‚Už nám to šíleně chybělo.‘ Zahrádky vítají první hosty, na jejich otevření si lidé připíjeli už při snídani |
Proto přinesly The New York Times snímky euforických seniorů v hospodě. Proto šel britský premiér Johnson hned první možný den osobně do pubu. Nás čeká první víkend s otevřenými zahrádkami. De facto přinese ukázku střetu zájmů – radosti a opatrnosti.
Otevřené zahrádky narušují téměř posvátný sociální distanc, který nás provází rok a čtvrt. Tím ale narušují i brzdu pro šíření nákazy. Stát se ji pokouší udržet tím, že na zahrádky pouští jen lidi očkované, uzdravené (s dokladem o protilátkách) nebo čerstvě testované. To má logiku, ale kdo ji bude vymáhat? Z rozhodnutí vlády to nebudou hostinští, ale policie a hygiena. Jenže v praxi to znamená nechat věcem volný průběh. Z reportáží v médiích vyplývá, že policejních či hygienických kontrol proběhly v celostátním měřítku jen desítky.
Stát si tu poněkud nabíhá. Odpovídají-li hostinští za to, že se v podniku neprodává alkohol nezletilým a nekouří, proč by neodpovídali i za kontrolu testů? (Jasně, protože netestovaného, na rozdíl od nezletilého, nepoznají na první pohled, ale jde o princip.) Budou-li kontrolní práci dělat policisté a hygienici, ten postup míří ke dvěma možným cestám.
Buď to budou dělat ležérně, čímž posílí pocit slabé vymahatelnosti pravidel v Česku. Nebo to budou dělat důkladně a posílí pocit, že se vrací časy normalizace. I tehdy hostinští odpovídali za to, že se neprodává alkohol nezletilým, ale komunistická policie (Veřejná bezpečnost) při šťárách prohlížela, zda má každý v občanském průkazu razítko zaměstnavatele. A běda tomu, kdo ho neměl. Vznášel se nad ním paragraf „příživnictví“, tedy možnost stíhání. Takže bude-li policie v kontrolách hospod a zahrádek aktivní, doklad o očkování či testu se pro mnohé stane jakýmsi „razítkem zaměstnavatele“ nového normálu.
