roušek ještě mnohem déle.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/monitor-jana-machacka/machacek-anglosfera-a-konfrontace-s-cinou.A210209_131541_monitor-jana-machacka_rkj
