Jenže pak se ukázalo, že íránská odveta byla velmi uměřená, což znamená, že Trump odhadl reakci Íránu dobře. Ale hlavně se íránská veřejnost obrátila pro změnu proti vládě, když vyšlo najevo, že ukrajinské letadlo s Íránci na palubě (některými s kanadským pasem) sestřelila omylem íránská vzdušná obrana. To Trump nemohl předpokládat, takže to vypadá, že díky tragickému sestřelení letadla měl vlastně víc štěstí než rozumu. Kromě toho, že se Íránci zlobí, že jejich vláda zabila vlastní občany, jim vadí, že technické i personální vybavení jejich slavné armády, jež stojí dost peněz, se ukázalo být na úrovni nějaké africké země a neodpovídá ambicím regionální mocnosti.
Jsou ovšem analytici, kteří jsou přesvědčeni, že pokus o narušení či rozvrat íránského režimu je cílem americké administrativy již delší dobu. Tvrdí to třeba komentátor Bloombergu Eli Lake na základě memorand Trumpových poradců, jež se k němu dostaly. Oficiálně americká vláda tvrdí, že zabitím Solejmáního se zabránilo útokům na americké cíle a že jeho zabití odradí Írán od protiamerických výpadů v Iráku. Pro některé Trumpovy poradce je tu ale další strategický benefit: narušení íránského režimu. Americká vláda sice oficiálně tvrdí, že nechce svrhnout íránský režim, protestující proti režimu však verbálně podporuje.
Podle Lakea to lze vyčíst z neutajených memorand Davida Wurmsera, který sloužil jako konzultant Národní bezpečnostní rady a nedávno odvolaného Johna Boltona. Podle něj je íránské vedení rozpolceno. Část očekává apokalyptický příchod skrytého imáma, část chce zachovat islámskou republiku. Velká část Íránců je znechucena nekompetentností a zkorumpovaností režimu. Podle Wurmsera Írán očekává, že Amerika bude na jeho provokace odpovídat uměřeně a předvídatelně. Když ale přijde neočekávaná odpověď, která změní pravidla hry, bude íránský režim zmaten. „Zamíchá to a roztřese vnitřní rovnováhou íránských sil, což je přesně to, co udržuje režim při životě,“ napsal před pár měsíci Wurmser. „Může dojít i k dočasné paralýze režimu a íránská veřejnost může získat dojem, že vedení státu je slabé.“ Memoranda podle Lakea dokazují, že americká administrativa debatovala o útoku na Solejmáního dlouhé měsíce. Kromě Boltona tato memoranda četli a analyzovali na ministerstvu zahraničí dlouhé měsíce.
V červnu Írán sestřelil americký dron a později zaútočil na saúdské rafinerie. Amerika málem odpověděla, ale Trump tehdy útok odvolal deset minut před tím, než měly být vypáleny rakety. V květnu Bolton požádal Pentagon a tajné služby, aby vygenerovaly íránské cíle včetně možnosti zabití Solejmáního. Americké špionážní agentury začaly víc mapovat íránské pozice na Blízkém východě i polohu velitelů revolučních gard. Napětí mezi Boltonem a ministerstvem obrany bylo však významné, ministerstvo obrany se tehdy obávalo vojenské eskalace. Wurmser pak opět doporučoval Boltonovi, aby americká odpověď byla vymyšlena tak, aby bylo zjevné, že Američané viní íránský režim, nikoli íránský lid. Dvaadvacátého června pak Wurmser napsal, že by se mohlo jednat o zabití Solejmáního nebo někoho z jeho zástupců. Dále varoval před jakoukoli pozemní operací, americká vojenská odpověď má však být kalibrována tak, aby způsobila krizi legitimity íránského režimu.
V té době byla Wurmserova doporučení ignorována. Trump dokonce nabídl Íránu jednání a varoval íránské lídry, že Amerika odpoví vojensky, pokud dojde k zabití Američana. To se přesně stalo – a Američané odpověděli zabitím Solejmáního.
Nelze vyloučit, že původně ignorovaná Wurmserova doporučení v prosinci někdo oprášil. Wurmser též v červnu napsal, že „Íránce povzbudí cílený útok na symbol represe“. To se teprve uvidí a není to vůbec jisté. Jisté ale je, že Solejmáního smrt způsobila, že se íránské vedení dopustilo série chyb včetně sestřelení letadla, což oslabilo Írán doma i v zahraničí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
